Prázdné vepříny: prasat je nejméně za 60 let

Stavy vepřového dobytka klesly v Česku meziročně o dvacet procent. Důvodem jsou nízké výkupní ceny. Na oblibě získává kuřecí a skopové maso.

Vepřo knedlo zelo: typické české jídlo, se může stát stejně vzácné jako třeba kaviár. Tedy alespoň ono vepřo. Chlévy zemědělců totiž zejí prázdnotou a podle posledních statistik je počet prasat v Česku nejnižší od roku 1948.

„V prosinci jsme poslali na jatka poslední prasata,“ říká například Cyril Sigmund z vyškovského zemědělského družstva Agros.

A rozhodně není sám, k podobnému kroku byli donuceni zemědělci po celé republice. Dohnaly je k tomu obrovské finanční ztráty, které se u některých z nich pohybovaly v desítkách milionů.

Už nemáme ani štětinu

„Nejde donekonečna dělat něco, co je dlouhodobě ztrátové,“ konstatuje šéf Zemědělské společnosti Krásná Hora na Příbramsku Jiří Zelenka a s nadsázkou dodává, že v podniku kvůli nízkým výkupním cenám už nemají ani štětinu.

Podle statistického úřadu počty prasat v Česku klesly skoro o dvacet procent. Farmáři dnes chovají něco přes 2,1 milionu kusů, což je nejmenší číslo za posledních šedesát let.

Odborníci navíc dodávají, že Česko přestává být ve výrobě vepřového soběstačné a značnou část již musí dovážet. To se v budoucnu může podepsat na růstu cen.

„Dováží se sem maso za dumpingové ceny. Až nebudeme mít vlastní vepřové, ceny půjdou nahoru. Obchodní partneři nám to dnes už říkají otevřeně,“ nechal se slyšet například šéf odbytového družstva Centroodbyt Pavel Krejčík.

I kdyby se tato předpověď nepotvrdila, dovážené maso může prodražit i kurz koruny. Upozorňuje na to předseda Českého svazu zpracovatelů masa Jaromír Kloud.

„Cena dováženého vepřového sice především závisí na velkoobchodních cenách v Německu, Polsku či Španělsku. I když se tam nyní ceny nezvyšují, pro změnu oslabuje koruna,“ uvedl. Padající kurz tak může vepřové na pultech prodražit.Podle českých farmářů se problém s chovem prasat jen tak nevyřeší. Navíc podobně pesimisticky to vidí i u skotu, který dostává drtivé rány kvůli nízkým výkupním cenám mléka.

Hrozí třetí vlna vybíjení krav

„Za leden mléční farmáři prodělali kolem půl miliardy korun, za únor je to 550 milionů korun. Pokud tento stav potrvá řekněme šest měsíců a nějakým způsobem se tomu nepomůže, dočkáme se třetí vlny vybíjení krav. První byla v době transformace, druhá před vstupem do Evropské unie,“ uvedl nedávno pro Deník prezident Agrární komory České republiky Jan Veleba.

Zatím počty skotu meziročně klesly o necelých devět tisíc kusů. Ve zcela odlišné situaci jsou nyní chovatelé drůbeže a ovcí, kterým se v posledních letech daří rozšiřovat výrobu. Například ovcí je dvakrát tolik než před deseti lety.

Ovce a drůbež: stále populárnější

Skopové a především jehněčí se totiž stává stále oblíbenějším masem kvůli své dietnosti. Navíc celá řada krajů chovy ovcí dotuje. Podobné je to i s drůbežím masem, jehož spotřeba roste po celém světě. V Česku je drůbeží druhé nejoblíbenější po vepřovém. Zatímco jeden průměrný Čech ročně sní asi 42 kilogramů vepřového, u drůbežího je to necelých 25 kilogramů. To je skoro o pětinu více než před deseti lety.