Prodej ze selského je i propagací tuzemských potravin

Rozhovor s členem vedení ASZ a poradcem exministra zemědělství Petra Gandaloviče Ing. Josefem Stehlíkem.

V průběhu letošního ročníku Země živitelka se uskutečnila také odborná konference „Český výrobek na českém trhu“. Jak se v této myšlence mohou podle Vás najít čeští zemědělci?

Doufám, že stále více. Cestou k tomu by měla být podpora prodeje zemědělských surovin zpracovaných samotným zemědělcem na selském dvoře, což je celkem běžné v zahraničí, ale zatím ne u nás. Dochází tak k naprostému paradoxu, kdy je ze strany spotřebitele o produkty ze selského dvora zájem, ale jezdí si je nakupovat do sousedních zemí, například do Rakouska nebo Německa. To je špatně, protože taková situace nedělá moc dobrou reklamu našim výrobkům.

Co je tedy třeba změnit?

Především by se měly začít více využívat programy v rámci Programu rozvoje venkova, z nichž je možné čerpat dotace na výstavbu drobných zpracovatelských kapacit na selském dvoře. Za minulého vedení ministerstva zemědělství jsme pro to otevřeli prostor, především prosazením prováděcí vyhlášky k veterinárnímu zákonu, která zmírňuje podmínky pro zpracování zemědělských surovin na selském dvoře v oblasti živočišné výroby. Hodně bude ale také záležet na aplikaci této vyhlášky státní správou do praxe. V naší zemi je tendence vytvářet pro podnikatele přísnější podmínky, než jsou v jiných zemích Evropské unie, což je to známé „papežštější než papež“. Na to jsme doplatili hlavně v období před vstupem a těsně po vstupu do EU například právě při výrobě potravin, kdy měli malí výrobci, například i z řad zemědělců, stejně přísné podmínky jako velké průmyslové podniky. To na dlouhou dobu zbrzdilo nebo až znemožnilo výrobu a prodej potravin na selském dvoře. V současné době jsou ale již podmínky o něco lepší a doufám, že se budou vylepšovat i nadále.

Stojí ale vůbec výroba a prodej potravin na selském dvoře za tu námahu?

Já jsem přesvědčen, že je to v zájmu doslova celé společnosti. Zemědělcům může přinést prodej zpracovaných i nezpracovaných surovin zlepšení jejich ekonomiky, možná ještě větší přínos z tohoto prodeje je ale v pozitivní propagaci domácích potravin a našeho zemědělství jako celku. Je totiž zřejmé, že pokud si zákazník koupí na selském dvoře například mléko nebo máslo, a bude s ním spokojen, zakóduje si do svého podvědomí zároveň i pozitivní vztah k produktům průmyslových podniků, které používají k výrobě potravin stejnou surovinu, z níž je potravina zakoupená na selském dvoře. Přínosů je ale více, například osvěta spotřebitele tím, že může při nákupu na selském dvoře nakouknout pod pokličku výroby našich potravin. Prodej potravin ze selského dvora je také vhodným doplňkem agroturistiky a obecně zlepšením služeb poskytovaných na našem venkově.