Přikrmování zvěře přijde na milióny

Krádeže v krmelcích nejsou žádnou výjimkou

Nejen dobou honů je pro myslivce podzim a zima. Především musí zvěři pomoci překonat obtížné období a věnovat spoustu svého času přikrmování zvěře, aby nestrádala hladem. Zimní péče o zvěř přijde nimrody na milióny korun. Jen málokdo asi ví, že začít přikrmovat zvěř musí myslivci nejpozději v říjnu, po sklizni na polích. Už v této době si totiž zvěř musí udělat tukové zásoby na zimu, kdy má velkou spotřebu energie. "Navíc se už v období Vánoc začne u naší nejpočetnější zvěře, srnčí, vyvíjet u březích samic plod. Samcům v této době začíná růst paroží," podotkl jednatel žďárského okresního spolku Českomoravské myslivecké jednoty Oldřich Sedlář. Zvěř se ale nemůže krmit ledasčím. Myslivci jí předkládají co možná nejkvalitnější krmivo. Na podzim granulované směsi a obilí a v zimě pak seno a dužnaté krmivo s doplněním jadrného krmiva. Opatřit kvalitní krmivo je velmi nákladné, na Žďársko vydají myslivci ročně jen za krmivo odhadem okolo čtyř miliónů korun. Sto padesát tisíc korun stojí myslivecké spolky nákup léčiv, která se podávají zvěři v lednu.

Musejí mít klid

Péče o zvěř v zimě ale není jenom její přikrmování v krmelcích, ale je třeba jí poskytnout dostatek klidu. V této souvislosti trápí nimrody turistika, hlavně lyžaři a v poslední době i stále větší počty jezdců na koních. "Oni nám v zimě cestují po lese a mnohdy právě i v blízkosti krmelců. Tím zvěř vlastně od krmelců vyhánějí a nutí ji k pohybu a stresu. Chtěli bychom tedy požádat, aby lyžařské trasy nevedly okolo krmelců a turisté se v lese chovali v zimě co nejtišeji," podotkl Sedlář. Podle něho může znamenat vyrušení a donucení k útěku pro zvěř i smrt podchlazením a zápalem plic.

Objevují se krádeže

I když v několika posledních letech už méně často, ale přece jenom se v zimě myslivci setkávají i s krádežemi krmiva z krmelců. Zloději se neštítí sebrat z krmelců granule, obilí nebo kamennou sůl. "To už je opravdu hyenismus. Když už to do toho lesa zvěři dopravíme, aby to přežila, tak je taková krádež opravdu vrchol. Takové případy ale bohužel jsou," zlobí se Oldřich Sedlář. Ale i naopak nošení krmení zvěři do krmelců není podle myslivců právě nejlepší. Především proto, že lidé přinášejí do lesa úplně nevhodné věci. "Nosívají nějaké zbytky cukrovinek nebo slupky od ovoce, které jsou chemicky ošetřené. To potom ani zvěř nežere," konstatoval Sedlář. Pomoc veřejnosti při krmení zvěře ale myslivci úplně neodmítají. Vítají, když lidé pomohou přikrmováním udržet v kondici divoké kachny, které se v zimě zdržují na nezamrzajících tocích řek a potoků v obcích. Myslivce během ledna čeká vedle přikrmování zvěře další starost, její léčení. Pytle s léčivem bude mít žďárský myslivecké jednoty k dispozici ještě v prosinci.