Státy vyplácejí stále méně podpor

Poskytování státní pomoci je v zemích Evropské unie na ústupu. "I když mezi jednotlivými zeměmi přtrvávají rozdíly, trend jde jednoznačně v rámci usnesení summitů unie, tedy ve snížení celkové sumy a na orientaci na několi málo oborů, v nichž panuje pokřivené tržní prostředí," uvádí Evropská komise ve zprávě k nejnovějšímu přehledu státní pomoci za roky 1997-1999, ale i s některými údaji z loňského roku.

Komisař pro otázky hopsodářské soutěže Mario Monti je mírně skeptický k zásahům státu. "V první řadě je záležitostí členských zemí, aby sladily své předpisy s usneseními unie, přezkoumávaly své politiky a zkoumali, jestli státní pomoc je opravdu vhodný nástroj ke korekturám selhání trhu a zda opravdu mají žádaný účinek," upozornil při představování zprávy.

Podle zprávy se stále snižuje podíl poskytované pomoci na hrubém domácím produktu ve většině členských zemí. To však neplatí pro Irsko, Lucembursko, Nizozemsko a Dánsko.

V průměru vydávají členské země unie na pomoc jedno procento svého HDP. Rozdíly mezi nimi jsou ale výrazné. Nejméně - půl procenta - poskytuje Velká Británie, zatím co sousední Irsko je na prvním místě s 1,5 procenty HDP. V jeho případě se jedná o nepřímou podporu, protože za takovou je dnes unií považována tamější nízká daň z příjmu právnických osob.

Nejvíce peněz každý rok obdrží průmysl, hornictví a železniční společnosti. I zde však existují velké rozdíly mezi členskými státy. Například pouze 16 procent podpory v Lucembursku obdrží průmysl, služby a hornictví, ale v Portugalsku se jedná o 69 procent. Ještě výrazněji je to vidět na zemědělství: Německo do tohoto oboru dává pouze sedm procent svých podpor, ale Finsko více než desetkrát více.

Většině členských zemí se daří pomáhat spíše potřebným oborům (horizonální přístup) než jednotlivým firmám. Výjimku tvoří pouze Rakousko, Nizozemsko a Irsko.

V posledních letech se snižuje podpora službám, například turistice a kultuře. Jenom Řecko snížilo podporu těmto oborům o třetinu.

Nejlépe přiděluje pomoc Dánsko, u něhož v letech 1998 - 2000 nezjistila Evropská komise žádné pochybení. Ani v ostatních státech není počet chybných rozhodnutí příliš vysoký. Nejvíce přestupků spáchali Řekové - 12 procent jejich rozhodnutí bylo chybných. Za nimi se umístili Lucembursko s Německem (po 11 procentech) a Irsko (10 procent).

Zpráva uvádí, že k 30. září loňského roku muselo být vráceno 60 podpor v celkové výši 2,055 miliardy eur.

Téměř polovina z celkového počtu (28) připadá na Německo, ale přitom se jedná o většinu peněz - 1,7309 miliardy eur.

Ve většině zemí unie klesá podpora železnicím, zemědělcům a rybářům. Výjimku tvoří Švédsko, Belgie, Dánsko a Irsko. V těchto státech se jedná hlavně o podporu rybářství a zemědělství.

Státy mají v oblasti podpory různé priority. Například dává témř polovinu své pomoci zemědělcům, zatím co Irsko železničářům a Dánsko průmyslu a těžebním společnostem. Stejně se chová i německá vláda, která však musí podporovat nevýkonnný a chudý východ země (bývalou Německou demokratickou republiku).

Železnice hrají největší roli v dotační politice Nizozemska, Velké Británie, Řecka Francie a Lucemburska.

V ostatních zemích je podporován nejvíce průmysl s výjimkou Rakouska a Finska, které dávají nejvíce finančních prostředků zemědělcům.

V poslední době roste podpora hlavně ekologickyzaměřených aktivit. Jedná se o programy na úspory energie, využití obnovitelných zdrojů či ochranu životního prostředí. Unie chce tuto oblast podporovat stále více a vytvořila pro to příslušné programy.