Pohladit šakala, to se nemusí vyplatit
02.07.2013 | SVS ČR
I turisté mohou zabránit zavlečení nebezpečných nákaz na území ČR. Na stránkách OIE, Mezinárodního úřadu pro zdraví zvířat (Office international des épizooties) http://www.oie.int/wahis_2/public/wahid.php/Wahidhome/Home, je možné se dozvědět o problémech s tuberkulózou skotu, klasickým morem prasat, Africkým morem prasat, slintavkou a kulhavkou, vzteklinou a celou řadou jiných onemocnění, a kde si na cestách dát pozor. Popřípadě na http://www.who.int/countries/en/ pokud jde o rizika pro člověka.
Je možné zjistit, že v řadě zemí EU se lze setkat s onemocněními zvířat, která u nás buď neznáme vůbec, nebo se díky Státní veterinární správě podařilo dosáhnout statusů země prosté mnoha nákaz. Zopakujme, že v ČR nemáme problémy se vzteklinou, tuberkulózou skotu, brucelózou skotu a leukózou skotu, klasickým morem prasat, Africkým morem prasat, Aujeszkyho chorobou prasat, aviární influenzou (ptačí chřipkou), infekční anémií koní, apod. Řady statusů jsme dosáhli za nemalých vynaložených prostředků, díky jejich uvolnění z kapitoly státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva zemědělství.
Dnes lze říci, že nově jsou hlášená ohniska nákazy Afrického moru prasat v Bělorusku, ve Velké Británii je to tuberkulóza skotu, na Kypru Newcastleská choroba drůbeže, v Maďarsku infekční anémie koní, stejně tak v Rumunsku, kde je navíc opět hlášena vzteklina. V Polsku jsou problémy s leukózou skotu a se vzteklinou, ve Slovinsku s infekční hematopoeickou nekrózou v chovech ryb.
A to nemluvíme o zemích mimo EU, například v Turecku se stále vyskytují ohniska slintavky a kulhavky (nejnověji 4) a o zemích severní Afriky, kde je například v Egyptě vysoce patogenní aviární influenza (ptačí chřipka) H5N1 v chovech drůbeže a stále je v těchto oblastech hlášen výskyt vztekliny. Toulaví psi a popřípadě i šakali jsou stálým rizikem.
Ve světle těchto informací je na místě zopakovat, že zákaz dovozu většiny potravin živočišného původu pro osobní spotřebu do EU má smysl. Stačí vzpomenout obrovských škod, které způsobily v devadesátých letech nelegální dovozy masa ze třetích zemí do Velké Británie, což způsobilo vzplanutí slintavky a kulhavky na Britských ostrovech.
Určitě je na místě zopakovat: nehladit zdánlivě „krotká“ zvířata, ani se je nesnažit „zachraňovat“ a nedovážet to, co se nesmí!
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
Další články v kategorii Venkov
- Únorem startuje zahrádkářská sezona. Pravidla hry změnila LED světla (09.02.2026)
- Obří úhyn ryb, které se udusily v řece Dyji, zřejmě zavinil extrémní rozvoj sinic (05.02.2026)
- Testy prokázaly u uhynulé labutě v Uherském Hradišti ptačí chřipku (05.02.2026)
- Ptákem roku 2026 se stala pěnice černohlavá, která vyniká svým zpěvem (04.02.2026)
- Vlaštovky nemají představu o vzhledu svých vajec, přesto cizí vejce odstraní (04.02.2026)
- Konec zabijaček v Česku. Lidé zpohodlněli a chtějí prase v balíčku (02.02.2026)
- Pesmise. Král psích krmiv Pavel Bouška chystá pro Polsko miliardovou investici (02.02.2026)
- V malochovu na Hradecku se objevilo letošní páté ohnisko ptačí chřipky v ČR (30.01.2026)
- Ministerstvo životního prostředí vydalo první Věstník v roce 2026 (30.01.2026)
- Na jižní Moravě se objevila ptačí chřipka (24.01.2026)

Tweet



