Veterináři zatím marně pátrají, jak se mohla světnovská kráva nakazit BSE

Chovatel Otakar Beran, který se bude muset vyrovnat s tím, že v jeho chovu byla zjištěna nemoc šílených krav, nikdy nenakupoval krmné mléčné náhražky. Krmné směsi bral z mísírny krmiv ve Žďáru nad Sázavou, kde respektují zákaz krmit masokostní moučkou hovězí dobytek. Beran také nikdy žádné krávy nedovezl ze zahraničí. Pro veterináře tak zůstává zatím záhadou, jakým způsobem se světnovská kráva nemocí BSE nakazila.

Po zdroji nákazy se stále pátrá. Jak však včera uvedla Česká televize, chovatel ze Světnova zřejmě neodebíral krmiva jen od jediného dodavatele, kterým měl být od roku 1994 Agropodnik ve Žďáru. Milan Ročárek z této firmy řekl, že farmář Beran přerušil odběr v některých letech i na půl roku. Tyto výluky v odběru nahrazoval údajně z vlastních zdrojů a ze zdrojů Agroporku neznámých. Inspektoři chovatele navštíví a budou prověřovat, od koho krmiva nakupoval.

Stejně jako v Dušejově, kde byl v Česku objeven první případ nemoci šílených krav, se uvažuje také o tom, zda k přenosu nákazy nemohlo dojít v mísírně, kde se zpracovávají i krmiva pro prasata a drůbež. Do těch se totiž masokostní moučky mohly používat. Němečtí experti přitom nevylučují, že BSE se mohou nakazit také prasata a drůbež. Tato hypotéza Spolkového institutu pro ochranu zdraví spotřebitelů a veterinární lékařství nebyla sice dosud jasně potvrzena, ale odborníci přesto tvrdí, že nemoc šílených krav by se mohla vyvinout rovněž u dalších domácích zvířat.

Ve Švýcarsku byl v polovině července zjištěn první případ kočičí formy BSE. Zvíře se nakazilo zřejmě krmivem, které obsahovalo části krav postižených touto chorobou. Tiskový mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben ujistil, že forma nemoci šílených krav, jež postihuje kočkovité šelmy, není pro člověka nebezpečná. Byla poprvé zjištěna v roce 1990 ve Velké Británii, v níž pak bylo registrováno na 90 případů této choroby u domácích koček.