Sucho, chleba a ceny

Letošní pocasí i zdražení pohonných hmot zrejme zaviní zdražení potravin. Žádný výrazný cenový skok se však zrejme konat nebude. Odborníci spocítali, že v rodinném rozpoctu by se rust cen mel projevit jen desetikorunami: rohlík by mel být dražší o pet haléru, chleba o dvacetník a kilo masa podle druhu o pet až triadvacet korun. Nejvíce by mela stoupnou cena hovezího. Duvodem je nedostatek jatecných zvírat a rust cen krmiva. Kolikrát týdne si však dopráváme biftek nebo svíckovou? Vždyt za rok v prumeru každý z nás sní jen 14 kilogramu hovezího masa. Není tedy treba ani vetších poctárských výkonu ke zjištení, že by se zdražení potravin nemelo spotrebitelu nijak bolestne dotknout. Ti, kdo dnes pripravují verejnost na šokové zdražování, poukazují predevším na letošní špatnou úrodu hlavních zemedelských plodin. Jejich ceny však ani letos nemohou rust príliš rychle, protože na trhu se velká nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou neocekává. Ani vliv dražšího obilí na ceny moucných výrobku, mléka a masa nebude velký. Když budou farmári prodávat tunu zrna o zamýšlených 600 korun dráž, konzumenti masa nebo sýru to na své penežence príliš nepocítí. Nejsou to však pestitelé obilí a chovatelé hospodárských zvírat, kvuli nimž by ceny potravin mohly strme stoupnout. Vetší podíl na zdražování vždy mívali obchodníci, když se snažili zvýšit své zisky. Pokud by si ted chteli na rustu farmárských cen prihrát svou polívcicku a zvedli marže, ceny udelají porádný skok. "Hra s cenami" by však mohla poškodit dobré obchody. Co je príliš drahé, nebývá prodejné. To se muže stát i v prípade nekterých potravin. Verme, že si to uvedomují zemedelci, potravinári i prodejci. Jinak by si mohli podríznout vetev, na které sedí.

Eugenie Línková