Unie rolníkům přilepší, ale ne tolik, kolik chtějí

Evropská unie stále tvrdí, že se zemědělci v kandidátských zemích budou mít lépe i tehdy, když po vstupu do společenství budou dostávat jen okleštěné agrární dotace.

Má to dokazovat i studie, kterou nyní zveřejnila Evropská komise.

Také tuzemští zemědělští ekonomové přiznávají, že příjmy českých rolníků budou vyšší. Ale zároveň upozorňují, že podnikatelé budou mít na otevřeném evropském trhu složitou pozici- jejich konkurenti z dosvadní patnáctky přece budou brát čytřikrát více.

Přímé platby budou o čtvrtinu nižší

Evropský agrární komisař Franz Fischler se snaží přesvědčit kandidátské země, že nebudou tratit, když dostanou jen zlomek přímých plateb. To jsou peníze, které Brusel vyplácí za produkci vybraných zemědělských komodit. Kandidátům včetně Česka chce ale unie přiznat po vstupu do společenství zpočátku jen čtvrtinu částky, kterou budou brát tamní farmáři.

Bruselská studie tvrdí, že i kdyby kandidátské země v přímých platbách nedostaly nic, díky dalším dotacím například na údržbu krajiny a podporu života na venkově se zemědělci budou mít lépe.

Kupříkladu v Česku by se tak příjmy zemědělců měly zvýšit o 60 procent. V Lotyšsku o 59 procent, o 55 procent oproti současnosti také v Estonsku.

Příjmy slovenských rolníků by se zvýšily o 45 procent a polských sedláků o 35 procent.

Evropská komise rovněž upozorňuje na to, že se budoucnost zemědělství kandidátských zemí bude odvíjet i podle výrobního zaměření podnikatelů. Počítá přitom s tím, že po rozšíření se zemědělství ve východní části nové unie bude zabývat spíše rostlinnou výrobou a v zemích dnešní patnáctky bude naopak větší důraz na živočišnou produkci.

Samotné dotace neznamenají spásu

Obdobnou studii jako unie vypracoval ale také pražský Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky.

Především konstatuje, že vystaráno mít domácí agrární podnikatelé nebudou.

"Ani dotace v přímých platbách nám nepomohou, pokud podnikatelé nesníží své výrobní náklady. Dotace z Bruselu nás nespasí," říká ředitel ústavu Tomáš Doucha. Studie především upozorňuje, že vystaráno by někteří čeští zemědělci nemuseli mít v unii ani v případě, kdyby dostali takzvané přímé platby z Bruselu v plné výši. Uvádí, že pokud podnikatelé výrazně nezvýší efektivitu výroby, mohou mít po vstupu potíže zejména producenti vepřového a drůbežího masa, ale také třeba cukru.

Obiloviny jsou nadějné

Podle bruselské studie vychází ekonomický odhad budoucího uplatnění obilnářství v unii příznivě. Rovněž studie Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky dává pěstitelům těchto komodit šanci. Týká se to pšenice, ječmene i řepky olejky.

Kupříkladu nyní činí podpora na hektar obilovin nebo řepky v tuzemsku 600 korun. Podle toho by pak jen čtvrtina příslušné podpory z unie dosáhla v přepočtu více než dva tisíce korun. Rolníci by na tom tedy byli lépe jak ve srovnání se svou současnou úrovní, tak v konkurenčním vztahu k farmářům zemí unie. Těm se přímé platby na zhruba trojnásobek dnešního stavu nezvýší.

Naopak hůře než obilnáři na tom v budoucnu zřejmě mohou být producenti cukrovky. Dosavadní podpora, kterou dostávají, včetně ochrany trhu, je totiž podle odhadů výzkumu už hodně vysoká. Ve společenství by si tedy nejen nemuseli polepšit, ale mohli by i své pozice ztratit.

U vepřového i drůbeže hrozí riziko

Zklamáni se cítí chovatelé prasat a drůbeže. Bruselská studie jim obecně velké šance na rozvoj nedává. A domácí ekonomové z výzkumného ústavu došli k závěru, že vstup do unie bude v těchto oborech nejnáročnější.

Především budou postrádat část podpor, které naopak dostane skot na pastvě či v podhůří. Navíc je však čekají finančně náročné investice na nákup nových výrobních technologií a splnění hygienických a ekologických podmínek, které unie vyžaduje.

"Naším cílem není podnikatele strašit, ale naopak jim ukázat, co je čeká," brání se Tomáš Doucha kritice, že budoucnost českých farmářů v unii vidí ekonomové v černých barvách. "Můžeme se navíc poučit z vývoje v nových spolkových zemích Německa. Na území bývalé Německé demokratické republiky v uplynulých deseti letech klesla produkce vepřového masa o sedmdesát procent. Výroba obilovin se ale zvýšila o 40 procent," konstatuje Doucha. Na přesnějších propočtech, které ukážou, jak se podnikatelům povede v unii, pracuje ministerstvo zemědělství. "Konkrétní čísla ale ještě nemáme," říká mluvčí Pavel Kovář.