Úroveň reprodukce - významný intenzifikační faktor výroby mléka

Luděk Stádník, Renáta Toušová

Katedra chovu skotu a mlékařství, AF, ČZU Praha

Význam zastoupení mléka a mléčných výrobků v lidské stravě byl mnohonásobně prokázán a publikován. Až 40 % celkové potřeby bílkovin živočišného původu je v Evropě kryto právě mlékem a mléčnými výrobky. V minulých letech v ČR poměrně výrazně klesla průměrná spotřeba mléčných výrobků na 1 obyvatele přibližně o 70 - 80 kg a díky tomu dochází ke hromadění zásob těchto produktů. Následkem bylo snížení cen mléka v průběhu 5 - 6 měsíců o 0,60 Kč/litr. Jedním z vhodných způsobů snahy o vyšší spotřebu mléka a mléčných výrobků je propagace a popularizace zemědělství a jeho produktů formou veletrhů, výstav a prezentačních akcí nejen jednotlivých výrobců, ale i oblastního či republikového formátu. V roce 1989 se vyrábělo o 45% mléka více než v loňském roce. Podobný vývojový trend postihl i počet dojených zvířat, který klesl o více než polovinu. Celkový pokles produkce mléka je ovšem vyrovnáván nárůstem užitkovosti dojených krav.

Při zvyšování úrovně mléčné produkce je zároveň cílem dosáhnout snížení celkových nákladů na chov menšího počtu dojnic, které zabezpečí potřebné množství produktu. Snižování početních stavů skotu může ovšem zároveň znamenat změnu požadavků na počty pracovních sil v regionu. Pokroku v úrovni mléčné užitkovosti bylo docíleno rozsáhlými importy stád vysoké genetické kvality především holštýnského plemene. Dovoz plemenného materiálu je pouze jednou podmínkou zvyšování produkce, neméně důležitými součástmi jsou vylepšení technologických systémů čímž dojde současně ke zvýšení normy obsluhy a produktivity práce (přechod na volné ustájení, preference nezateplených a dobře větratelných staveb, modernizace technologie dojení). Také odpovídající kontrola a řízení výroby a skladování krmiv ovlivňuje mléčnou užitkovost, reprodukci i zdravotní stav zvířat a s ním související náklady na veterinární ošetření. Jedním z dalších vnějších faktorů je přímý vliv člověka. Právě vliv člověka se nejčastěji projevuje nedostatky ve výživě a managementu chovu.

Součástí managementu je i řízení reprodukčního procesu stáda. Z mnoha studií vyplývá, že u vysokoužitkových dojnic dochází ke zhoršování ukazatelů plodnosti. Výzkumy sledující vliv reprodukce na ekonomiku výroby mléka prokázaly negativní vliv zhoršených výsledků plodnosti na výši nákladů. Prodloužení service periody nebo mezidobí o 1 den představuje pro chovatele zvýšení nákladů přibližně o 40 Kč, prostřednictvím nárůstu nákladů na inseminační dávky, spotřebu krmiva, ale také oddálením budoucí produkce mléka. Zároveň se při prodloužení service periody o 40 dnů, tedy o dva estrální cykly, oproti optimální délce snižuje celoživotní produkce dojnice přibližně o 8%. Z tohoto důvodu můžeme právě oblast intenzifikace reprodukce považovat za jednu z možností snížení nákladů při současném zvýšení produkce mléka s následným vylepšením finanční situace chovatele.

Intenzifikací rozumíme zkrácení reprodukčních ukazatelů - inseminačního intervalu, service periody, mezidobí, snížení inseminačního indexu a zvýšení % březosti po všech inseminacích. Existuje mnoho způsobu jak provést intenzifikaci řízení reprodukčního cyklu. Jedním z nich je hodnocení kvality a frekvence detekce říje. Správná detekce říjících se plemenic je prvním krokem pro vylepšení reprodukčních ukazatelů. Podmínkou je denní průběžná kontrola výskytu říjových příznaků u dojnic a přesná evidence nástupu estrálního cyklu po otelení, všech ošetření reprodukčních orgánů (výplachy dělohy, léčba folikulárních nebo luteálních cyst apod.), v ideálním případě i intenzity říjových projevů. Při častějším výskytu tichých říjí lze využít metody indukce a synchronizace říje prostřednictvím aplikace hormonálních preparátů. Nejvíce využívaným hormonem je prostaglandin F2a , pro jehož aplikaci je nutná přítomnost žlutého tělíska. Proto je jeho aplikace zpravidla doplněna sonografickým vyšetřením. Druhým krokem k dosažení lepších ukazatelů reprodukce je samozřejmě kvalita inseminační dávky a zároveň práce inseminačního technika. V současnosti má chovatel možnost neomezeného výběru inseminačních dávek býků různé kvality. Užitkovost budoucí generace jalovic je z části ovlivněna právě genetickou úrovní rodičovského páru. Na práci inseminačního technika závisí, zda nedojde neopatrnou manipulací s inseminační dávkou k jejímu poškození a jakým způsobem provede vlastní přenesení inseminační dávky do reprodukčních orgánů plemenice. Další možnosti intenzifikace jsou představovány využitím metod rané diagnostiky březosti - progesteronový test, sonograf. Aplikace progesteronového testu umožňuje stanovit ještě před nástupem další říje nezabřeznutí plemenice a tím umožňuje provést další ošetření. Průkaznost výsledků ovšem může být ovlivněna poruchou činnosti vaječníků (luteální cysta, přetrvávající corpus luteum). Sonografické vyšetření poskytuje chovateli informaci o zabřeznutí dojnice od 28. do 30. dne po připuštění. Vypovídací schopnost tohoto vyšetření je vysoká, i když může být omezena do určité míry embryonální mortalitou, stejně jako použití progesteronového testu. Ultrazvuk lze také úspěšně využívat při hodnocení zdravotního stavu pohlavních orgánů (záněty dělohy, výskyt cyst na vaječníku, acyklie apod.). Přesná diagnosa umožní rychlejší úpravu zdravotního stavu, což se projeví i vylepšením reprodukčních ukazatelů. Na ovlivnění užitkovosti budoucí generace výběrem inseminační dávky navazuje možnost využití embryotransferu. Lze provést implantaci importovaných embryí, která jsou běžně dostupná u firem zabezpečujících import genetického materiálu nebo existuje druhá možnost aplikace embryotransferu embryí dárkyň z vlastního stáda. Průběh embryotransferu je velice technologicky náročný, a proto kvalita provedení vysoce ovlivňuje jeho úspěšnost. I přesto ale můžeme aplikaci embryotransferu považovat za významný intenzifikační prvek při zvyšování mléčné produkce.