Veterináři: Skupiny zvířat utrácené kvůli BSE jsou příliš velké
25.02.2004 | Lidové noviny
Skupiny skotu, které se v tuzemsku preventivně utrácejí kvůli výskytu nemoci BSE, jsou podle Komory veterinárních lékařů příliš veliké. Pro hromadné utrácení zvířat neexistuje v současné době věrohodné praktické ani vědecké zdůvodnění, uvedli zástupci soukromých veterinářů na dnešní tiskové konferenci. Kvůli dosavadním devíti případům BSE bylo v tuzemsku preventivně vybito 1591 zvířat. Komora chce, aby skupiny byly menší, nebo aby krávy mohly dožít alespoň po dobu, co budou mít mléko. Stát by podle ní měl v tomto směru prosazovat změnu v evropských předpisech. Skupiny k vybití jsou v Česku vzhledem k velikosti chovů vesměs početnější než na britské nebo francouzské farmě. Státní veterinární správa podle mluvčího Josefa Dubna s iniciativou praktických veterinářů v podstatě souhlasí, ale ve svém postupu je vázána nařízeními EU. Česká republika se již prostřednictvím ministerstva zemědělství i veterinární správy obrátila na Brusel, zda by se metodika postupu proti BSE mohla upravit a například krávy určené k utracení mohly dožít po dobu laktace. Zatím se tak dělo bez výsledku. Podle SVS nezazněl požadavek na úpravy v metodice prevence BSE jen z Česka. Možnosti se podle Dubna zvýší po vstupu země do unie, kdy čeští zástupci budou jezdit do bruselských orgánů s hlasovacím právem. Utrácení kohort zvířat, tedy jedinců o rok starších a o rok mladších než pozitivní kus, a současně všech, kteří byli v této době krmeni stejným způsobem, je založeno na analýze pravděpodobnosti výskytu BSE u těchto zvířat. Podle Komory veterinárních lékařů je ale statistická pravděpodobnost výskytu dalšího nakaženého kusu u poražené skupiny extrémně nízká a zvířata se následně likvidují navzdory negativním výsledkům testů. EU nestanovuje v prevenci jen jeden postup. Například Nizozemsko nebo Belgie vymezují užší skupiny zvířat k vybití, ne o jeden rok, ale o půl roku starší a mladší vrstevnice postiženého kusu, řekl jeden z představitelů komory Karel Daniel. Podle jeho soudu se v Evropě dělaly kvůli BSE přehnaná opatření vzhledem k míře rizika. "Jde o neodůvodněně drahý nákup veřejného mínění," soudí Daniel. Stát podle MZe zaplatí chovatelům na náhradách za vybití zvířat kvůli dosavadním devíti případům nemoci kolem 50 milionů korun. "Asi 1600 vybitých zvířat není málo, ale pro srovnání ročně v tuzemských chovech uhyne přes 30 tisíc kusů skotu staršího 24 měsíců," podotkl mluvčí veterinární správy. Komora veterinárních lékařů má asi 2500 členů. Členství je povinné pro všechny zvěrolékaře, kteří chtějí v tuzemsku ve svém oboru podnikat.
Další články v kategorii Venkov
- Myslivci ve Zlínském kraji začali využívat drony k ochraně mláďat při sečích (27.04.2026)
- V Olomouci začíná jarní výstava květin Flora (23.04.2026)
- Jakub Helma: Chodím po polích a pastvinách, a cítím radost od jara do podzimu (22.04.2026)
- V Nizozemsku pomáhají lidé rybám překonat vodohospodářské stavby pomocí "rybího zvonku" (22.04.2026)
- Lepší dozor v oblasti týrání zvířat: Změny přinesou více inspektorů v terénu a zefektivní boj proti týrání (21.04.2026)
- Jez Ráj na Olši v Karviné prošel rekonstrukcí za téměř 94 milionů korun (21.04.2026)
- Pardubičtí cestáři řeší křídlatku, invazní keř může zamořit velká území (17.04.2026)
- Sedláci představili novému vedení MŽP své postoje k aktuálním tématům ochrany přírody (17.04.2026)
- Katastr nemovitostí zůstává občanům snadno dostupný, snahou je ztížit přístup robotům, kteří pracují pro spekulanty (17.04.2026)
- V Česku se otevírají pstruhové revíry. Vysadili čtyři miliony pstruhů (17.04.2026)

Tweet



