Sokol stěhovavý na území Českosaského Švýcarska

Obr. 1 - Snižování stavu sokola stěhovavého ( Falco peregrinus T.)

Obr. 2 - Zvyšování stavu sokola stěhovavého ( Falco peregrinus T.) po aplikování reintrodukčního programu na území Českosaského Švýcarska

Sokol stěhovavý je kriticky ohroženým druhem, jehož populace se jen pozvolna zvyšuje. Sokol je denním ptákem, který se specializuje na lov ve vzduchu. Jeho hlavní potravní složkou jsou divocí holubi, hrdličky, drozdovití ptáci aj.

Podle zpráv z roku 1938 bylo na celém území Českosaského Švýcarska přibližně 16 hnízdišť. Z toho bylo ročně obsazeno cca. 13. Nejvíce se na sokolí populaci podepsalo intenzívní zemědělství a s ním spojené používání pesticidů, hlavně DDT a HCH. Tyto chemické látky se potravním řetězcem dostaly až k sokolům a způsobily u nich odvápňování vaječných skořápek a tím jejich následná křehkost a nefunkčnost. První záznam o tenkostěnných vejcích je z roku 1955. Pak začala hustota sokolů klesat (v r. 1960 pouze 7 mláďat a v r. 1964 dokonce jen jedno!). Úbytek se rychle projevoval i u dospělých sokolů až v roce 1972 byl viděn poslední jedinec.

Teprve v r. 1987 byl sokol opět zaznamenán a po dvou letech, kdy se v r.1989 objevili dva dospělci, byl zahájen program reintrodukcí tohoto druhu na území Českosaského Švýcarska. Tento projekt si do současnosti vyžádal 510 pracovních dní a 30 500 DM, které investoval svobodný stát Sasko. Mladí sokoli byli dováženi z Berlínské chovné stanice Lilienstein a postupně vypouštěni až do r. 1996. Během trvání programu bylo do přírody vypuštěno kolem 90 sokolů, kteří vyvedli 65 mláďat (evidovaných). Přibližně 30% z nich se i nadále zdržuje na území Labských pískovců, ostatní se odsud distribuují do okolních oblastí a asi 5% zemře v rámci přirozeného přírodního výběru nebo lidskou rukou. První dva páry se v Českém Švýcarsku objevily v r. 1997. Od té doby nebyla populace nijak uměle dotována a v současné době ji lze prohlásit za ustálenou.

Správa CHKO Labské pískovce, NP České Švýcarsko a NP Saské Švýcarsko i nadále zajišťuje bezpečnost hnízdišť jejich hlídáním, zákazy vstupů horolezcům a jinými omezeními, která umožňují sokolům klid během doby hnízdění a vyvádění mláďat. Výsledkem této činnosti je asi 12 hnízdících párů na celém českoněmeckém území Labských pískovců.

Případné dotazy volejte prosím na číslo 0412 518 202 (Správa CHKO Labské pískovce).

Ing.W.Hentschel, M.Chochel DiS.