Týden v Evropě 22. - 28. 4. 2002

Týden v Evropě 22. - 28. 4. 2002

Stručné zprávy z EU

Komise přijala návrh na boj proti počítačové kriminalitě

Evropská komise přijala návrh Rámcového rozhodnutí Rady o “Útocích na informační systémy”. Návrh řeší nové nejvýznamnější formy trestné činnosti namířené proti informačním systémům, jako je např. hacking, rozesílání virů a útoky paralyzující služby. Cílem Rámcového rozhodnutí je sladit trestní právo v celé EU tak, aby orgány činné v trestním řízení a soudní orgány v Evropě byly schopny zasáhnout proti těmto novým formám trestné činnosti. Dalším cílem je podpořit a prosazovat bezpečnost informací. Další podrobnosti najdete na

http://europa.eu.int/information_society/topics/telecoms/internet/crime/index_en.htm

http://europa.eu.int/comm/dgs/justice_home/index_en.htm

[Podkladový text IP/02/602]

Růstové hormony představují pro spotřebitele zdravotní riziko, potvrzuje vědecký výbor EU

Vědecký výbor EU pro veterinární opatření v souvislosti se zdravím obyvatel (SCVPH) potvrdil, že užívání růstových hormonů u dobytka představuje pro spotřebitele potenciální riziko; k tomuto závěru dospěl na základě posouzení 17 studií a dalších nových vědeckých údajů. Výbor SCVPH zveřejnil svůj třetí názor na rizika, která pro lidské zdraví představují rezidua hormonů ve výrobcích z hovězího masa, a neshledává důvody k změně svých předchozích názorů z let 1999 a 2000. Definitivní názor výboru SCVPH pod názvem “Posouzení předchozích názorů výboru SCVPH z 30. dubna 1999 a 3. května 2000 o potenciálním nebezpečí, které představují rezidua hormonů v dobytčím mase a výrobcích z něj” je na internetu na adrese

http://europa.eu.int/comm/food/fs/sc/scv/outcome_en.html

Další doplňující informace o hormonovém případu najdete na

http://europa.eu.int/comm/food/fs/him/him_index_en.html

[Podkladový text IP/02/604]

Eurobarometr 56: úplné výsledky průzkumu z podzimu roku 2001

Byly zveřejněny úplné výsledky průzkumu veřejného mínění z podzimu roku 2001 (Eurobarometr 56). V tomto průzkumu, jednom ze dvou prováděných každý rok, byly zjišťovány postoje a názory občanů EU v širokém spektru záležitostí souvisejících s EU a její politikou a také s jejich životním stylem. Průzkumy Eurobarometru se provádějí od roku 1973. Každoročně probíhají jarní a podzimní průzkumy, provádějí se i další průzkumy a studie. Zatím poslední podzimní průzkum proběhl v říjnu a listopadu 2001. Několik prvotních poznatků tohoto průzkumu (odpovědi na sedm hlavních otázek) bylo zveřejněno v prosinci roku 2001 (viz IP/01/1829). Tento průzkum je spolu archivem dalších prací Eurobarometru umístěn na adrese

http://www.europa.eu.int/comm/public_opinion

[Podkladový text IP/02/603]

Prohlášení Güntera Verheugena po volbách v Maďarsku

Svou velkou volební účastí maďarští občané opět vyjádřili své odhodlání ve věci demokracie. Je to zvláště radostné a prokazuje to vitalitu maďarské demokracie. I přes dalekosáhlý proces přerodu a reforem, z něhož tak jako i v jiných zemích střední a východní Evropy často vyplývají pro některé vrstvy obyvatel obtíže, se Maďarsko postavilo zády k pokušení extremistických, xenofobních, protievropských a protidemokratických sil již v prvním kole voleb. Vítězům blahopřeji, těším se na spolupráci s nimi, již je dobře znám a věřím, že Maďarsko bude odhodlaně pokračovat v přípravách na přistoupení k EU.

[Úplné znění prohlášení IP/02/600]

Obecná směrnice hospodské politiky v roce 2002

Evropská komise přijala doporučení týkající se Obecných směrnic hospodářské politiky v roce 2002 (BEPG) pro členské státy a Evropskou unii. BEPG se vztahují na makroekonomickou i strukturální politiku a představují těžiště procesu koordinace hospodářské politiky ze strany EU. Prostřednictvím BEPG na rok 2002 EU posiluje svou integrovanou hospodářsko-politickou strategii. K dosažení ambiciózních hospodářských cílů na rok 2002 se členské státy vyzývají ke zrychlení hospodářských reforem. Podle doporučení se opatření mají soustředit na čtyři oblasti: 1) ochrana makroekonomické stability, 2) zvýšení participace pracovních sil a úrovně zaměstnanosti, jakož i řešení přetrvávající nezaměstnanosti, 3) posílení podmínek pro růst produktivity práce, 4) prosazování udržitelného rozvoje v zájmu současné i budoucí generace. Další dokumenty jsou na

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/publications/broadeconomypolicyguidelines_en.htm

[Podkladový text: IP/02/609]

Jaro 2002: hospodářské výhledy na léta 2001 až 2003

Hospodářství eurozóny v posledním čtvrtletí roku 2001 oslabilo, ale s návratem důvěry se již rýsuje postupné oživení, kdy se znovu budují vyčerpané zásoby a ožívá mezinárodní obchod. Klíčem k větší dynamice hospodářského oživení v první polovině roku je soukromá spotřeba. Předpokládá se rychlejší růst v eurozóně ve druhém pololetí, přičemž ve čtvrtém čtvrtletí roku 2002 by mělo dojít k dosažení výkonového potenciálu. Na další rok se předpokládá průměrný růst ve výši skoro 3 %. I přes dočasný nárůst nezaměstnanosti v roce 2002 bude nadále pokračovat tvorba pracovních míst a během dalších dvou let se v eurozóně předpokládá vytvoření asi 1,8 mil. nových pracovních míst. V roce 2003 se předpokládá pokles průměrné míry nezaměstnanosti pod hodnotu roku 2001. Během druhého čtvrtletí roku 2002 se očekává pokles inflace a letos i příští rok by měla být průměrná míra inflace asi 2 %. Celkový schodek státních financí v eurozóně se během dvou následujících let zřejmě zvýší, a to z důvodů konjunkturálního cyklu, a v roce 2002 dosáhne asi 1,4 % HDP. V roce 2002 se však neočekává zhoršení základní strukturální vyváženosti, neboť členské státy jsou odhodlány zajistit od roku 2003 nebo 2004 vyrovnané nebo i přebytkové státní účty. Podrobnější informace o prognózách jsou uvedeny pod hlavičkou European Economy na adrese

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/publications/european_economy/forecasts_en.htm

[Podkladový text: IP/02/610]

Hospodářské prognózy pro kandidátské země (2001-2003), jaro 2002

V důsledku zhoršeného mezinárodního ekonomického klimatu se ke konci roku 2001 hospodářský růst v kandidátských zemích zpomalil. Díky silné domácí poptávce však většina kandidátských zemí prokázala odolnost a zpomalení bylo- v souladu s naší prognózou z podzimu roku 2001 - jen omezené. Slabý hospodářský rozvoj v druhém pololetí 2001 se významně odráží na rychlosti růstu v letošním roce, a to i přes zrychlující se oživování. Očekávaný návrat k normálnímu zahraničněobchodnímu a domácímu rozvoji by měl v roce 2003 umožnit osáhnout průměrného růstu ve výši 4 %. Nižší mezinárodní ceny komodit přispěly v roce 2001 ke snížení inflace. Očekávané další zpomalení průměrné inflace během sledovaného období je hlavně výsledkem politického úsilí snížit inflaci v Rumunsku a Turecku, které trpí velkou mírou inflace. Další restrukturalizace podniků a rychlejší růst produktivity práce vedl v přepočtu k dalšímu úbytku zaměstnanosti a vyšší míře nezaměstnanosti v roce 2001. Během sledovaného období by se měla míra nezaměstnanosti postupně vyrovnávat díky vytváření nových pracovních příležitostí, což by mělo vést k mírnému zlepšení celkové situace na pracovním trhu v roce 2003. I přes slabší exportní poptávku a silnou domácí poptávku se v roce 2001 schodky bilance zahraničního obchodu trochu snížily, díky zejména příznivějším obchodním podmínkám. Růst exportní poptávky v letech 2002 a 2003 by měl zamezit významnému zhoršování bilance zahraničního obchodu i za předpokladu silné domácí poptávky. Schodky hospodaření státu zůstávají celkově relativně velké, tato skutečnost je způsobena kombinovaným působením nižšího růstu a proticyklické fiskální politiky v některých zemích na začátku sledovaného období a velkých výdajů na transformaci během celého sledovaného období. Dokumenty jsou v plném znění dostupné na

http://europa.eu.int/comm/economy_finance/publications/supplement_c_en.htm

[Podkladový text: IP/02/611]

Podnikové právo: odborná skupina zahájila on line konzultace o případných reformách

Prestižní skupina odborníků na firemní právo, ustavená Evropskou komisí, zahájila konzultace o případných reformách podnikového práva v Evropě. Předmětem diskuse jsou jak obecná témata, tak těchto sedm konkrétních otázek: řízení korporací, informovanost, komunikace a rozhodování akcionářů, alternativní pravidla vytváření a udržování kapitálu, fungování skupin firem, restrukturalizace a mobilita podniků, Evropská soukromá společnost a družstva a další typy podniků. Konečným termínem pro zasílání připomínek je 21. června 2002. Reakce na tuto diskusi budou zohledněny v závěrečné zprávě Skupiny ke konci letošního roku. Závěrečná zpráva má navrhnout konkrétní priority a opatření k reformě firemního práva. Konzultační materiál je k dispozici na

http://europa.eu.int/comm/internal_market/en/company/company/modern/index.htm

[Podkladový text: IP/02/625]

Zprávy Eurostatu

Revidované odhady pro rok 2001 - reálný příjem v zemědělství se v EU15 zvýšil o 3,3 %

V přepočtu na jednoho pracovníka se reálný příjem v zemědělství v EU15 v roce 2001 zvýšil o 3,3 %, podle revidovaných odhadů zveřejněných Eurostatem; v eurozóně se zvýšil o 3,0 %. Zvýšení reálného příjmu v zemědělství na jednoho pracovníka v oblasti EU15 nastalo díky zvýšení reálného příjmu v zemědělství (+1,2 %) na straně jedné a dalšímu snižování objemu pracovních vstupů do zemědělství (-2,0 %) na straně druhé. Příjem v zemědělství přesáhl úroveň roku 2000 ve všech členských státech, kromě Lucemburska (-0,6 %). Nejrychleji rostl tento ukazatel v Dánsku (+12,3 %), Portugalsku (+11,8 %), Rakousku (+10,9 %), Německu (+9,9 %), Irsku (+7,8 %) a Belgii (+5,3 %).

[Podkladový text: STAT/02/49]

Sociální ochrana: důchodové výdaje přestavovaly 12,7 % HDP Evropské unie v roce 1999, starobní důchody tvoří tři čtvrtiny hodnoty všech penzí

Podle zprávy Eurostatu důchodové výdaje v EU, které tvoří téměř polovinu všech výdajů na sociální ochranu, představovaly 12,7 % HDP v roce 1999. Tento podíl se od roku 1993, kdy představoval 12,9 % HDP, příliš nezměnil. Ve všech členských státech EU s výjimkou Irska, Dánska a Švédska představují starobní důchody největší položku ve výdajích na sociální ochranu. V roce 1999 představovaly více než 60 % těchto výdajů v Itálii, 50 až 52 % v Řecku, Španělsku, Lucembursku, Nizozemsku, Rakousku a Portugalsku.Ve stejném roce představovaly starobní důchody více než tři čtvrtiny všech penzí v EU, zbytek tvořily invalidní důchody (9,9 %), vdovské důchody (9,7 %) a další typy penzí (5,1 %).

[Podkladový text: STAT/02/50]

Zprávy o rozšíření

Rozšíření je hnací silou úvah EU o širší Evropě

Během nadcházejících měsíců se EU zaměří na vytvořené konzistentnějšího rámce pro své vztahy s zeměmi, které se nacházejí těsně za hranicí současného rozšíření. Rada pro všeobecné záležitosti rozvinula na toto téma během svého zasedání ve dnech 15. a 16. dubna v Lucemburku podle slov předsedy Rady EU Josepa Piquého “zajímavou a širokou debatu”. Rada se zabývá otázkou budoucích vztahů s Moldávií, Běloruskem, Ukrajinou a Ruskem ve světle skutečnosti, že rozšířením EU se její hranice velmi brzy posunou do přímého sousedství s těmito státy. Evropská komise a vysoký představitel Javier Solana vypracují k těmto úvahám své příspěvky během druhého pololetí letošního roku a přitom se zaměří na možnosti posilování těchto vztahů.

Další jednání na okraj tohoto zasedání Rady pro všeobecné záležitosti se zaměřila na posouzení konkrétních aspektů stejného úkolu. Program zasedání Rady spolupráce s Ruskem dne 16. dubna zahrnoval i diskusi o obchodu, kde panují velká očekávání, neboť více než třetina ruského vývozu směřuje do zemí EU. Tento podíl se pravděpodobně zvýší asi na jednu polovinu po rozšíření EU. Dalším tématem byl Kaliningrad, který bude po rozšíření obklopen členskými státy EU. V otázce Kaliningradu Piqué prohlásil: “Skutečně dosahujeme pokroku.” V polovině května se v Kaliningradu uskuteční zvláštní zasedání Výboru po spolupráci EU-Rusko, z něhož by podle nadějí do něj vkládaných měly vzejít některé konkrétní výsledky. Ty by měly být předloženy dne 29. května na moskevském summitu EU-Rusko. Komisař pro vnější vztahy Chris Patten také pokrok charakterizoval jako “velmi dobrý”. Podle něj si EU uvědomila obavy kaliningradského gubernátora v souvislosti s přístupností oblasti a vízovou politikou a chtěla najít “nejvhodnější řešení, aniž by Schengenskou smlouvou prohnala koně s kočárem”. Ministři spravedlnosti a vnitra zemí EU se tranzitem a vízy budou zabývat na zasedání své rady ke konci dubna. “Jde o skutečnou výzvu a o skutečné problémy vyvolané rozšířením a chceme je řešit co nejúspěšněji a nejkomplexněji,” uvedl Patten.

Moldavský premiér Vasile Tarlev vedl delegaci na zasedání Rady pro spolupráci mezi EU a Moldavskem dne 16. dubna v Lucembursku. Po setkání předseda Rady EU Josep Piqué poznamenal, že zasedání bylo dlouhé, protáhlo se zcela neobvykle na dvě hodiny, ale jeho délka byla oprávněna významem, jehož Moldavsko postupně nabude jako přímý soused rozšířené Evropské unie. Kromě možností užších vazeb v obchodu a dalších forem spolupráce má EU zájem o nápravu slabých článků v legislativě a veřejném pořádku, které poskytují živnou půdu pro kriminalitu a nezákonné obchodování v citlivé příhraniční oblasti budoucí rozšířené EU.

Pokrok rozšiřování je přiměřený, uvádí Rada pro všeobecné záležitosti

“S rozšířením máme přiměřené úspěchy,” prohlásil předseda Rady EU Josep Piqué na konci zasedání Rady pro všeobecné záležitosti dne 15. dubna v Lucembursku. Ministři zahraničních věcí posoudili pokrok v rozšíření na základě prezentací předsednictví EU a komisaře odpovědného za rozšíření Güntera Verheugena. Rada oficiálně “přivítala pokrok dosažený během vstupních jednání” a znovu konstatovala své odhodlání pokračovat v souladu s harmonogramem otevírání kapitol, stanoveným v Nice, a v souladu s harmonogramem konce roku 2002 pro uzavírání vstupních jednání, na němž se dohodla Evropská rada na svém zasedání v Göteborgu a Laekenu. Vzhledem ke skutečnosti, že Rada může postupovat jen tak rychle, jak jí to dovolí interní přípravy v EU, také připomněla, že “k zajištění harmonogramu z Nice je nezbytné v příslušných zbývajících vyjednávacích kapitolách vypracovat společná stanoviska EU”. Jde o obtížné finanční kapitoly o zemědělství, regionální politice a rozpočtu. Piqué po zasedání také poznamenal: “Předpokládáme, že tento týden obdržíme další návrhy společných stanovisek” od Komise. Rada také bez diskuse přijala rozhodnutí, jež by mělo přispět ke zlepšení obchodu se zpracovanými zemědělskými výrobky s Maďarskem. Rozhodnutím se formalizuje stanovisko EU v dalších rozhovorech, které bude prosazováno na jednání Asociační rady EU-Maďarsko.

Nové členské státy budou “v prvním roce celkově přispěvateli”

Podle nové studie Vídeňského ústavu pro mezinárodní ekonomické studie, WIIW, by nové členské státy mohly obdržet asi tři čtvrtiny zdrojů EU, které pro ně byly vyčleněny na dobu po přistoupení. Studie “Proces rozšíření EU: současný stav a překážky” posuzuje pravděpodobnou bilanci přesunů z rozpočtu EU a příspěvků do rozpočtu EU nových členských států EU v prvních třech letech po rozšíření. Čistá finanční pozice nových členů bude záviset na jejich úspěšnosti při proměně disponibilních zdrojů na skutečně vyplácené prostředky, uvádí studie. Její méně optimistické výhledy tvrdí, že se podaří zrealizovat jen 50 procent těchto disponibilních zdrojů, což by odpovídalo míře úspěšnosti z hlediska využívání strukturálních fondů nejslabších členských států EU. Nejpesimističtější scénář studie uvádí jen 30 % úspěšnost, která vychází ze zklamání z realizace předvstupní pomoci některým kandidátským zemím. Ale i v případě nejlepšího scénáře se nové členské státy stanou pravděpodobně v prvním roce svého členství celkově přispěvateli do EU, na úrovni asi 400 mil. až 1,8 mld. eur, uvádí studie. V nejhorším scénáři utrpí tyto nové členské státy ztrátu ve výši 3 mld. eur. Všechny tři scénáře však předpokládají ve druhém a třetím roce členství značné zlepšení čisté finanční pozice. Studie ale připouští, že čistě matematický přístup není dostatečný na to, aby plně postihl všechny výhody a nevýhody členství: “Případné nerozšíření by pro deset kandidátských zemí znamenalo významné náklady vzhledem k příležitostem, o něž by přišly při snaze o větší rychlost růstu HDP,” dodává studie.

Další varování z Polska

Ve svém projevu v Evropské nadaci Madariaga dne 16. dubna bývalý polský hlavní vyjednavač Jacek Saryusz-Wolski varoval, že “stále ještě existuje nebezpečí zdržení” při vstupních jednáních. Jako hlavní rizika uvedl možné potíže v závěrečných fázích vyjednávání, když už se na pořad dne dostaly obtížné kapitoly, dále pak neratifikaci Smlouvy z Nice a možnost, že debaty Konventu EU o budoucnosti Evropy by mohly vést k dalším procedurálním zdržením. Poznamenal, že “zdržení by mohlo posílit negativní názory veřejnosti na členství v EU, totéž může způsobit zdrženlivost Evropské unie během vstupních jednání”. Ve světle sílícího polského euroskepticismu Saryusz-Wolski vyzval Unii, aby v závěrečných fázích jednání “podala pomocnou ruku” ve prospěch všech.

Jednání o institucích a regionální politice

Během vyjednávacího kola dne 22. dubna byly uzavřeny tyto kapitoly:

· Bulharsko: Hospodářská a měnová unie, Sociální politika a zaměstnanost, Instituce (celkem uzavřeno kapitol: 17);

· Česká republika: Regionální politika a strukturální nástroje (celkem uzavřeno kapitol: 25);

· Estonsko: žádné (celkem uzavřeno kapitol: 24);

· Lotyšsko: Telekomunikační a informační technologie (celkem uzavřeno kapitol: 24);

· Litva: Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitra, Instituce (celkem uzavřeno kapitol: 26);

· Malta: žádné (celkem uzavřeno kapitol: 21);

· Polsko: Instituce (celkem uzavřeno kapitol: 23);

· Slovensko: Instituce (celkem uzavřeno kapitol: 24);

· Slovinsko: žádné (celkem uzavřeno kapitol: 26).

Na jednáních se zbývajícími třemi kandidáty dne 19. dubna byly uzavřeny tyto kapitoly:

· Kypr: Daně, Regionální politika a strukturální nástroje, Instituce (celkem uzavřeno kapitol: 27)

· Maďarsko: Instituce (celkem uzavřeno kapitol: 24)

· Rumunsko: Sociální politika a zaměstnanost, Instituce (celkem uzavřeno kapitol: 11).

Česká republika a Maďarsko odmítly uzavřít jednání o institucích. Obě země trvají na 22 křeslech v Evropském parlamentu, tedy na stejném počtu, jako mají Belgie, Portugalsko a Řecko, neboť mají stejný počet obyvatel. Smlouva z Nice, která je základem rozdělení moci v rozšířené unii, jim přiznává jen po dvaceti křeslech.

Ze stejného důvodu chce v Evropském parlamentu Malta šest křesel, stejně jako má Lucembursko. Smlouva z Nice jí přiznává jen pět křesel. Malta dosud jednání o institucích neotevřela.

Slovinsko netrvalo na uzavření jednání o institucích a vyžádalo si od EU další informace o způsobu rozdělení křesel v Evropském parlamentu a hlasů v Radě, vstoupí-li v první vlně do EU jen deset kandidátských zemí. Smlouva z Nice rozděluje sedadla a hlasy mezi současných 15 a budoucích 12 členských států, ale nepředpokládá se, že by do EU v první vlně vstoupilo Bulharsko a Rumunsko. [Zdroj: www.euractiv.com]

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz