PODPORY V ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR A JEJICH ZMĚNY V SOUVISLOSTI SE VSTUPEM DO EU

Podpory v zemědělství v České Republice a jejich změny v souvislosti se vstupem do evropské unie

Aid in agriculture in THE Czech republic and their changes with a access into European union

Zdeňka Frýdová

Adresa autora:

Katedra zemědělské ekonomiky PEF, ČZU v Praze, 165 21 Praha 6

Anotace:

Příspěvek mapuje situaci v zemědělství s ohledem na finanční podpory, které do tohoto resortu plynou. Konkretizuje systém podpor v ČR, sleduje situaci Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu za poslední rok. Článek se snaží odpovědět na otázku, zda současný systém podpor v ČR vytváří optimální podmínky pro vstup ČR do EU. Závěr příspěvku je věnován programu SAPARD, který by měl být realizován jako předvstupní pomoc Evropské unie jejím novým členům

Poznatky uváděné v článku vyplývají z řešení institucionálního výzkumného záměru CEZ:J03/98:411100013 “Efektivní integrace českého agrárního sektoru v rámci evropských struktur - předpoklad trvale udržitelného rozvoje”.

Summary:

The article deskribes situatiuon in agriculture - financial aid, that flows in this area. It concretizes a system of aids in the Czech republic and follows the situation of PGRLF FUND in last year. The article wants reply to question: Generates a actual system of aid in the Czech reublic optimal conditions for access of the Czech republic to the European union? Enclosure of the article is concentrated on program SAPARD. This program is prepared as a help of European union for her new members.

Pieces of knowledge mentioned in the article resultr from the solution of the institutional research intention CEZ:J03/98:411100013 “Efficient integration of the Czech agrarian sector in frame of European structures - a presumption of permanent sustainable development”.

Klíčová slova:

Podpory, PGRLF, SAPARD

Key words:

financial aid, PGRLF FUND, SAPARD

Největším problémem českého zemědělství před vstupem do EU je udržet jeho odpovídající rozměr. To se týká zejména produkčních oblastí. V horských a pohorských oblastech jde pak o údržbu a osídlení krajiny. Zde je nutné zaznamenat, že to, že ČR má dvě třetiny naší půdy v horských a podhorských oblastech patří mezi trvale slabší stránky našeho zemědělství a bude velkou nevýhodou při vstupu do EU.

České zemědělství, tak jako i zemědělství v EU, nebude nikdy životaschopné bez podpory státu.

Dotace v zemědělství ČR

1. Přímé dotace - Jsou poskytované na základě zákona o zemědělství a letos by se měly pohybovat na úrovni 1,849 mld. Kč. V této skupině je nejvýznamější titul podpora dojných krav, která pohltí cca 40% dotačního přídělu. Dále v této skupině jsou podpory na zlepšení genetického potenciálu hospodářských zvířat. Obdobný titul se pak týká pořízení odrůd osiv a sadby plodin.Vedle těchto titulů je dále pamatováno např. na obnovu vinic, chmelnic a ovocných sadů, na podporu včelařství atd. Novým titulem je podpora vzniku odbytových a producentských center.

1. Nepřímé dotace - Podporou mimoprodukčních funkcí se vytvářejí podmínky pro rozvoj zemědělského podnikání a udržování krajiny v kulturním stavu a to i v podhorských a horských oblastech. Velká většina těchto dotací se vyplácí v závislosti na ceně zemědělské půdy. Nárok na tento druh podpory vzniká na cca polovině výměry zemědělské půdy v ČR. K zemědělcům by se tak letos mělo v rámci těchto dotací dostat 4,37 mld.Kč.

2. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) - Pro tyto účely se letos plánuje částka 3,6 mld.Kč. Peníze z PGRLF jsou používány na garance a úhrady části úroků z bankovních úvěrů, poskytovaných na pořízení nových investic. Jedná se převážně o nové stroje, stavby, technologie, ale též překlenutí nedostatku finančních prostředků v provozu. PGRLF je v podstatě nejvýznamnější nástroj zemědělské politiky, ale jak je patrné, postupně se jeho činnost utlumuje a nakonec bude muset svou činnost zastavit zcela. K podobnému závěru došli světoví ekonomičtí experti v Moskvě na konferenci, věnované problematice financování zemědělství. Z jednání vyplynulo, že “Systém současného fungování garančního fondu by byl tedy stručně řečeno, překážkou vstupu ČR do EU.” Dosavadní funkce PGRLF je samozřejmě nezpochybnitelná. Stát musel podpořit vstup finančních prostředků do zemědělství, když bankovní sektor odmítal do AS poskytovat peníze. Podnikatelé tak získali možnost obnovit vozový park, podpořil výstavbu a rekonstrukci kravínů a pod. V řadě případů, byly ale peníze nevhodně umístěny a jsou součástí přeinvestování. V nemálo případech plynuly peníze nebo plynou do jiných než zemědělských oblastí, jako je například chemický průmysl, výroba technologií a strojů pro stavebnictví. Pokud zmiňujeme názory odborníků na předimenzování investic v zemědělství, je nutné uvést i opačný názor samotných zemědělců. V bodech:

· Nedostatek finančních prostředků na prostou reprodukci.

· Zanedbávání údržby majetku - chátrání budov, neopravené stroje.

· Část zanedbaných polí - nedostačující hnojení a ochrana rostlin

Dalším problémem v rámci PGRLF je, že roste úroveň dospělých garancí. Podniky přestávají být schopni splácet úvěry a v tom případě za ně nese rizika stát. Tato rizika mají dnes hodnotu zhruba miliardy Kč. Úvěrová politika garančního fondu působí příliš plošně a nenutí prvovýrobu ke specializaci podle přírodních podmínek. Všichni dělají všechno a zemědělci se obhajují argumentem, že ekonomicky jistější je nespecializovat se. Je jasné, že horské a podhorské oblasti nemohou konkurovat nížinám. Kde je klíč k řešení?

· Podpora by měla být adresná, směřovat k perspektivním výrobcům a nebo tam, kde jde o veřejný zájem.

· Při výrobě potravin by stát neměl podporovat přímo ceny, ale pomáhat zemědělcům při odbytu jejich produkce. Ministr Fencl již věnoval finanční prostředky na vznik těchto center, ale postup při jejich zřizování zatím vyvolává rozpaky.

Jaké jsou změny v PGRLF, jak funguje dnes po čtyřech letech činnosti?

Na podzim loňského roku PGRLF omezil svou činnost a v závěru roku 1998 byla činnost tohoto fondu zastavena úplně. Nebyl dostatek finančních prostředků na uskutečnění náplně programů podpor. V lednu letošního roku představenstvo PGRLF rozhodlo zásadně změnit všeobecné podmínky pro poskytování garancí u investičních úvěrů. U investičních úvěrů se splatností nad 6 let, se snížily garance z 85% na 50%. Investiční úvěry se splatností do 6 let mají sníženou garanci z 50% na 30%. Garance na provozní úvěry zůstala ve výši 30%. Snížily se i dotace úroků z úvěrů.

Od 1.5.1999 představenstvo rozhodlo zastavit žádosti o státní garance v investičně orientovaném programu “Zemědělec“. Jednalo se především o případy, kdy účelem užití úvěrů byly investice na výstavbu či rekonstrukci stájí pro chov krav s tržní produkcí mléka a na pořízení technologií pro tyto stáje. Od 1.6.1999 se též v rámci programu “Zemědělec” zrušilo doplňkové úrokové zvýhodnění třemi procentními body u úvěrů na rozvoj chovu skotu s tržní produkcí mléka.

Struktura programů PGRLF k červenci 1999

*... přístup k podprogramu vyžaduje splnění dalších specifických podmínek

V programu PGRLF (vzhledem k pokynům z listopadu 1997) již nejsou programy: Lesy, krajina, agroregion, KPV (program podpory obnovy hospodaření a bydlení podnikatelů na rodinných farmách), restituent.

Právní úprava dotací do zemědělství aktuálních pro rok 1999:

· Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, nařízení vlády č. 39/1999 Sb., kterým se provádí § 3 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství

· Nařízení vlády č. 24/1999 Sb., ze dne 20. ledna 1999, kterým se stanoví na rok 1999 podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny a programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí

· Příloha č. 9 k zákonu č. 22/1999 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1999"Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 1999 a způsobu kontroly jejich využití"

· Podpory prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s. Č.j. 1952/99-3060 ze dne 8.7.1999

· Nařízení vlády č. 1/1999 Sb., kterým se stanoví pravidla poskytování podpory v zemědělství na částečnou kompenzaci nepříznivých ekonomických vlivů

· Nařízení vlády č. 4/1999 Sb., o použití části příjmů Pozemkového fondu České republiky k podpoře vývozu jatečných prasat

· Nařízení vlády č. 201/1999 Sb., kterým se stanoví pravidla pro poskytování dotace pro posílení spotřeby mléka u žáků prvních a druhých tříd základních škol a kterým se mění nařízení vlády č. 4/1999 Sb., o použití části příjmů Pozemkového fondu České republiky k podpoře vývozu jatečných prasat

· Státní fond tržní regulace (STFR)- Příděl do STFR byl zvýšen o 44% a to znamená částku 1,64mld.Kč. Tyto prostředky jsou používány na usměrňování agrárního trhu. Největší podíl jde na podporu skladování a exportu přebytků mléka a mléčných výrobků, na regulaci trhu s obilím, v menším rozsahu i masa a jiných komodit. STFR je stále pod velkým tlakem, neboť v minulosti vyčerpal svoje zdroje intervenčními nákupy obilí za státem garantovanou cenu, která byla vyšší než ceny obilí ve světě. Větší podpory exportu požadují i cukrovarníci, pěstitelé chmelu, výrobci sladu, škrobu a další. Rada STFR několikrát za období posledního půlroku změnila pravidla regulace trhu s mlékem. Od 15.7.1999 platí opět pro veškeré vykupované mléko v ČR zvýšená minimální nákupní cena 7,80 Kč/litr, vyhlášená podle zákona o cenách. Ceny se tak vrací na úroveň března 1999. Exportní subvence se ale v rámci STFR dostanou pouze mezi ty mlékárny, jejichž export představuje 50% mléka nakupovaného od zemědělců. Toto kriterium splňuje pouze 8 mlékáren, mezi které nepatří takoví zpracovatelé, jako jsou Jihočeské mlékárny, Olma Olomouc nebo Mlékárny Kunín. Na tuto situaci reaguje PGRLF, který poskytne mlékárnám, které vyvážejí alespoň 10% nakupované mléčné produkce, dotaci úroků z provozních úvěrů až do výše 10 procentních bodů. Z tohoto je bohužel zřejmé, že některé mlékárny omezí nákup mléka a chovatelé, kteří si nezajistí odbyt mléka, budou muset z produkce mléka odejít. Jedinou možností chovatelů pak je prodávat mléko spotřebitelům přímo. Řešení to ale není.

Celkový objem podpor ze státního rozpočtu, odsouhlasený parlamentem na rok 1999, je 11,457 mld. Kč.

Speciální program pro vstup nových zemí do EU, zaměřený na rozvoj zemědělství a venkova (SAPARD)

Jak bylo navrženo Evropskou komisí, program SAPARD bude napomáhat kandidátským zemím při řešení konkrétních úkolů vztahujících se ke společné zemědělské politice (CAP), strukturálním změnám v jednotlivých zemědělských sektorech a na venkově.

Program SAPARD vejde v platnost 1. ledna roku 2000 a jeho rozpočet byl vypracován až do roku 2006. Kandidátské země mohou programu SAPARD využívat v časovém rozmezí roku 2000 a konkrétního data vstupu do Evropské unie.

Návrh Komise pro Nařízení Rady zahrnuje širokou škálu opatření zaměřených na rozvoj zemědělských oblastí i struktur v zemědělství obecně, v nichž bude možno nárokovat pomoc v rámci programu SAPARD. Týká se to následujících oblastí:

· investice do zemědělského podnikání;

· zlepšení zpracování a marketingu zemědělských a rybích výrobků;

· zlepšení struktur pro kontroly jakosti a veterinární a rostlinolékařské kontroly;

· zemědělské výrobní postupy určené k ochraně životního prostředí a udržování krajiny;

· diverzifikace hospodářských činností ve venkovských oblastech;

· zakládání služeb pro ulehčení práce farmářům a služeb pro řízení farem;

· zřizování sdružení výrobců;

· obnova a rozvoj vesnic a ochrana a zachování dědictví venkova;

· zúrodňování půd a pozemkové úpravy;

· zlepšování úrovně odborného vzdělávání;

· rozvoj a zlepšování venkovské infrastruktury;

· vodní a lesní hospodářství v zemědělství;

Každoročně se z garanční sekce Evropského zemědělského orientačního a garančního fondu (EAGGF) v rámci programu SAPARD vyplatí až 500 milionů ECU (s přihlédnutím k cenám z roku 1997). Konečná částka, která bude konkrétní kandidující zemi v rámci programu SAPARD přidělena, bude záviset na objektivních kritériích - na počtu obyvatel zabývajících se zemědělstvím, zemědělské oblasti, úrovni prosperity (HDP) a konkrétní situaci v dané oblasti. Po vstupu kandidátské země do Evropské unie tento stát získává nárok na poskytnutí finanční pomoci v rámci politiky Společenství, zejména pak ze Strukturálních fondů. Jeho podíl z fondů programu SAPARD bude přenechán zbývajícím kandidujícím státům nacházejícím se do té doby stále ještě v předvstupní fázi.

V rámci programu SAPARD se Společenství může podílet až 75 % na celkových nárokovaných veřejných výdajích na konkrétní opatření. Tato částka se snižuje v případě takových aktivit, které jsou ve svém důsledku ziskové. V případě ziskových investic je celková veřejná finanční pomoc limitována 50 % celkových nárokovaných nákladů konkrétního projektu; program SAPARD může pokrýt maximálně 75 % této veřejné finanční pomoci.

Odborná pomoc a podobné aktivity uskutečňované pod záštitou Komise mohou být financovány až 100 % celkových nákladů. Celkový objem tohoto typu pomoci je omezen na 2% z celkového ročního přiděleného rozpočtu.

Přípravě projektů bude věnováno zejména druhé pololetí letošního roku. Projekty budou předkládány v češtině, každý projekt by měl obsahovat:

· Zdůvodnění, proč žadatel projekt předkládá (včetně charakteristiky a kvalifikačních předpokladů žadatele)

· Celkový záměr (čeho chceme projektem dosáhnout či co zlepšit, očekávaný společenský efekt, apod., včetně analýzy charakterizující stávající problémy a potřeby)

· Umístění projektu

· Vazba na opatření programu SAPARD a sounáležitost s prioritami vyhlášeného programu i s regionálními a místními strategiemi (uvedenými v Plánu rozvoje venkova)

· Rozsah a jednotlivé etapy projektu (z hlediska finančního i časového)

· Finanční plán a navrhovaný způsob financování (včetně analýzy nákladů, zdrojů financování a spolufinancování, apod.) formou finanční tabulky

· Dosavadní pomoc ze zdrojů EU

· Stanovení krátkodobých a střednědobých cílů a očekávané přínosy, vč. přesného způsobu jejich vyhodnocování (zvýšení výdělků, zlepšení životního prostředí, apod.)

· Počet pracovních míst před zahájením projektu a po jeho dokončení

· Rizika realizace projektu a opatření k účelnosti investic

· Začlenění programu do celkového rámce, propojení, vazba na další projekty

· Závazek zahájit projekt ve stanoveném termínu

U programu SAPARD nepůjde v žádném případě o plošné dotace, ani o právní nárok na finanční pomoc. Odbornými komisemi, pravděpodobně na úrovni regionů, budou vybírány projekty, které nejlépe odpovídají naplňování stanovených opatření

Z programu SAPARD by neměly být financovány projekty předkládané státními podniky.

Z prostředků Evropské unie nelze financovatinvestice podporující výrobu tzv. citlivých zemědělských komodit (jde o komodity, u nichž již nyní vázne odbyt na domácích i světových trzích), investice do zvyšování skladovacích kapacit, budování chladíren a mrazíren, porážek prasat, skotu, ovcí a drůbeže. I tyto investice však mohou být uplatněny tam, kde bude projekt jednoznačně zaměřen na zvýšení hygienické úrovně, veterinární či fytosanitární opatření, na dosažení výrazně vyšší kvality a respektování welfare zvířat, a kde nebude zvýšena stávající kapacita.

Seznam použité literatury:

Cizner, Jan: Situace zemědělců je po deseti letech mnohem složitější, MF Dnes, 11.6.1999

Hrabánková Magdaléna: Strukturální fondy, Institut výchovy a vzdělávání MZe ČR, Praha 1999

Janda Karel a kol. : České zemědělství a Evropská unie, Institut výchovy a vzdělávání MZe ČR, Praha 1998

Ptáčník Stanislav: STFR rozhodl o zvýšení minimální nákupní ceny mléka, Právo, 30.6.1999

Ptáčník Stanislav: podpory do zemědělství se mají zvýšit, Právo, 27.1.1999

Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond, MZe ČR, Praha, červenec 1999

Agrární noviny, 8/VIII, 23.3.1999: Garanční fond nebude pomáhat navěky

Zemědělské listy 12/99, 29.3.1999: Názory kulatého stolu

Právo: Podpůrný fond zastavil program pro chov krav, 4.5.1999,

http://www.mze.cz