Skutečnosti s omezeními vlastníků

Pomineme-li základní princip úplatného nájmu, tedy že pronajmu-li něco za úplatu, automaticky bude užívání předmětu nájmu mnou, jako jeho vlastníkem, omezeno, existují v přijatém zákoně pouze následující omezení vlastníků pozemků.

1) Na honebních pozemcích je po celý rok zakázáno vypalovat křoviny, trávu, plevel a rákos. Je zakázáno mýtit a vyřezávat živé ploty, křoviny a remízky na neobhospodařovaných pozemcích. Výjimky může na žádost vlastníka, popřípadě nájemce, honebního pozemku, po vyjádření uživatele honitby, povolit orgán státní správy myslivosti.

2) Rovněž je zakázáno poškozovat nebo ničit slaniska, napajedla, zařízení pro přikrmování a pozorování a lov zvěře a další myslivecká zařízení. K jejich vybudování a umístění je nutný předchozí souhlas vlastníka honebního pozemku. Nedá-li žádný z vlastníků honebních pozemků v honitbě tento souhlas, rozhodne o druhu a umístění zařízení orgán státní správy myslivosti.

3) Při obhospodařování pozemků, jejich ohrazování při pastvě apod. jsou vlastníci popřípadě nájemci pozemků povinni dbát, aby nebyla zvěř zraňována nebo usmrcována.

4) K zabránění škodám působeným na zvěři při obhospodařování honebních pozemků jsou povinni vlastníci, popřípadě nájemci, honebních pozemků oznámit s dostatečným předstihem předem uživateli honitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin.

5) Pokud vlastník honitby takto uznané nezačne v ní ve lhůtě 60 dní ode dne nabytí právní moci rozhodnutí užívat honitbu sám nebo ji nepronajme, orgán státní správy myslivosti honební pozemky přičlení k jiné honitbě nebo rozděleně k několika honitbám a rozhodnutí o uznání původní honitby zruší.

6) Návrh na úpravu honitby podávají vlastníci dotčených honiteb společně, a to orgánu státní správy myslivosti, do jehož územního obvodu zasahují dotčené honební pozemky největší částí. Nedohodnou-li se vlastníci dotčených honiteb na předložení společného návrhu na úpravu hranic honitby, může návrh podat kterýkoliv z nich.

7) Smlouva o nájmu honitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let. Vlastník honitby je povinen do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy zaslat její vyhotovení orgánu státní správy myslivosti.

8) Vlastník honitby je povinen oznámit písemně orgánu státní správy myslivosti zánik smlouvy o nájmu honitby v případech uvedených v odstavci 6 písm. a) až g) a to do 15 dnů ode dne, kdy k takové skutečnosti došlo.

9) Vlastník honitby a vlastníci sousedních honiteb mají právo účastnit se svým zástupcem sčítání zvěře a vyjádřit se orgánu státní správy myslivosti k jeho výsledkům. Pokud některý vlastník honitby nesouhlasí s výsledkem provedeného sčítání a oznámí to písemně orgánu státní správy myslivosti nejpozději do 1 týdne ode dne provedeného sčítání, nařídí tento orgán nové konečné sčítání.

10) Vypracovaný plán mysliveckého hospodaření předloží uživatel honitby vlastníkovi honitby k vyjádření. Jestliže se vlastník honitby do 15 dnů od doručení plánu k němu nevyjádří, má se za to, že s ním souhlasí. Pokud po vyjádření vlastníka honitby nedojde mezi ním a uživatelem honitby k dohodě o plánu, určí jej na návrh některého z nich orgán státní správy myslivosti rozhodnutím. Odsouhlasený popřípadě dohodnutý plán je uživatel povinen zaslat orgánu státní správy myslivosti.

11) Vlastník popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována.

12) Pokud honitba nebo obora uznaná podle dosavadních předpisů dosahuje zákonné výměry podle tohoto zákona, ale nesplňuje ostatní požadavky na tvorbu honitby, je vlastník honitby, popřípadě honebních pozemků povinen podat do 31. prosince 2002 orgánu státní správy myslivosti návrh na uvedení honitby do souladu s tímto zákonem, jinak honitba zaniká k 31. březnu 2003.

Povinnost vyrozumět vlastníka

S uvedenými omezeními je často spojována i povinnost uživatelů honiteb projednat alespoň 7 dnů předem konání činností, které mohou omezit obhospodařování honebních pozemků, s vlastníky popřípadě nájemci honebních pozemků, kteří na těchto pozemcích hospodaří. Zcela zavádějícím způsobem je ze strany některých poslanců toto ustanovení interpretováno v tom smyslu, že uživatel honitby je oprávněn po pouhém projednání svou činností omezit hospodářskou činnost vlastníka. Správnou interpretací však je, že přestože již vlastník dříve odsouhlasil plán mysliveckého hospodaření a v jeho rámci i plán lovu, může nastat situace, kdy např. z důvodu počasí se zpozdí sklizeň a vlastník nebo nájemce honebního pozemku má tedy právo sdělit uživateli při projednání konání činnosti, která by mohla jeho hospodářskou činnost omezit, že z vážného důvodu nemůže souhlasit s konáním činnosti a uživatel honitby ji zruší. Pro laickou veřejnost je třeba uvést, že činnosti, kterých se toto ustanovení týká, jsou dvě. Lov zvěře na společném honu a odchyt zvěře.

Nutný souhlas vlastníka

Dalším nesprávně a zavádějícím způsobem interpretovaným ustanovením je ustanovení, kterým je zakázáno poškozovat nebo ničit slaniska, napajedla, zařízení pro přikrmování a pozorování a lov zvěře a další myslivecká zařízení. K jejich vybudování a umístění je nutný předchozí souhlas vlastníka honebního pozemku. Nedá-li žádný z vlastníků honebních pozemků v honitbě tento souhlas, rozhodne o druhu a umístění zařízení orgán státní správy myslivosti. V této souvislosti je zejména zmiňováno budování loveckých chat apod. Tady snad postačí, že zákon přímo říká, že ustanovení zvláštních předpisů, tzn. především stavebního zákona, nejsou dotčena. Proto nelze budovat lovecké chaty a podobná zařízení bez vlastníka pozemku, který je účastníkem stavebního řízení. Zákon o myslivosti zde má na paměti pouze péči o zvěř a pozorovací zařízení potřebná ke sčítání zvěře a příležitostně i k lovu. Pokud se argumentuje lovem, musím jen upozornit, že nejoblíbenějším způsobem lovu je šoulání, ke kterému není žádného zařízení třeba.

Myslivecká stráž není milice

Je tedy na novém zákonu ještě něco objektivně kontroverzního? Ano, je jedna věc, kde nemůžeme s poslanci za ODS najít společnou řeč, a to je problematika mysliveckých stráží. Není pravdou, že jde o jakési ozbrojené milice, jak bývá často odpůrci zákona zdůrazňováno. Myslivecká stráž má stejný charakter a stejná nebo obdobná oprávnění jako stráž lesní, rybářská nebo vodní. K výkonu své funkce nesmí používat zbraň. Všechny konstruktivní pozměňovací návrhy směřující k zpřesnění vymezení její působnosti byly Poslaneckou sněmovnou přijaty. Je si však třeba uvědomit, že myslivecká stráž dnes nepříliš účinně, ale alespoň nějak, bez nároků na prostředky ze státního rozpočtu, supluje nástroj státu proti stále se rozšiřujícímu pytláctví. Pokud tedy není schopen tento problém v současné době řešit stát jinak, nezbývá než ustavovat myslivecké stráže s vědomím všech případných negativ s tím souvisejících. Jsem si vědom, že je v současné době připravován návrh na přijetí zákona o profesionálních strážích, které by měly v budoucnu nahradit všechny dobrovolné stráže. Pokud zákon bude přijat a bude funkční, budu mezi prvními, který bude navrhovat vypuštění ustanovení o myslivecké stráži ze zákona o myslivosti.