Poradenské aktivity na zemědělských školách

Poradenské aktivity na zemědělských školách

The Extension Activities at Agricultural Schools

M. Slavík, M. Krhutová

Katedra pedagogiky ČZU v Praze, V Lázních 3, 159 00 Praha 5

Abstract: The Paper presents the Results of Research about agricultural Extension at agricultural Colleges and Czech University of Agriculture in Prague. There are mentioned Traditions and current Stage agricultural Extension and weighs further Development of Extension Activities and Services for farmers and the Public Sector.

Keywords: agricultural education, counseling system

Úvod

Výzkumný tým katedry pedagogiky České zemědělské univerzity v Praze pod vedením hlavního řešitele Doc. Ing. Milana Slavíka, CSc. zkoumal v rámci řešení výzkumného záměru Role univerzity ve struktuře zemědělského vzdělávání a v šíření informací pro zemědělskou praxi poradenskou činnost na zemědělských školách.

Metodami řízených rozhovorů a dotazníkovým šetřením s vedoucími představiteli vybraných škol, s pracovníky pověřenými péčí o poradenství a s pedagogy, kteří se vedle své vzdělávací a výchovné činnosti věnují poradenské práci, byla získána data o poradenských tradicích,osoučasném stavu poradenské práce adalším vývoji poradenské činnosti a služeb pro zemědělskou i nezemědělskou veřejnost.

Výzkumné šetření bylo uskutečněno na 12 středních školách a učilištích: SZeŠ a RŠ Čáslav, SZeŠ a SOŠ Poděbrady, VOŠ, SZeŠ a SOU Chrudim, SOŠ Stříbro, SZeŠ Klatovy, SZaŠ, SZeŠ a SOU Děčín-Libverda, SOŠ zemědělská a veterinární České Budějovice, VOŠ a SOŠ Roudnice nad Labem, VOŠZa a SZaŠ Mělník, VOŠ a SZeŠ Benešov, VOŠ a SZeŠ Tábor, SZeŠ v Brandýse nad Labem (dále škola a místopisný název) a na České zemědělské univerzitě v Praze (dále jen ČZU).

Poradenské tradice na zemědělských školách

Šetřením se ukázalo, že na dvou školách (škola v Roudnici nad Labem a škola v Brandýse nad Labem) se poradenskou činností nezabývaly. Tento údaj byl důležitý pro zjištění, že poradenská činnost nebyla atributní všem středním odborným školám a učilištím vzdělávajícím studenty pro zemědělství a lesnictví.

Poradenské aktivity měly své tradice na všech deseti školách zkoumaného souboru. Např. škola v Mělníku zaznamenávala poradenské tradice již od roku 1885 a to v oblasti ovocnářství a vinařství, později v rozsahu celé zahradnické výroby. Škola v Klatovech kladla začátky zemědělského poradenství v plemenářství, semenářství, ochraně rostlin a v nových technologiích do období mezi dvěma válkami. Školy v Benešově a Táboře zmínily své dlouholeté poradenské tradice v oblasti zemědělské prvovýroby. Školy v Čáslavi, Poděbradech a Chrudimi připomenuly tradice zimních rolnických škol, na které byly navázány vzdělávací a poradenské aktivity v devadesátých letech např. zimními kurzy pro začínající farmáře.

Poradenská činnost škol se logicky odvíjela od jejich odborného zaměření a týkala se různých oblastí zemědělské prvovýroby - pěstování a ochrany rostlin a chovu zvířat. Klienty byly požadovány informace a rady z oblasti pokusnictví, semenářství, zahradnictví, plemenářství, veterinární medicíny, zemědělské a lesnické techniky a technologie, ale i informace z ekonomie a účetnictví, z výpočetní techniky apod.

Poradenská činnost byla realizována zpravidla individuálními konzultacemi a také různými formami vzdělávací a osvětové činnosti pro širší veřejnost (přednášky, semináře, kurzy, předváděcí dny, polní dny, výstavy apod.).

Poradenská činnost zemědělských škol v současnosti

a) Formy poradenské činnosti

Kontaktované školy uváděly různé typy hromadných, skupinových a individuálních vzdělávacích a osvětových akcí, např. přednášky, semináře, kurzy a také služby školních knihoven. Nejfrekventovanějšími formami poradenské činnosti zůstaly individuální konzultace - rady a informace poskytované ústně v osobním kontaktu(uvedlo 8 škol - Benešov, České Budějovice, Děčín-Libverda, Chrudim, Klatovy, Mělník, Stříbro, Tábor). Velmi častá byla i forma telefonických konzultací s klienty (uvedlo 7 škol).Zemědělská veřejnost měla zájem také o informace, které se dají získat zdatabází Internetu a Agrisu (uvedlo 5 škol: Benešov, České Budějovice, Mělník, Poděbrady, Tábor). Školy v Čáslavi, Českých Budějovicích, Děčíně-Libverdě a Mělníku využívaly ke kontaktům s klientytaké elektronickou poštu.

Výstavy a předváděcí dnypro veřejnost pořádaly školy v Čáslavi, Děčíně-Libverdě, Chrudimi a Mělníku. Tyto školy také umožňovaly klientům využívat služeb svých odborných pracoven a laboratoří. Chrudimští uvedli jako zdroj informací také bulletin, který pro své klienty vydávají. Na třech školách měli zájemci z řad zemědělské a nezemědělské veřejnosti možnost využívat i služeb specializovaných prodejen. Tuto formu kontaktů a služeb veřejnosti uvedly školy v Děčíně-Libverdě, Mělníku a Poděbradech.

b) Oblasti poradenské činnosti

Nejčastějšími bylydotazy z oblasti pěstování rostlin, ochrany rostlin, dále z chovu zvířat a veterinárních disciplín (uvedlo 10 škol). Zájem veřejnosti byl také o informace ekonomického charakteru (speciálně o daně, účetnictví, kalkulace a ekonomické rozbory), jak uváděly čtyři školy - Benešov, Čáslav, Chrudim, Mělník.

Zemědělská veřejnost se na školy obracela také s požadavky o různé druhy chemických rozborů a zajímala se o různé postupy při zpracování zahradních produktů.

Byly požadovány informace i z oblasti lesního a krajinného inženýrství, informace ekologického charakteru, informace z oblasti zemědělské a lesnické techniky a také výpočetní techniky.

Mnohé požadavky o rady a informace byly specifické: týkaly se např. výživy rostlin, botaniky, meteorologie, ochrany a tvorby životního prostředí, pěstování energetických rostlin, pěstování zahradních a skleníkových rostlin, vazačství, vinařství, sadovnictví, ovocnictví, zelinářství, pícninářství, chovu koní, drobnochovu či myslivosti.

c)Intenzita poradenské činnosti

Poradenskou činnost označily jako pravidelnou (v průběhu celého roku) tři školy: Čáslav, Děčín-Libverda a Mělník. Mělničtí hodnotili své poradenské aktivity zároveň jako systematické a komplexní. Pravidelně ale sezónně byly realizovány poradenské služby na školách v Poděbradech a v Chrudimi.

Zbývajících pět škol charakterizovalo svou poradenskou činnost jako spíše nahodilou a sporadickou.

d) Zájemci o informace, rady a služby

Nejčastějšími klienty poradců na školách byli soukromě hospodařící zemědělci, farmáři (uvedlo všech 10 škol). Na osmi školách zaznamenali požadavky o informace a rady také od studentů z farmářských rodin a od absolventů školy. Poradenské kontakty se zástupci zemědělských družstev a zemědělských společností uvedlo šest škol. Tři školy zmínily poradenské aktivity ve vztahu kdrobným pěstitelům, zahrádkářům, drobným chovatelům a zájemcům o myslivost. Školy poskytovaly poradenské služby i nezemědělské veřejnosti. Např. škola v Klatovech zmínila své služby pro policii a pojišťovnu.

Bylo zjištěno, že na všech deseti školách převažovala zpravidla klientela z širšího okolí (přibližně okresu)a místní zemědělci. Byly však uváděny také kontakty až na úrovni kraje (uvedla škola v Chrudimi) a kontakty s klienty z celých Čech i celorepublikové (zmínily školy v Benešově a Mělníku).

Na sedmi školách (Čáslav, České Budějovice, Děčín-Libverda, Chrudim, Klatovy, Mělník, Poděbrady) byli přesvědčeni, že škola je nabídkou svých poradenských služeb dobře zapsána v povědomí občanů.

Respondent ze školy ve Stříbře upozornil na fakt, že škola jako zdroj informací pro zemědělskou veřejnost se postupně ztrácí z povědomí těchto uživatelů např. proto, že v jejím názvu už mnohdy není slovo zemědělská.

Perspektivy poradenské práce a služeb škol pro zemědělskou i nezemědělskou veřejnost

Školy hodlají zachovat již zmíněné klasické formy poradenské činnosti, ale promýšlejí i formy nové, reagující na současné potřeby uživatelů ze zemědělství a lesnictví i ostatní veřejnosti.

Zajímavou se jevila např. myšlenka zřídit dokumentační a informační střediska, ve kterých by se soustřeďovaly potřebné informace, a kde by styk s veřejností zajišťovali odborníci. Z dalších poradenský záměrů středních škol stojí za pozornost např. zajišťování a organizace zahraničních stáží, komplexní zahradnické poradenství, organizování skupinových forem různých kurzů (např. stromolezectví, ošetřování rostlin, výpočetní techniky, zvyšování kvalifikace řidičů), komplexní služby autoškoly, pomoc podnikatelům při sestavování podnikatelských záměrů, projekty sadových úprav, exteriérových a interiérových aranžérských prací, služby školních knihoven, specializovaných pracoven a laboratoří, prodejen či služby stacionáře pro poraněná zvířata.

Nezemědělská veřejnost měla možnost využívat služeb pro zemědělce. Tyto klienty školy v nabídce služeb nijak nediskriminovaly. Další služby škol jsou spojeny se snahou zajistit si určité finanční prostředky také z jiných než státních zdrojů. Školy tedy nabízejí veřejnosti pronájmy různých účelových prostor a zařízení např. pro skupinové či hromadné vzdělávací akce: učebny, odborné pracovny, laboratoře, vzdělávací a výcviková střediska, tělocvičny a sportovní areály. Veřejností oceňovanou službouje stravování ve školní jídelně i pečovatelská služba.

Školy byly místy, kde se pro veřejnost pořádaly výstavy pěstitelských výsledků, chovatelských výsledků drobnochovu, výstavy s předváděním zemědělské a lesnické techniky apod.

Poradenské aktivity na ČZU

Na ČZU byly zjišťovány poradenské aktivity vědeckých, výzkumných a pedagogických pracovníků na čtyřech fakultách - agronomické (AF) provozně ekonomické (PEF), technické (TF) a lesnické (LF). Poradenskou činností se více či méně intenzivně zabývaly všechny zkoumané fakulty. Intenzivní poradenská činnost byla zaznamenána zejména na AF a PEF.

Stejně jako na středních školách bylynejčastější formou poradenské činnosti individuální konzultace, osobní kontakt. Dalšími častými formami byly kontakty po telefonu a elektronickou poštou.

Vedle poradenských aktivit a šíření informací pro zemědělskou praxi, kterými se prezentovaly také střední školy (pořádání přednášek, seminářů, kurzů, výstav, předváděcích dnů apod.), přibyly formy nové: konzultace při návštěvách podniků, polní dny, pořádání konferencí, řešení projektů, rozsáhlá publikační činnost, univerzita třetího věku.

V oblasti dalšího vzdělávání zemědělských odborníků poskytovalo své služby také centrum pro vzdělávání a poradenství ČZU.

Veřejnosti poskytované informace byly v souladu s odbornou orientací jednotlivých fakult. Např. podle představitele LF se jednalo o informace pro obnovu půdy v imisních oblastech, informace o aplikacích přípravků ochrany lesa, rady při péči o chráněná území a objekty, při péči o zeleň i o ekonomické poradenství.

Podle představitele AF byl zájem o informace z oblasti pěstování a ochrany rostlin, fyziologie rostlin, agrochemie, chovu zvířat a veterinárních disciplín, ale také z oblasti racionální výživy a dietetikylidí.

Na AF bylo konstatováno, že po vyčerpání možností různých jiných informačních zdrojů je ČZU často posledním místem, kde je možno užitečné informace a účinné rady získat. AF považovala svou poradenskou činnost za pravidelnou a vnímala ji jako nedílnou součást každodenní činnosti svých pracovníků.

Na PEF byly nejčastěji požadovány informace a rady z oblasti zemědělské ekonomiky a informačních technologií. PEF hodnotila své poradenské aktivity jako pravidelné (zde uváděla periodické pořádání konferencí a seminářů) i jako nahodilé, které se týkalo pořádání různých akcí podle aktuálních požadavků klientů.

TF uvedla jako nejčastěji požadované informace v poradenské oblasti techniku, využití strojů a servis strojů. Svou poradenskou činnost hodnotila spíše jako nahodilou, závislou na poptávce.

a) Zájemci o rady a informace

Okruh zájemců o rady a informacebyl široký a pestrý. Nejčastějšími klienty poradců na fakultách ČZU byli soukromě hospodařící zemědělci, farmáři. Dále pak absolventi ČZU, studenti z farmářských rodin,zemědělské společnosti a družstva a jiné subjekty podnikající v zemědělství.

Pro informace se na univerzitu obraceli další zájemci, např. ministerstvo vnitra, soudní znalci, zástupci pojišťoven, klienti z oblasti peněžních služeb, zaměstnanci provozu a služeb, hasiči, subjekty podnikající v potravinářském průmyslu, různé pěstitelské a chovatelské spolky a organizace, jednotliví klienti, kteří řešili problémy s poškozením přírody, problémy v chráněných oblastech.

Na všech fakultách bylo konstatováno, že klienti a zájemci o informace a rady byli z celé republiky i ze zahraničí.

b) Intenzita poradenské činnosti

Na PEF byli přesvědčení, že jejich poradenská činnost je dostačující a že jsou jako zdroj odborných informací dostatečně v povědomí občanů. Na TF ohodnotili intenzitu svých poradenských aktivit odpovědí asi ano. Na LF svou poradenskou činnost nepovažovali za dostačují a byli toho názoru, že nejsou ani dostatečně v povědomí občanů jako informační zdroj.

Na AFsvé poradenské aktivity stále ještě nepovažovali za dostatečné. Byli by schopni nabízet více, znemožňují to však omezené časové možnosti pracovníků. Nepochybovali však, že jsou dostatečně v povědomí občanů jako zdroj odborných informací.

c) Perspektivy poradenské činnosti na ČZU

Vedle již výše uváděných tradičních forem poradenských aktivit a služeb zemědělské i nezemědělské veřejnosti se v záměrech fakult objevily i formy nové, např.umožnit exkurze v areálu univerzity studentům SZeŠ, školit poradce pro oblast zemědělství a lesnictví, akreditovat nový předmět krmivářské poradenství, zaměřit poradenské iniciativy ČZU na zemědělce regionu, propagovat a nabízet poradenské služby, které by byly zajímavé a užitečné pro zemědělce s různým stupněm vzdělání.

Poradci na školách

Na vybraných středních zemědělských školách a ČZU bylo kontaktováno 23 pedagogických pracovníků (14 ze středních škol, 9 z ČZU), kteří se vedle své vzdělávací práce zabývali poradenskou činností. Průměrná doba působení těchto poradců v zemědělství byla 26 let, ve školství pak 19 let. Tito zkušení pracovníci vykonávali poradenskou činnost zpravidla na svém pracovišti. Jako registrovaní poradci pracovali pouze tři.

Nejčastější formou jejich poradenské práce byly individuální konzultace - poskytování rad a informací ústně v osobním kontaktu s klientem. Dalšími častými formami pak byly telefonické konzultace. Poradci na ČZU zmiňovali také četnost kontaktů s klienty pomocí elektronické pošty. V jejich poradenské práci se rovněž častějivyskytovaly formy hromadného šíření informací - přednášky, semináře, publikační činnost.

Klienti poradců na středních školách byli většinou z nejbližšího okolí a z regionu, zpravidla lidé se středoškolským vzděláním. Okruh klientů poradců z ČZU byl mnohem širší - z nejbližšího okolí, z regionu, z celé republiky. Zájemci o informace a rady měli většinou vysokoškolské vzdělání.

Závěr

Poradenská práce a služby pro zemědělskou a nezemědělskou veřejnost jsou stále nedílnou součástí vzdělávací a osvětové činnosti zemědělských škol. Jsou touto veřejností využívány a oceňovány. Formy poradenské činnosti jsou různorodé, klasické ale i moderní, kterými školy reagují na nové potřeby zájemců o rady a informace, na požadavky klientů. Je v zájmu rozvoje celé oblasti zemědělství a venkova, aby poradenská činnost byla podporována. V možnostech škol je nabídnout a poskytnout poznatkový potenciál svých vědeckých, odborných a pedagogických pracovníků, v možnostech ČZU navíc rozšiřovat svou vzdělávací nabídku i pro poradenské pracovníky.

Použitá literatura

Slavík, M., Miller, I., Kaše, J. (2000): The role of Agriculrural University in the Systém Agricultural Extension Education. In: Proceedings of the 2. Conference on Central and Eastern European Agricultural Extension. Gödölő , Szent István University, pp. 174-180.

Slavík, M. (2000): Současnost a budoucnost zemědělského vzdělávání. Almanach 70.výročí

zemědělského vzdělávání učitelů škol zemědělských a lesnických. Praha, ČZU v Praze, s. 1-5.

Rolls, M. J., Slavík, M., Miller, I. (2000): Informační systémy v Českém Zemědělství. Praha, Institut výchovy a vzdělávání Mze ČR, 94 s.

Slavík, M. (2000): From Agricultural Education to Education for Agriculture and Rural Development. In. Proceedings XIX: International Agricultura-Pedagogical Colloquium. Prague, Reprographic Studio of Czech University of Agriculture Prague, pp. 9-18.

Krhutová, M., Slavík, M. (2001): Tradice, současnost a perspektivy poradenství na zemědělských školách. Zemědělská pô dohospodárska škola. 64, 3, s. 6-7.