Vrásky na čele myslivcům dělají hlavně pytláci

Myslivci musí za všechno platit, i za honitbu, kterou obhospodařují. Přitom si lidé obecně myslí, že myslivci za péči o honitbu dostávají zaplaceno. Třeba varnsdorfští myslivci za pronájem své honitby musí ročně zaplatit osmdesát tisíc korun. Navíc ze svého musí zaplatit i krmení pro zvěř a to nepočítají další náklady, které starost o honitbu vyžaduje.

"Myslivecké sdružení je sdružení osob, které provádí výkon práva myslivosti na určité ploše za úplatu. A tu odvádí vlastníkovi půdy, kterým je buď pozemkový fond, lesy ČR a pár soukromníků, zbytek pak tvoří národní parky. Honitby se mohou pronajmout pouze mysliveckým sdružením a to na dobu deseti let," vysvětlil hospodář Mysliveckého sdružení Hraničář Varnsdorf Václav Vomáčka. Po tu dobu se myslivci musí starat o zvěř, a pokud neseženou sponzory, jde tato starost na jejich bedra, respektive z jejich kapsy.

Postarat se musí sami

Varnsdorfští myslivci mají na starost 1600 ha honební plochy. Aby se dokázali postarat o zvěř, která v jejich honitbě je, musí ročně zajistit minimálně čtyřicet metráků sena a patnáct metráků ovsa, ale i další objemové, dužnaté a jádrové krmivo a sůl. Proto také myslivci spolupracují se školami, členové sdružení musí mít odpracované brigádnické hodiny a navíc ještě musí platit dva a půl tisíce korun členské příspěvky.

A za to jim lidé rozebírají krmelce pro prkýnka, štvou zvěř a ještě si myslí, že se cpou zvěřinou na jejich účet. "Právě prodejem veškeré zvěřiny některá sdružení řeší návratnost svých investic, my zvěřinu prodáváme jen výjimečně, častěji ji rovnoměrně a motivačně dělíme mezi členy," vysvětlil Václav Vomáčka.

Jenže se může stát, třeba po příliš kruté zimě, že myslivci přijdou o veškeré přírůstky. A to znamená jediné, že nebudou provádět prakticky žádný odlov. "Odlovuje se totiž jen to, co se v honitbě narodilo navíc, kromě toho se přednostně loví nemocné či přestárlé kusy," zdůraznil Václav Vomáčka. Ovšem nejen lovem je myslivec živ, úkolem myslivců je se o zvěř starat, to znamená především v zimním období ji přikrmovat.

Myslivci nemají rádi houbaře

Houbaře, cyklisty a majitele psů myslivci nemají příliš v lásce. Ty první dva především proto, že narušují přirozenou biologii zvěře. "V červnu zvěř obecně vyvádí mláďata, lidi by proto neměli honitbu rušit, aby mládě nedostávali do pohybu," podotkl Václav Vomáčka. A pokud už se tak stane, rozhodně by na ně neměli sahat. To považují za obrovskou chybu, neboť se změní jeho pachová stopa a matka pak nemusí mládě poznat. Podle myslivců by bylo ideální, kdyby se lidé pohybovali pouze po lesních cestách.

"Jakákoliv turistika, která probíhá mimo cesty a v hlavních pastevních cyklech zvěře, tedy večer a ráno, je nežádoucí, " vysvětlil Václav Vomáčka. Kromě toho je to nebezpečné i proto, že myslivci mají zbraň a samozřejmě, že někdy potřebují i lovit. Volně pobíhající psy v lese pak myslivci vidí neradi proto, že zvěř, především v zimě, bývá díky jednotvárnějšímu jídelníčku vyčerpanější, protože vyčerpala své přirozené tukové zásoby."Začne-li ji pak honit pes, a nemusí ji rovnou strhnout, dostane zápal plic a stejně uhyne, " vysvětlil varnsdorfský myslivecký hospodář. Bezmocní jsou ale i proti pytlákům. Chytit pytláka je podle myslivců prakticky nemožná věc.

Myslivci

* za pronájem honitby myslivci platí majiteli honitby

* především se musí starat o zvěř a její přikrmování

* střílí jen to, co je nadstav, nemocné a staré kusy

* trápí je pytláci i změna krajiny a hospodaření zemědělců

* bažanty odchovávají uměle