Rodinná farma na fňukání nemá čas

Práce v zemědělství není žádný med a nelze na ni zapomenout ani o víkendu. Hospodář se musí starat každý den. Už třináct let se podnikání v zemědělství věnuje rodina Pourových. Pětatřicetiletý syn Josef má na starosti živočišnou i rostlinnou výrobu, mladší Jiří zodpovídá zejména za výrobu loupaných brambor. Rodina hospodaří celkem na 250 hektarech půdy a věnuje se rostlinné i živočišné výrobě. Na 60 hektarech pěstuje obilí, především pšenici, na 40 hektarech kukuřici na siláž, na 20 hektarech cukrovku, na 18 ha má brambory, dále hrách a řepku olejnou. Josef Pour říká, že loni bylo netypické počasí a kvůli tomu i slabší výnosy.

"Ale mám snad brečet? My na nějaké fňukání nemáme čas, hospodaříme dál. Rodinná farma vyžaduje péči, spoustu času i o sobotách a nedělích. Na dovolené jsme už nebyli, ani nepamatuji. Ale to nám nevadí. Dali jsme se na zemědělství a museli jsme s tím počítat."

Uvedl, že například výnosy brambor byly 280 metráků z hektaru, u obilovin asi pět a půl tuny. Josef Pour říká, že nezbývá než věřit, že letošní rok bude zemědělcům víc přát. I když, kdo ví, počasí se přece poručit nedá...

Pourovi tvrdí, že je to těžké, ale nestěžují si. Farma žije. Mimo jiné dodávají také dvě a půl tuny loupaných brambor týdně. Je o ně velký zájem. Osvědčily se zejména kvalitní odrůdy marabela a milva.

Chov krav je chloubou

Rodinná farma chová 320 kusů dobytka, z toho je 110 dojnic černostrakatého holštýnského plemene. Při naší návštěvě se Josef Pour právě vrátil z celokrajského setkání chovatelů krav bez tržní produkce mléka, které uspořádal královéhradecký Chovservis. Rusecký hospodář tvrdí, že načerpal spoustu užitečných poznatků. Prošel se s námi kolem stáda telátek a přiznal se, že chov krav je jejich chloubou. Roční užitkovost dojnic představuje 6500 litrů.

"Nákupní cena mléka je nyní osm korun za litr, což je už lepší, i když by rozhodně mohla být vyšší. Je to však cena

stabilní a to je důležité. Ale jinak jsou výkupní ceny, například u obilí anebo býků, velmi nízké. Dojivost našich krav není špatná, máme také dobré ošetřovatele, ale chceme užitkovost ještě zvýšit. Hlavně zkvalitněním senáže a krmných dávek," uvedl Josef Pour.

Unie velkou neznámou

Na otázku, co čeká naše zemědělce po vstupu do Unie, se bratři Pourovi jen usmějí.

"Jak to máme vědět, když to neví ministerstvo zemědělství? Ale vstupu do Evropské unie se nebojíme. Podle nás by se měly stabilizovat výkupní ceny. A pak, ukazuje se, že naše zemědělská produkce je nejen srovnatelná, ale mnohdy i kvalitnější než v zemích Unie," dodal Jiří Pour.