Týden v Evropě 3. 2. - 9. 2. 2001

Stručné zprávy z EU

Romano Prodi zveřejnil ekonomickou agendu stockholmského summitu

Podle vyjádření Komise ze 7. února by dalším generacím mohlo pracovní místa a hospodářskou prosperitu zajistit deset strategických priorit. Zpráva Komise navrhuje, aby zasedání Evropské rady ve dnech 23. a 24. března ve Stockholmu schválilo tyto prioritní oblasti v návaznosti na lisabonský summit, který se konal před rokem. V Lisabonu byl stanoven cíl dospět k plné zaměstnanosti přetvořením Evropy na nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou znalostní ekonomiku světa. Mezi deset priorit patří boj proti nezaměstnanosti a sociální vyřazenosti, podpora kvalifikace pracovních sil a jejich mobility, hospodářské a finanční tržní reformy, rozvoj informační společnosti a podpora lépe koordinovanému výzkumu. Předseda Komise Romano Prodi prohlásil, že Evropa se nesmí schovávat za současné pozitivní hospodářské výhledy. Měla by jich naopak využít k přeměně kontinentu na hospodářský a sociální vzor pro celý svět. V oblastech jako liberalizace telekomunikací a elektronického obchodování bylo od lisabonského summitu dosaženo významného pokroku. Na druhé straně jsme však byli svědky zklamání ze zpoždění v oblasti zadávání veřejných zakázek a zavádění širší konkurence například v odvětví elektroenergetiky, plynárenství a v poštovních službách. Sdělení je v plném znění k dispozici na

http://europa.eu.int/comm/stockholm_council/. [Podkladový text: IP/01/170]

- Komise navrhla způsoby posílení koordinace hospodářské politiky v euro zóně. Jde o přísnější vyhodnocování a podporu příslušných opatření hospodářské politiky. [Podkladový text: IP/01/169]

Zpřísnění ochrany proti BSE

Komise dne 7. února schválila další tři opatření k posílení celoplošného boje Evropské unie proti nemoci šílených krav (BSE). První opatření vyžaduje vyjmutí páteře ze všech kusů dobytka starších 12 měsíců. Druhé opatření ukládá, aby lůj určený pro lidskou spotřebu nebo jako součást krmiva prošel stejným tepelným zpracováním jako masokostní moučka. Třetím opatřením se povoluje využití některých bílkovin pocházejících z ryb a peří v krmivu. Kromě toho bude zákaz mechanicky získávaného masa rozšířen i na všechny kosti přežvýkavců. [Podkladový text: IP/01/174]

Nevyžádaná elektronická pošta stojí 10 miliard euro

Nevyžádaná elektronická pošta (tzv. spamy) stojí uživatele Internetu 10 miliard euro ročně jen na nákladech na připojení k telefonní síti. Uvádí to studie zveřejněná Komisí dne 2. února. Průzkum situace v zasílání nevyžádaných e-mailových zpráv byl proveden v rámci neustálého úsilí k zajištění, aby nevyžádaná elektronická pošta a rozvoj elektronického obchodování neohrozily práva jednotlivců na soukromí a ochranu osobních údajů. V některých zemích byly zavedeny možnosti odmítnout (tzv. opt-out) nevyžádané zprávy (např. uživatel zaškrtne příslušné políčko, nepřeje-li si zasílání nevyžádaných materiálů), avšak studie doporučuje přístup opt-in, tedy aktivní vyžádání materiálů uživatelem sítě. Zástupci tohoto oboru dávají aktivnímu přístupu přednost, neboť se prokázal efektivnější a zřejmě také zvyšuje důvěru spotřebitelů. Komisař Frits Bolkenstein prohlásil, že údaje o spotřebitelích, získané z transakcí provedených po síti, se dají prodat za velké částky, avšak řada lidí si rozsahu a důsledků této „obchodní“ činnosti neuvědomuje. Cílem Komise je podpořit rozvoj internetových služeb, aniž by došlo k ohrožení práva na soukromí. Viz http://europa.eu.int/comm/internal_market/en/media/dataprot/news/index.htm. [Podkladový text: IP/01/154]

Přijata pravidla ochrany tresky

Komise dne 7. února přijala naléhavá opatření k ochraně severomořské tresky v období tření. Příslušný Předpis zakazuje až do 30. dubna takový způsob rybolovu, který vykazuje pravděpodobnost odchytu tresky z konkrétní oblasti, což má umožnit přežití a úspěšnou reprodukci co největšímu počtu ryb. Lov smačka menšího a druhů žijících ve svrchních vrstvách vody bude nadále v této oblasti povolen, avšak za podmínky provádění technických opatření proti ohrožení tresky. Na palubách rybářských člunů i v přístavech budou úlovky kontrolovat pozorovatelé. Tato omezení byla zavedena na základě žádosti Rady o přijetí naléhavých opatření k zachování tresčích hejn v reakci na závažné nebezpečí jejich celkového vyčerpání. Komise má v úmyslu další technická opatření zavést do 1. května; jejich účelem bude zlepšit selektivnost rybolovného vybavení. V červnu bude předložen dlouhodobější plán na záchranu a obnovu zásob ryb v mořích.

[Podkladový text: IP/01/177]

Z pomoci zemědělství se vrátí 400 milionů euro

Komise má v úmyslu vymáhat navrácení plateb, přibližně ve výši 400 milionů euro, uhrazených zemědělcům bez dostatečné finanční kontroly a ověřování oprávněnosti tuto pomoc přijmout. Jde o 331 mil. vyplacených ve Španělsku, 24 mil. ve Francii, 22 mil. v Německu a 18 mil. v Itálii. Prakticky všechny platby prováděné v rámci společné zemědělské politiky mají na starosti samy členské státy. Z posouzení způsobu vyúčtování této pomoci, které Evropská unie provedla a na jejímž základě 6. února přijala toto nejnovější rozhodnutí, vyplývá požadavek na Komisi, aby provedla kontrolu správného využití finančních prostředků. Vyplacené prostředky je možno žádat zpět, byly-li vyplaceny bez dostatečných záruk legitimity nebo v případě, kdy byla prokázána nespolehlivost způsobů kontroly. [Podkladový text: IP/01/165]

Užší vztahy s Íránem?

Dne 7. února bylo zveřejněno Sdělení, které uvádí rozsah užších vztahů s Íránem. Sdělení také zdůvodňuje další rozvíjení vztahů s Íránem za účelem podpory a posílení reformního procesu v této zemi, vysvětlil komisař Chris Patten. Dodal, že tyto kroky je třeba provádět postupně a za předpokladu neustálého sledování průběhu politických, hospodářských a sociálních reforem. Podle Komise také existuje prostor pro uzavření dohody o vzájemném obchodu a spolupráci, a vytvořit tak vhodný rámec pro uší vztahy. Práce by se mohly soustředit na dvojstranné styky v oblasti společného zájmu (např. obchod s drogami, problematika utečenců), na připravenost vést dialog o právním státu a lidských právech a diskuse o zahraničněpolitických a bezpečnostních otázkách, energetice, obchodu a investicích. V posledních letech se vztahy členských států EU s Íránem zlepšily, avšak neexistence smluvního rámce představuje z hlediska rozvoje další spolupráce jistá omezení.

http://europa.eu.int/comm/external_relations/iran/intro/index.htm.

[Podkladový text: IP/01/176]

Trvale udržitelný rozvoj deset let po Riu

Komise v rámci příprav na mezinárodní summit, který se má konat v roce 2002, stanovila čtyři strategické cíle trvale udržitelného rozvoje. Ve svém Sdělení, které čerpá z posouzení pokroku dosaženého od Summitu o Zemi v Riu de Janiero v roce 1992, navrhuje tyto cíle: větší celosvětová spravedlnost, lepší integrace otázek životního prostředí a rozvoje na mezinárodní úrovni, znovuoživení procesu zahájeného v Riu a na úrovni jednotlivých států účinnější postup podléhající mezinárodní kontrole. K projednání na tomto nadcházejícím světovém summitu o trvale udržitelném rozvoji navrhuje čtyři významné oblasti: ochrana přírodních zdrojů, integrace ochrany životního prostředí a boje proti chudobě, trvale udržitelná globalizace a podpora globálnímu řízení a angažovanosti. Komisařka Margot Wallström prohlásila, že očekávání summitu v Riu nebyla naplněna; je proto důležité, aby EU převzala vůdčí úlohu v přípravách agendy dalšího summitu, který se o deset let později bude konat v Jižní Africe. Diskuse se všemi zainteresovanými stranami bude následovat po podrobnějším posouzení realizace Agendy 21 uvnitř EU. Bude ustavena řídící skupina, která na úrovni EU podpoří zapojení občanské společnosti.

http://europa.eu.int/comm/environment/agend21/index.htm. [Podkladový text: IP/01/167]

Stanovisko EU ke Světové obchodní organizaci

Dne 5. února Evropská unie v Ženevě představila Světové obchodní organizaci (WTO) svou agendu rozhovorů o mezinárodním zemědělském obchodu. Tento dokument představuje podle komisaře Franze Fischlera dobře načasovaný a konstruktivní vstup a řeší všechny oblasti vyjednávání o zemědělském obchodu, zahájených v březnu loňského roku. Týká se přístupu na trh a tarifů, konkurence ve vývozu, reformy domácí podpory zemědělskému obchodu, neobchodních otázek a obchodních preferencí rozvojovým, zejména nejchudším zemím. Poziční dokument je k dispozici na

http://europa.eu.int/comm/agriculture/external/wto/officdoc/index_en.htm

[Podkladový text: MEMO/01/28]

Diskuse o bankovním kapitálu

Zainteresované strany mohou své připomínky k návrhu pravidel EU o bankovním kapitálu zasílat do konce května 2001. Novelizované zákony týkající se výše kapitálového krytí bankovních rizik zohlední změny mezinárodního rámce, které navrhuje Basilejský výbor (při Bance pro mezinárodní vypořádání). Tato veřejná diskuse se zaměřuje na oblasti, ve kterých je třeba brát v úvahu konkrétní zájmy EU. Celkovým cílem je zajistit evropským bankám a investičním společnostem možnosti rychlé reakce na tržní změny a pružného fungování a zároveň zohlednit finanční potřeby malého a středního podnikání. Komisař Frits Bolkestein uvedl, že zásadními předpoklady finanční stability i hladkého fungování vnitřního trhu EU v oblasti finančních služeb je zavedení nejvyšších standardů prozíravé regulace kapitálové přiměřenosti bank. Materiál je k dispozici na

http://europa.eu.int/comm/internal_market [Podkladový text: IP/01/160]

Komisař Chris Patten dne 8. února navštívil v rámci ministerské trojky EU Bělehrad. Předmětem jednání byly reformy a podpora Srbsku.

[Podkladový text: IP/01/172]

Zprávy o rozšíření

Persson se ujal vedení v otázce rozšíření EU

Švédský premiér Goran Persson, který v současné době předsedá Evropské radě, pozval předsedy vlád kandidátských zemí do Stockholmu k osobním návštěvám za účelem projednání otázek rozšíření. Předseda vlády České republiky Miloš Zeman jej navštívil dne 6.února. Následoval ho polský premiér Jerzy Buzek dne 7. února a slovenský premiér Dzurinda dne 12. února.

Před tím však Persson v Bruselu dne 1. února poznamenal: „Buďme k sobě i ke svým partnerům v kandidátských zemích upřímní: vyjednávání budou obtížná, o tom není pochyb. Jsem však přesvědčen, že všechny strany vynaloží úsilí nezbytné k dosažení dohody.“ Persson se důrazně postavil za dodržení principu diferenciace: „Každou zemi je třeba posuzovat na základě jejího vlastního pokroku. Tvrdit cokoliv jiného znamená ohrozit důvěryhodnost celého procesu rozšíření jako takového, i zpomalení úsilí kandidátských zemí o přizpůsobení.“

Zmínil se také o možnosti stanovení konkrétního termínu vstupu, ale jen podmíněně. „Okamžik stanovení konečného termínu pro uzavření jednání s nejpokročilejšími zeměmi se blíží. Měl by být stanoven po dosažení reálného pokroku, kdy již bude konec vyjednávání víceméně na dohled.“ Odmítl také všechny poznámky v tom smyslu, že EU stále ještě není na rozšíření připravena. „Celkový rámec pro rozšíření již byl zaveden. O finančním rámci rozšíření bylo rozhodnuto na jaře roku 1999 v Berlíně. Následně jsem se v prosinci roku 2000 v Nice dohodli na nezbytné institucionální reformě pro rozšíření. Ta byla naším úkolem od samého začátku. Nešlo však o významnou transformaci celé architektury EU. Proto se nemohu připojit ke kritice výsledků summitu v Nice. Francouzské předsednictví jednoznačně dosáhlo výsledků v souladu s tímto celkovým cílem,“ uvedl Persson.

Zpráva o soudržnosti se zaměřuje na rozšíření

V právě přijaté zprávě Evropské komise o hospodářské a sociální soudržnosti výrazně figuruje otázka rozšíření. Zpráva pravděpodobně zahájí širokou debatu o budoucnosti regionální politiky EU, neboť se v ní Komise vůbec poprvé zaměřila na výhledy do doby, kdy již EU bude rozšířena na 27 členských států. Zpráva jednoznačně uvádí, že regionální politiku očekávají významné změny, z nichž většina vyplyne právě z rozšíření.

S rozšířením EU se významným způsobem změní hospodářské poměry. Zpráva zdůrazňuje zdvojnásobení příjmové propasti mezi jednotlivými zeměmi i regiony. Na vnitrostátní úrovni bude více než jedna třetina obyvatel žít v zemích s příjmem na jednoho obyvatele pod 90 % průměru Společenství. V současné době to je jedna šestina obyvatel. Na regionální úrovni dosáhne průměrný příjem na jednoho obyvatele v nejnižší desetiprocentní vrstvě obyvatelstva žijícího v nejméně prosperujících regionech Evropské unie o 27 členech pouhých 31 % průměru, oproti 61 % v současné době. Ve srovnání s dnešní EU bude skutečnou změnu představovat existence třetí skupiny, sestávající z většiny současných kandidátských zemí (kromě Kypru, Malty, Slovinska a České republiky, ve kterých příjem na hlavu dosahuje 40 % průměru Společenství). Těchto osm zemí představuje asi 16 % obyvatelstva EU čítající 27 členů. Z jejich budoucího členství v EU vyplývají otázky týkající se nezbytných zdrojů a jejich přidělování. Jako porovnávací kritérium se navrhuje 0,45 % HDP Evropské unie, což je úroveň již dříve stanovená jako hranice pro poskytování finanční podpory, která bude zpřístupněna v roce 2006. V tomto směru se však zpráva vyjadřuje velmi opatrně (zdůrazňuje, že tento objem zdrojů „nemusí být nutně považován za referenční úroveň).

Ze zprávy vyplývá, že cílené zaměření pomoci bude představovat náročný úkol. Hospodářské a sociální výhledy rozšířené EU budou vyžadovat „masivní přesměrování úsilí“ k dosažení významného stupně vyrovnání úrovní v přiměřené době. Bude třeba nalézt odpověď na otázky, v jaké výši nastavit práh, kdy se země či region stane oprávněným k přijímání pomoci, neboť rozšíření bude automaticky znamenat snížení průměrné výše HDP na hlavu v celé EU. Plné znění zprávy je na http://www.inforegio.cec.eu.int/wbdoc/docoffic/official/report2/contentpdf_fr.htm

„Pilně jsme pracovali na tom, aby rozšíření zůstalo v popředí priorit EU,“ prohlásil britský ministr pro Evropu Keith Vaz ke konci ledna během svého projevu na polském zastupitelském úřadu v Londýně. „Naše úsilí zajistit, aby Polsko a další středoevropští kandidáti znovu zaujali své oprávněné místo ve středu Evropy, jednoznačně nese ovoce,“ uvedl. Zdůraznil však také, že odhodlání Velké Británie nevychází pouze z jejího altruismu: „Rozšíření neznamená, že bychom Polsku dělali nějakou laskavost. Bude mít zcela reálné přínosy jak pro stávající členy EU, tak i pro kandidátské země,“ prohlásil Keith Vaz.

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.cz

http://www.evropska-unie.cz