Vývoj rakouského zemědělství v roce 2000/2001 a aktuální agrárně politické otázky

Obsah

Souhrnné výsledky *

1. Sektor zemědělství 2000: důchody v zemědělství se i přes negativní mimořádné vlivy mírně zvýšily *

1.1 Vyšší přímé platby a nižší zatížení daní z obratu posilují výnosy *

1.1.1 Škody vyvolané suchem snižují výrobu *

1.1.2 Ceny zemědělských výrobců rostou pomaleji než ceny vstupů *

1.1.3 Hodnota konečné zemědělské produkce stagnuje *

1.1.4 Reforma SZP z roku 1999 opět přispěla k růstu přímých plateb *

1.1.5 Novela zákona o dani z obratu snižuje zatížení nepřímými daněmi *

1.1.6 Odpisy stagnují *

1.1.7 Důchody ze zemědělství a lesního hospodářství o něco vyšší *

1.2 Investice stagnují na nízké úrovni *

1.3 Odliv pracovníků ze zemědělství opět stoupá *

1.4 Důchody ze zemědělství se mírně zvyšují *

1.4.1 Globální hospodářský vývoj v roce 2000 *

1.4.2 Důchody ze zemědělství a lesního hospodářství mírně dohánějí své zpoždění *

1.4.3 Mírné zisky i pro zemědělce v ostatních státech EU *

2. Otřesy na evropském trhu s živočišnými výrobky vyvolané BSE a slintavkou a kulhavkou *

2.1. Situace v Evropské unii *

2.2. Důsledky BSE a slintavky a kulhavky pro Rakousko *

2.2.1 Trh se skotem *

2.2.2 Trh s prasaty a drůbeží *

2.2.3 Důsledky pro spotřebitele *

2.2.4 Co bude dál? *

3. Prognóza 2001: Vydrží pozitivní vývoj důchodů ze zemědělských aktivit? *

3.1 Vyšší produkce, ceny by mohly stoupat *

3.2 Pokračování v reformě SZP z roku 1999 a nový program rozvoje venkova zvýší přímé platby *

3.3 Důchody ze zemědělství by se mohly zvýšit *

4. Střednědobé tendence v sektoru zemědělství *

4.1 Srovnání dlouhodobějšího vývoje důchodů ze zemědělství *

4.2 Zlikvidováno více podniků *

4.3 K dalšímu vývoji v agrárním sektoru *

Souhrnné výsledky

Objem zemědělské produkce se v roce 2000 částečně snížil v důsledku značných sklizňových výpadků vyvolaných suchem. Ceny zemědělských výrobců (dále jen CZV) stouply, nedokázaly však udržet krok s výrazným zdražením na trzích se vstupy. Obě tyto skutečnosti společně stlačily důchody zemědělců realizované výhradně na trhu pod úroveň minulého roku. Tyto ztráty však byly více než vyrovnány vyššími přímými platbami jako důsledek reformy SZP z roku 1999, jakož i nižším daňovým zatížením podniků zahrnutých do systému placení daní paušálem na základě novely zákona o dani z obratu z roku 1999. Důchody docílené ze zemědělství a lesního hospodářství se poprvé od roku 1995 v roce 2000 opět zvýšily. Vývoj byl jako obvykle diferencovaný podle jednotlivých skupin výrobků.

Od konce roku 1999 opět narůstá tempo odchodu pracovních sil ze zemědělství. V roce 2000 pracovalo v zemědělství jako hlavním povolání cca 140 700 osob, tedy o 3,6 % méně než před rokem. Investice do zemědělských podniků stagnují na nízké úrovni.

Následkem o něco vyšších důchodů ze zemědělství a lesního hospodářství a urychleného odlivu pracovníků se důchody ze zemědělství na trvale činnou osobu v průměru zvýšily asi o 5,4 %. Po těžkých důchodových ztrátách ve čtyřech předchozích letech si mohlo zemědělství a lesní hospodářství v roce 2000 poprvé opět mírně polepšit existující disparitu.

Prognózu na běžný rok 2001 znesnadňuje hluboká nejistota existující na agrárních trzích s živočišnými produkty, vyvolaná nemocí šílených krav a slintavkou a kulhavkou (SLAK). Prognóza WIFO vychází z toho, že Rakousko zůstane těchto epidemií ušetřeno a spotřebitelé se pozvolna vrátí ke svým konzumním zvyklostem. Za těchto předpokladů se zemědělská produkce v roce 2001 co do objemu mírně zotaví z propadu v minulém roce a CZV by se mohly v průměru mírně zvýšit. Z rezultujícího růstu konečné zemědělské produkce (hrubý výnos) a především z výrazného růstu přímých plateb (+1,8 mld. ATS) lze odvodit zvýšení zemědělských důchodů. Proces postupného vyrovnávání existující disparity, zahájený v minulém roce, by mohl tedy pokračovat.

Z dlouhodobějšího hlediska byly roky 1994 a l995 pro rakouské rolníky zatím posledními příznivými roky. Později došlo k prudkém propadu konečné zemědělské produkce. V roce 1999 byly podle Souhrnného zemědělského účtu WIFO (dále jen SZÚ) důchody ze zemědělství a lesního hospodářství včetně přímých plateb o 22 % nižší než v roce 1995. Ve stejném období klesly důchody v přepočtu na jednoho pracovníka asi o 11 %, protože zemědělství ztratilo 12 % svých pracovních sil. Tím se značně prohloubila důchodová disparita vůči jiným skupinám povolání. Rakouští zemědělci ztratili od poloviny 90. let i ve srovnání se svými kolegy v západní Evropě. V roce 2000 bylo tedy zaznamenáno mírné zotavení, které by mohlo pokračovat, pokud by se podařilo zvládnout epidemii BSE a SLAK. Ve střednědobé perspektivě budou hospodářské výsledky rakouského zemědělství výrazně ovlivňovány úspěšností či neúspěšností reformy SZP z roku 1999, očekávaným rozšířením EU po roce 2003 a závěry vyplývajícími z probíhajících jednání WTO.

1. Sektor zemědělství 2000: důchody v zemědělství se i přes negativní mimořádné vlivy mírně zvýšily

1.1 Vyšší přímé platby a nižší zatížení daní z obratu posilují výnosy

1.1.1 Škody vyvolané suchem snižují výrobu

Konečná zemědělská produkce (hrubý výnos) se z dlouhodobějšího hlediska reálně (tj.ve s. c. výchozího období) zvyšuje jen velmi pomalu (cca + 0,3 % ročně), protože je poptávka v zásadě nasycená. Z roku na rok existují ovšem výrazné rozdíly vyvolané povětrnostními vlivy, produkčními cykly apod. V roce 1999 dosáhla reálná konečná produkce zemědělství a lesního hospodářství nového rekordu. V následujícím roce se tedy očekával její mírný pokles. V roce 2000 skutečně klesla konečná zemědělská produkce (včetně hodnoty dřeva) reálně asi o 3,6 %, tedy těsně pod hranici dlouhodobého průměru. Příčinou byly suchem vyvolané sklizňové ztráty v rostlinné výrobě. Protože byly trhy zatíženy zahraničním dřevem z kalamitních polomů, byla patrně i těžba dřeva nižší než v předchozím roce. Živočišná výroba zaznamenala mírný nárůst.

Konečná produkcezrostlinné výroby klesla v roce 2000 asi o 12,5 % pod rekordní úroveň roku 1999. Extrémní sucho v rozhodujícím růstovém období podstatně snížilo hektarové výnosy ve východní části Rakouska. Nejvíce byly suchem poškozeny ha-výnosy obilovin (kromě kukuřice na zrno), olejnin a cukrovky. Sklizeň obilovin (kromě kukuřice) byla ve srovnání s minulým rokem asi o 16 % nižší, cukrovky o 20 %. Suchem utrpěla i vinná réva. Naproti tomu zaznamenala sklizeň kukuřice (následkem velmi dobré sklizně ve Štýrsku a v Horních Rakousích) nový rekord. Sklizeň ovoce a zeleniny byla uspokojivá.Konečná produkce ze živočišné výroby se reálně zvýšila asi o 0,6 %. Mírný nárůst souvisí s vyššími dodávkami mléka (+5 %) a bohatou sklizní medu. Dodávky mléka se soustavně zvyšují od vstupu Rakouska do EU; v roce 2000 byly při 2,67 mil. t zhruba o pětinu vyšší než v roce 1994. Nabídka skotu, prasat, drůbeže a vajec byla v roce 2000 nižší než v roce 1999. Stavy hospodářských zvířat se průběžně snižují od roku 1996; koncem roku 2000 byl zjištěn zhruba stejný stav skotu jako v předchozím roce, stavy prasat byly nižší. Otěžbě dřeva chybí konkrétní statistické údaje, protože se šetření ministerstva opožďují. Zpracování dřeva z rozsáhlých polomů z konce roku 1999 v západní Evropě, především ve Švýcarsku a v Německu, má za následek vysoké dovozy. Tyto aktivity zatěžují trh s kulatinou a vyvolávají tlak na ceny. Vcelku se odhaduje těžba dřeva v roce 2000 na cca 13,8 mil. m3 (-2 %).

Tab. 1 - Vývoj přidané hodnoty ve s. c., zaměstnanosti a dílčí produktivity zemědělství a lesnictví

1) předběžné údaje za rok 2000; 2) reálná hrubá přidaná hodnota (příspěvek k HDP v nákladech faktorů) v přepočtu na pracovníka (samostatného + nesamostatného); 3) reálná konečná zemědělská produkce očištěná od dovozů v přepočtu na 1 ha; 4) produkční index v přepočtu na závislého pracovníka.

. Pramen: WIFO, Souhrnný zemědělský a lesnický účet.

O nákupech provozních prostředků a služeb pro potřeby zemědělství v roce 2000 jsou v současné době k dispozici jen dílčí informace. Tak bylo např. dovezeno při zhruba 524 000 t o 1,4 % více bílkovinných krmiv. Odbyt průmyslových hnojiv (měřený v čistých živinách 203 000 t, - 5,3 %) naproti tomu dál klesal. Podle odhadů WIFO nakoupily zemědělské a lesnické podniky v roce 2000 celkem reálně asi o 2,3 % méněvstupů než před rokem. Podle těchto odhadů se snížily odběry provozních prostředků o něco méně než zemědělská výroba. Výsledkem je snížení reálné hrubé přidané hodnoty v zemědělství (příspěvku k tvorbě HDP) asi o 4,3 %. Rovněž produktivita práce v zemědělství se mírně snížila.

1.1.2 Ceny zemědělských výrobců rostou pomaleji než ceny vstupů

Po ztrátách v obou předchozích letech se v roce 2000 zvýšily ceny zemědělských výrobců (včetně dřeva) v průměru asi o 2,2 %. Vývoj podle skupin výrobků byl, jako obvykle, rozdílný. Zvláštní pozornost si zaslouží plynulé zotavování CZV u prasat, které zásadním způsobem ovlivnilo celkový výsledek.

Vrostlinné výrobě (+ 1,0 %) stoupaly ceny produkce na všech důležitých trzích (mimo ovoce). Cenové regulace v rámci tržních řádů EU a zpravidla nižší ceny na světových trzích však tlumily zvyšování cen, jež by mělo následovat v důsledku nízkých sklizní. Ceny obilovin se přes snížení intervenční ceny v důsledku uskutečňování dílčí reformy SZP zvyšovaly. Trhy podpořila nižší domácí nabídka a vysoký kurz dolaru. Kotace olejnin se převážně zotavily z propadu v roce 1999. Naproti tomu vyvolala bohatá sklizeň ovoce cenový pokles.

Ceny za hospodářská zvířata a živočišné výrobky byly v roce 2000 v průměru o 6,3 % vyšší než v minulém roce. Nezvykle silný nárůst byl vyvolán především plynulým zotavováním trhu s prasaty během celého roku. V celoročním průměru byly ceny jatečných prasat o 26 % vyšší než před rokem. Koncem roku 2000 byl těžký propad na evropském trhu s prasaty z období let 1998/99 překonán; další růst cen prasat vyvolala na začátku roku 2001 krize BSE. Ceny jatečného skotu byly podle informací AMA v celoročním průměru o 2,0 % (býci) až 7,9 % (krávy) vyšší. Od listopadu 2000 však na evropské trhy se skotem těžce dopadá další krize BSE; i v Rakousku došlo k hlubokému cenovému propadu. Průměrné tržby za mléko byly při 3,82 ATS/kg o 2 % nižší než v roce 1999 (vyšší "doplňkový odvod" za překročení kvóty). Trh s vejci se v roce 2000 soustavně zotavoval, ceny výrazně stouply. Naproti tomu stagnovaly na nízké úrovni ceny drůbeže.Trh se dřevem byl zatížen od začátku roku 2000 dovozy dřeva z polomů. V celoročním průměru bylo užitkové dřevo asi o 7 % levnější než před rokem. Kotace palivového dříví stagnovaly, protože poptávka byla podpořena růstem cen energie.

1.1.2.1 Prudký růst cen energie a kurs dolaru prodražují vstupy

Ceny za nakoupenévstupy byly v roce 2000 v průměru o 7,1 % vyšší než v minulém roce. Hlavní odpovědnost za tento cenový skok nesou narůstající ceny ropy (v relaci s nimi ostatní nositelé energie), dále ceny bílkovinných krmiv na mezinárodních trzích a výrazné zvýšení kursu USD, který prodražil většinu dovozů. V celoročním průměru zpevnil USD ve srovnání s rokem 1999 proti EUR o 15,6 %.

Ceny pohonných hmot byly v celoročním průměru 2000 asi o 20 % vyšší než před rokem. Stoupající ceny energie a omezená nabídka zvýšily i ceny průmyslových hnojiv; zvláště se cenové navýšení týkalo dusíkatých hnojiv (+16,5 %). Kotace bílkovinných krmiv stoupají od konce roku 1999. V celoročním průměru 2000 byla např. cena za importovaný sojový šrot na burze (Vídeň) asi o 29 % vyšší než v roce 1999. Cenyinvestičního majetku (strojů a hospodářských budov) se zvýšily o 1,6 %.

Prudké zdražení důležitých provozních prostředků vyvolalo v roce 2000 posunsměnných relací mezi CZV a vstupy nakupovanými zemědělskými podniky včetně investičních statků opět v neprospěch zemědělství; "cenové nůžky" se rozevřely.

1.1.3 Hodnota konečné zemědělské produkce stagnuje

Pro posouzení hospodářské situace a vývoje v sektoru zemědělství jsou rozhodující nominální (hodnotové) výnosy a náklady zemědělských a lesnických podniků a proto si zaslouží zvláštní pozornost. Ve vykazovaném roce 2000 překročil diskutovaný nárůst CZV těsně pokles reálných (množstevních) výnosů. Hodnota konečné produkce zemědělství a lesního hospodářství v b. c. byla při cca 62,9 mld. ATS jen nepatrně (+0,4 %) vyšší než v minulém roce. Proti ztrátám v rostlinné výrobě a lesním hospodářství stál na druhé straně výrazný přírůstek v živočišné výrobě.

Tab. 2 - Vývoj konečné zemědělské produkce v b.c. (podle skupin výrobků)

1) za rok 2000 předběžné údaje; 2) porážky hosp. zvířat odchovaných v Rakousku, vývoz živých zvířat a změny stavů zvířat; 3) včetně výnosů z myslivosti, rybářství a včelařství.

Pramen: WIFO, Souhrnný zemědělský a lesnický účet.

Vrostlinné výrobě (-6,1 %) nedokázaly velmi dobré výnosy v zelinářství a mírné přírůstky ovocnářství a bramborářství zdaleka vyvážit těžké ztráty v odvětví produkce obilovin, olejnin, cukrovky a vína. Výrazný přírůstek konečné produkce v živočišné výrobě (8,1 %) je především důsledkem plynulého zotavování trhu s prasaty. Konečná produkce chovu prasat byla při 8,9 mld. ATS asi o 1,9 mld. ATS čili o 28 % vyšší než v roce 1999. Tímto vývojem ovšem ještě nemohl být vyrovnán hluboký propad z let 1998/99. V produkci mléka, výkrmu skotu a produkci vajec bylo rovněž dosaženo vyšší konečné produkce; výkrm drůbeže vykázal mírnou ztrátu. Konečná produkce lesního hospodářství byla následkem nižší těžby a klesajících cen nižší o 7,8 %.

Přínos k HDP snižují vyšší výdaje za vstupy

Podle odhadů WIFO vynaložily zemědělské a lesnické podniky v roce 2000 na nákup vstupů cca 28,6 mld. ATS, což je o 3,5 % víc než před rokem. Rok 2000 byl rokem velkých škod způsobených krupobitím a suchem. Úhrady pojistného za tyto škody překročily příslušné prémie pojištěných zemědělských podniků o cca 500 mil. ATS. Tento rozdíl je účtován při kvantifikaci objemu vstupů jako srážková položka. Bez těchto prémií (netto) a částek vyplacených z pojištění proti krupobití a živelným pohromám se zvyšují výdaje na vstupy v roce 2000 asi o 5,7 %. Tyto zvýšené výdaje přesáhly v sektoru zemědělství mírný nárůst konečné zemědělské produkce, takže hrubá přidaná hodnota zemědělství a lesního hospodářství (příspěvek k tvorbě HDP) zaostala při 34,3 mld. ATS asi o 2 % za výsledkem předchozího roku.

Tab. 3 - Vývoj konečné zemědělské produkce v b. c. a přidané hodnoty zemědělství a lesnictví

1) za rok 2000 předběžné údaje; 2) včetně čistého platebního břemene ( Netto Zahllast) / čistého zisku zemědělství a lesnictví z DPH.

Pramen: WIFO, SZLÚ.

Podíl zemědělství na hrubém domácím produktu v nominálním vyjádření dlouhodobě klesá; v roce 2000 činil 1,3 %.

1.1.4 Reforma SZP z roku 1999 opět přispěla k růstu přímých plateb

Od okamžiku převzetí principů SZP mají pro důchody ze zemědělské a lesnické produkce včetně zemědělcům placených mimoekonomických výkonů zcela zásadní význam přímé platby (subvence) vyplácené zemědělským a lesnickým podnikům v rámci platných tržních řádů EU a další podpory vynakládané ať již ze zdrojů EU nebo národních programů a rovněž tak sektorem zemědělství placené nepřímé daně.

Převzetí principů SZP znamenalo pro rakouské zemědělství zlom v rámcových podmínkách zemědělské politiky. Ceny placené zemědělským výrobcům klesly v průměru o 23 %, zatímco přímé platby se výrazně zvýšily. V roce 1995 bylo zemědělským podnikům vyplaceno na subvencích zhruba 24,8 mld. ATS, tj. zhruba 2,5 násobek dříve vynaložené částky. Od té doby tyto transfery soustavně klesaly; v roce 1999 bylo realizováno historické minimum ve výši 17,3 mld. ATS. Degrese byla dána v první řadě plánovitým postupným krácením "degresivních vyrovnávacích plateb", rozloženým na čtyři roky. Tyto platby měly rolníkům zmírnit cenový propad ve spojitosti s převzetím principů SZP.

Reforma SZP 1999, schválená berlínským zasedáním Evropské rady na jaře 1999, vytvořila nový prostor pro přímé platby vyplácené ve prospěch rolníků. Jako dílčí kompenzace v souvislosti s dohodnutým krácením institucionálních cen (obilovin, hovězího masa a mléka) byly zvýšeny stávající plošné prémie a prémie na chov hospodářských zvířat a zčásti zavedeny nové. Nový program rozvoje venkova podle Nařízení Rady (ES) č. 1257/99 umožňuje navíc mj. vyšší podpory znevýhodněným regionům (LFA), zvýšení plateb v rámci programů ochrany životního prostředí a příspěvky na trvale udržitelné lesní hospodářství. Tyto reformy jsou uskutečňovány postupně od roku 2000. V nejbližších letech opět povedou ke zvyšování přímých plateb zemědělským a lesnickým podnikům vyplácených z veřejných zdrojů.

Na rok 2000 obdrželo zemědělství napřímých platbách z veřejných prostředků cca 17,8 mld. ATS, tedy o 0,5 mld. ATS víc než před rokem. Přírůstek je dán zvýšením podpor v rámci tržních řádů o cca 1 mld. ATS na 7,4 mld. ATS, financovaných téměř výlučně z agrárního rozpočtu EU. Zvlášť důležité jsou v této souvislosti v průběhu reformy SZP 1999 zavedené extenzifikační prémie na chov dojnic v horských oblastech, nové jatečné prémie vyplácené na skot a telata, zvýšené přímé platby u samčího skotu a rozšíření prémií vyplácených na dojnice i na jalovice. Mimořádný příplatek pro chovatele prasat (vyplácený na zmírnění ztrát vyvolaných těžkým cenovým propadem v období let 1998/99), účtovaný v SZLÚ jako "degresivní vyrovnávací platba", odpadl v roce 2000; různé zemské programy byly redukovány. Rovněž výdaje na ekologické programy byly při celkovém objemu 7,6 mld. ATS o něco nižší než v minulém roce. Hlavním důvodem byla menší účast podniků v důsledku probíhajících strukturálních změn, spojených s poklesem počtu podniků.

Tab. 4 - Podpory do zemědělství a lesnictví vyplácené v letech 1994 až 2000(Přímé platby zemědělským a lesnickým podnikům za příslušný kalendářní rok ze společných zdrojů EU a z prostředků Rakouska)

1) Odhady

Pramen: WIFO podle údajů BMLF, AMA a jednotlivých spolkových zemí, doplněno vlastními odhady

Roční snížení objemu přímých plateb za období let 1995 až 1999 celkem o 7,5 mld. ATS permanentně zatížilo tvorbu důchodů v zemědělství. Zvýšení podpor v roce 2000 a jejich další růst očekávaný v příštích letech představuje pozitivní impulsy pro zemědělce.

Na hodnotě konečné zemědělské produkce (bez lesního hospodářství, které v současné době nedostává téměř žádné přímé platby) zaujímají podpory ve výši cca 17,8 mld. ATS, vyplacené na kalendářní rok 2000 ze zdrojů EU a z národních prostředků 35,5% podíl (1999: 35,3 %). Dokládá to veliký význam tohoto transferu (a odměn za ekologické aktivity) pro tvorbu důchodů v zemědělství a pro rentabilitu zemědělské výroby v podmínkách SZP.

1.1.5 Novela zákona o dani z obratu snižuje zatížení nepřímými daněmi

Zatížení zemědělství nepřímými daněmi se v roce 2000 výrazně snížilo; kleslo z 1,6 mld. ATS (1999) na 0,8 mld. ATS (2000). Tento pokles byl dán snížením daňové zátěže zemědělských a lesnických podniků, které platí paušál, daní z obratu podle novely zákona o dani z obratu 1999, která nabyla platnosti l. lednem 2000. Příspěvky zemědělství a lesnictví do Fondu vyrovnání rodinných břemen a do zemědělského marketingu se v roce 2000 téměř nezměnily.

Zemědělství a lesnictví Rakouska utrpělo od vstupu do EU (rok 1995) z titulu paušalizace daně z obratu značné ztráty. Následkem převzetí SZP došlo k propadu cen placených zemědělským výrobcům a tím ke snížení základny pro výměr daně z obratu zemědělských podniků platících paušálem. Daňové sazby platné v rámci zemědělských obratů a "paušál předzdanění", přiznaný podnikům platícím paušálem, nebyly však zprvu (až na víno) přizpůsobeny novým skutečnostem. Zemědělské podniky, platící paušálem, tak platily od roku 1995 za nakoupené provozní prostředky včetně služeb a za investice v rámci daně z obratu podstatně více než kolik jim bylo při prodeji vlastních výrobků prostřednictvím uplatněné daně z obratu paušálně uhrazeno. Jejich čisté platební břemeno kolísalo v období let 1995 až 1999 podle výše obratů, objemu nakoupených vstupů a především investičních výdajů mezi 1,2 mld. ATS (1995) až 1,8 mld. ATS (1997) ročně.

Novelou zákona o dani z obratu l999 byla zvýšena daňová sazba za obraty zemědělských a lesnických podniků nemajících povinnost vést účetnictví (za dodávky podnikům) z 10 % na 12 %. Částky předzdanění, přičítatelné k těmto obratům, byly stanoveny ve stejné výši. U ostatních obratů (např. přímého prodeje soukromým spotřebitelům) zůstala daňová sazba a paušál předzdanění ve výši vždy l0 % beze změny. Tato nová úprava platná od 1. ledna 2000 měla zreálnit závažné posuny mezi výnosy paušalizovaných zemědělských podniků a jejich výdaji za vstupy a investice, k nimž došlo spolu s převzetím SZP. Na dodávky vína z vlastní produkce se vztahovaly v rámci tzv. “náhradního řešení daně z nápojů” v období mezi 1. červnem a koncem roku 2000 zvýšená sazba daně z obratu a zvýšený paušál předzdanění, v obou případech na úrovni 14 % (dříve 12 %).

Podle prvních propočtů WIFO za kalendářní rok 2000 činilo netto platební břemeno zemědělství a lesního hospodářství na dani z obratu cca 500 mil. ATS; v roce 1999 to bylo ještě 1,2 mld. ATS, takže úprava daňových sazeb, provedená novelou zákona o dani z obratu, výrazně snížila dopad existujícího protisystémového opatření v souvislosti s narůstajícím daňovým zatížením paušalizovaných zemědělských podniků. Plného vyrovnání, o něž zemědělství usilovalo, se však nepodařilo docílit.

Jak již bylo řečeno, předpokládají opatření přijatá k reformě SZP 1999, postupné snižování institucionálních cen; současně se zvyšují přímé platby resp. zavádějí se nové podpory. Postupné zavádění těchto reforem, zahájené rokem 2000, opět nově a trvale změní pozici daně z obratu paušálem platících zemědělských podniků. Klesající ceny snižují vyměřovací základ pro daň z obratu, na přímé platby se tato daň nevztahuje. Pokud by nebyly provedeny odpovídající úpravy příslušného daňového zákonodárství, opět se zvýší daňové břemeno zemědělství paušalizací daně z obratu souběžně s realizací reforem a zatíží důchody paušálem platících podniků.

1.1.6 Odpisy stagnují

Reálné základní jmění rakouského zemědělství od poloviny 80. let pozvolna klesá. Především to platí pro strojový park. V roce 2000 došlo k mírnému zvýšení cen investičních statků (+1,6 %).Odpisy u zařízení a hospodářských budov (20,3 mld. ATS, + 0,4 %) byly jen nepatrně vyšší než před rokem.

Graf 1 - Výnosy ze zemědělství a lesního hospodářství a jejich užití v roce 1999 a 2000 (v mld. ATS)

1.1.7 Důchody ze zemědělství a lesního hospodářství o něco vyšší

Rok 2000 splnil jen zčásti očekávání

Na svém začátku sliboval rok 2000, že bude pro zemědělce velmi dobrým rokem. Jasná perspektiva výhodnějších cen na důležitých trzích (zejména na trhu s prasaty), tehdy již schválené zvýšení přímých plateb a snížení břemene daně z obratu na základě novely zákona o dani z obratu 1999 podnítily např. WIFO k optimistické prognóze z března 2000, podle níž by se i přes očekávanou nižší zemědělskou produkci mohly (za normálního průběhu povětrnostních podmínek) důchody ze zemědělství výrazně zotavit z nízké úrovně 1999.

Tato velmi pozitivní prognóza dynamického růstu důchodů ze zemědělství na rok 2000 se splnila jen zčásti. Zásadním způsobem se na dané skutečnosti podepsaly nepředvídané škody vyvolané suchem, nečekaně široké rozevření "cenových nůžek" v neprospěch zemědělství a lesního hospodářství v důsledku razantně stoupajících cen energie a bílkovinných krmiv a výrazná revalvace USD v relaci k EUR.

Přes negativní působení mimořádných vlivů bylo zaznamenáno mírné zvýšení důchodů ze zemědělství

Přes ztráty vyvolané zmíněnými mimořádnými vlivy byl podle předběžných výsledků SZLÚ vývoj důchodů ze zemědělství v roce 2000 - poprvé od roku 1995 - opět pozitivní. Diskutované vývojové trendy na agrárních trzích a trzích vstupů, růst podpor a pokles zdanění zemědělství a lesního hospodářství přispěly k růstu příspěvku zemědělství k tvorbě národnímu důchodu na úrovni 31,1 mld. ATS, tedy zhruba o 0,5 mld. ATS čili 1,6 % vyššímu přírůstku než v minulém roce. Tento příspěvek odpovídá celkově nahospodařenému důchodu ze zemědělství a lesního hospodářství se zahrnutím všech veřejných podpor poskytnutých zemědělským podnikům. Tato čistá přidaná hodnota je k dispozici na odměňování všech v sektoru zemědělství nasazených faktorů.

Mírný přírůstek celkového objemu důchodů ze zemědělství a lesního hospodářství, zjištěný za rok 2000, je výslednicí velmi rozdílně působících vývojových trendů v důležitých dílčích oblastech. Na trhu docílené důchody ze zemědělství a lesního hospodářství se následkem nižší produkce (škody vyvolané suchem, nižší těžba dřeva) a zhoršení směnných relací snížily asi o 0,8 mld. ATS. Tato ztráta však byla víc než vyvážena vyššími přímými platbami a sníženým zatížením daní z obratu paušálem platících zemědělských podniků (celkové navýšení cca +1,3 mld. ATS).

Značné rozdíly byly v roce 2000 zaznamenány - jako obvykle - ve vývoji konečné zemědělské produkce v členění na jednotlivá výrobní odvětví. Proti výraznému nárůstu konečné živočišné produkce stály ztráty v rostlinné výrobě a lesním hospodářství. Zvláštní zmínku si zaslouží plynulé zlepšování konečné produkce z výkrmu prasat a těžké ztráty u polních plodin a vinné révy ve východní části Rakouska.

Pokud jde o srovnání vývoje důchodů ze zemědělství a lesního hospodářství s jinými odvětvími národního hospodářství nebo skupinami povolání, je třeba mít na zřeteli tradiční odliv pracovních sil ze zemědělství (viz další text).

1.2 Investice stagnují na nízké úrovni

Připravenost zemědělských podniků k investiční činnosti v posledních 10 letech mimořádně výrazně kolísala. Po propadu v první polovině 90. let následoval boom během let 1996/97. Na začátku roku 1998 se situace opět zhoršila. V roce 2000 stagnovaly investice do zemědělství podle předběžných informací na nízké úrovni roku 1999.

V roce 2000 investovaly zemědělské a lesnické podniky podle odhadů WIFO dostrojů a zařízení 10,1 mld. ATS, tedy přibližně stejnou částku jako v investičně slabém roce 1999. Rovněž investice dohospodářských budov stagnovaly. Podle informací příslušných sekcí zemských vlád a zemědělských komor se v roce 2000 dá počítat s investičními výdaji ve výši cca 7,0 mld. ATS, tedy zhruba stejnými jako před rokem. Konec stagnace není v současné době v dohledu.

1.3 Odliv pracovníků ze zemědělství opět stoupá

Podobně jako ochota zemědělských podniků investovat kolísal v posledním desetiletí nadprůměrně i odliv pracovních sil ze zemědělství. V první polovině 90. let ztrácelo zemědělství a lesní hospodářství 5,5 až 6 % pracovních sil ročně, tedy mnohem více než by bylo odpovídalo dlouhodobému průměru. Od začátku roku 1996 do konce roku 1998 se odliv pracovních sil ze zemědělství zpomalil na necelou polovinu. V roce 1999 bylo tempo úbytku nejnižší, na úrovni 2,3 %. Koncem roku 1999 a začátkem roku 2000 se situace rolnického obyvatelstva opět zhoršila a od té doby se odliv zrychluje.

Tab. 5 - Pracovníci činní v zemědělství a lesnictví

(roční průměry)

1) od roku 1987 bez osob v prezenční službě, pobírajících karenční mzdu na dovolenou atd., předtím včetně těchto skupin osob; 2) samostatně a závisle činné osoby; 3 samostatně činné osoby, osoby se závislou pracovní činností a nezaměstnaní; 4) výpočet míry změn s nezaokrouhlenými hodnotami.

Pramen: Výpočty WIFO; definitivní údaje do r. 1991, od roku 1992 předběžné údaje. - Platí vždy definice z posledního sčítání obyvatel (za rok 1951 až 1971: definice ze sčítání obyvatel z roku 1971). - Od roku 1992 údaje převzaté z dat sociálního pojištění zemědělců (pro samostatně činné a pomocné rodinné příslušníky) a údaje rakouské služby trhu práce.

Podle výpočtů WIFO, opírajících se o data Ústavu sociálního zabezpečení rolníků (SVA) a Hlavního svazu nositelů sociálního pojištění (HSV) mělo v roce 2000 hlavní zaměstnání v zemědělství a lesnictví cca 140 700 osob, tj. o 3,6 % méně než v minulém roce. Počet samostatně výdělečně činných a vypomáhajících rodinných příslušníků se snižoval poněkud rychleji než počet nesamostatně výdělečně činných. Poslední zvýšený odliv pracovníků ze zemědělství byl alespoň zčásti stimulován špatnou důchodovou situací posledních let. Určité zmírnění napětí na trhu práce tento vývoj podporuje.

1.4 Důchody ze zemědělství se mírně zvyšují

1.4.1 Globální hospodářský vývoj v roce 2000

Hospodářství vyspělých průmyslových zemí Evropy zaznamenalo v roce 2000 příznivý vývoj, včetně Rakouska. HDP Rakouska se v roce 2000 zvýšil reálně o 3,2 %. Podstatně vyšší ceny energie zesílily růst cen. Míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) stoupla v ročním průměru na 2,3 %. Trh práce se vyvíjel pozitivně. Zvýšila se zaměstnanost a nezaměstnaných bylo méně než v roce 1999. Míra nezaměstnanosti klesla v celoročním průměru na 5,8 %. Přes příznivou konjunkturu a zrychlenou inflaci byl vývoj mezd umírněný. Hrubé výdělky na jednoho pracovníka v závislé činnosti (v ekvivalentu plné pracovní doby) stouply v ročním průměru o 2,7 %; mzdy a platy v odvětvích výroby věcných statků (bez stavebnictví) byly v celoročním průměru asi o 2,3 % vyšší než před rokem.

Tab. 6 - Hospodářský vývoj v Rakousku

*) odhad

1) hodnota čisté produkce, včetně hornictví; 2) podle údajů Eurostat; 3) podle údajů rakouské služby trhu práce; 4) bez osob v prezenční službě a pobírajících karenční mzdu; 5) celkem.

Pramen: WIFO - Konjunkturální prognóza, březen 2001;

1.4.2 Důchody ze zemědělství a lesního hospodářství mírně dohánějí své zpoždění

Následkem vyšších důchodů ze zemědělství a lesního hospodářství a zrychleného odchodu pracovních sil ze zemědělství v roce 2000 se důchody ze zemědělství a lesního hospodářství v přepočtu na pracovníka v roce 2000 asi o 5,4 % zvýšily. Ve srovnání s diskutovaným vývojem mezd a platů to znamená, že zemědělství - po těžkých ztrátách ve čtyřech předchozích letech - mohlo ve vykazovaném roce poprvé opět mírně dohnat své zpoždění. Rozdíl mezi důchody ze zemědělství a výdělky pracujících v ostatních odvětvích národního hospodářství (disparita) se o něco zmenšil. Na rozdílný vývoj v jednotlivých výrobních odvětvích již bylo poukázáno.

Následující tab. 7 poskytuje souhrnný orientační přehled významu různých komponent jako jsou množstevní a cenové změny, změny v podporách a nepřímých daních atd. na vývoj výnosů a důchodů ze zemědělství a lesního hospodářství v roce 2000. Čísla dokládají zásadní vliv vyšších podpor (přímých plateb) a menšího zatížení daní z obratu na tvorbu důchodů v sektoru zemědělství.

Tab. 7 - Vliv množstevních a cenových změn na vývoj důchodů ze zemědělství a lesního hospodářství v roce 2000 (odhad)

Poznámka: Změna důchodu ze zemědělství a lesnictví proti předchozímu roku je vyvolána změnami množství a cen v různých položkách konečné produkce, mezispotřeby a odpisů a také změnami v podporách a nepřímých daních. Kladné a záporné efekty se přitom zčásti vzájemně vyrovnávají. Vliv kvantitativních a cenových změn v položkách výnosů a nákladů je interpretován odděleně a zřetelně. Např. konečná produkce RV byla v roce 2000 co do množství (reálně) o 12,5 % nižší než v předcházejícím roce. Pokud by se jinak nic nezměnilo, snížil by se v důsledku toho důchod ze zemědělství a lesnictví o zhruba 1 831 mil. ATS nebo o 6 % v porovnání s rokem předcházejícím.

Uvedené výsledky souhrnného účtu zemědělství a lesního hospodářství WIFO mají zatím pouze předběžný charakter. Pracuje se s informacemi, které byly k dispozici koncem března; zčásti se jedná o odhady.

1.4.3 Mírné zisky i pro zemědělce v ostatních státech EU

Podle informací Eurostatu (stav v polovině prosince 2000) se vyvíjely důchody ze zemědělství v roce 2000 i v EU pozitivně. V průměru za EU l5 celkem byly v přepočtu na výdělečně činnou osobu reálně o cca 1,3 % vyšší než v minulém roce. (Jako měřítko slouží cenově upravená čistá přidaná hodnota zemědělství a lesního hospodářství v nákladech faktorů na jednu roční pracovní jednotku). Nárůst souvisí ovšem výlučně s trvalým odlivem pracujících ze zemědělství. V roce 2000 ztratilo zemědělství EU celkem v průměru 2,7 % svých pracovních sil. Zemědělská výroba stagnovala; vyšší nákup vstupů, vyšší výrobní daně a mírně redukované podpory snížily důchody ze zemědělství reálně o 1,4 %. Výsledky byly v jednotlivých zemích rozdílné. V Dánsku, Finsku a Belgii byl zaznamenán zvlášť výrazný růst reálných důchodů na jednu pracovní sílu; naproti tomu hlásily Itálie, Portugalsko a Spojené království značné důchodové ztráty. Eurostatem oznámená ztráta týkající se rakouského zemědělství se patrně zakládá na chybných odhadech. Podle výpočtů WIFO se důchody ze zemědělství na jednu pracovní sílu v Rakousku v roce 2000 reálně značně zvýšily. (Data Eurostatu se opírají o SZÚ, tj. nezahrnují lesní hospodářství).

Tab. 8 - Vývoj důchodů ze zemědělství v EU měřený reálnou čistou přidanou hodnotou v nákladech faktorů v přepočtu na roční jednotku práce

1) Německo - stav před 3. 10. 1990; 2) Německo - stav po 3. 10. 1990 (index 1990-1991=100); 3) Rakousko podle údajů Eurostat; 4) Rakousko podle údajů WIFO, stav březen 2001; 5) časová řada za Portugalsko přerušena mezi roky 1985 a 1986;

Pramen: Eurostat - Landwirtschaftlicher Einkommensindex, stav prosinec 2000 (do roku 1999 výsledky podle staré metodiky SZÚ); WIFO (výsledky za Rakousko).

2. Otřesy na evropském trhu s živočišnými výrobky vyvolané BSE a slintavkou a kulhavkou

2.1. Situace v Evropské unii

Na podzim roku 2000 opět vzplanula v kontinentální Evropě epidemie BSE, o níž se dosud soudilo, že její výskyt je omezený. V únoru 2001 vypukla ve Velké Británii slintavka a kulhavka. Pro sudokopytníky nebezpečný a vysoce nakažlivý virus se rychle rozšířil; od té doby zachvátil několik zemí EU. Přes přísná opatření na mezinárodní i národní úrovni nejsou zatím epidemie pod kontrolou.

"Nemoc šílených krav" z důvodu nebezpečí nákazy i pro člověka (ale i přehnaného zpravodajství) hluboce znejistila evropské spotřebitele; současně byly uzavřeny důležité vývozní trhy. Tím došlo k propadu poptávky a narušení evropskýchtrhů se skotem. Intervence EU a opatření na národní úrovni, sloužící ke zklidnění situace na trhu, zatím zaznamenala - přes vysoké náklady - jen omezený úspěch.

EU se snaží odlehčit trh se skotem intervenčními nákupy a skladováním hovězího masa, zčásti i likvidací skotu. Na kompenzace ztrát těžce postižených chovatelů skotu chybějí bruselskému agrárnímu rozpočtu potřebné prostředky. V letech 1996 a 1997 poskytla EU na kompenzace ztrát zemědělců v důsledku BSE značné finanční částky. Peněžní výpomoci z národních rozpočtů jsou možné a ohlásila je např. Francie; další země by ji mohly následovat. Předpokladem je souhlas Evropské komise.

Z krize na trhu se skotem zpočátku těžil chov prasat. Ovšem slintavka a kulhavka se i v tomto sektoru postaraly o zmatky a velkou nejistotu.

Za dané situace je další vývoj na evropských trzích s hospodářskými zvířaty a masem otevřený a prognózy velmi riskantní. Evropská komise považuje určité zmírnění napětí na trhu se skotem v příštích měsících za možné. Pomalé zotavování poptávky po hovězím masu, které bylo zatím možno pozorovat, by mohly opět zmařit nové případy epidemie.

2.2. Důsledky BSE a slintavky a kulhavky pro Rakousko

Chov skotu a prasat představuje nosné pilíře rakouského zemědělství. V roce 2000 byla v chovu skotu a mléčném hospodářství docílena konečná zemědělská produkce ve výši 19,2 mld. ATS (z toho 7,9 mld. ATS u skotu, 11,3 mld. ATS u mléka), což představuje cca 40 % celkových zemědělských výnosů. Dalších 8,9 mld. ATS čili 18 % pochází z výkrmu prasat. Rakouská produkce skotu je do značné míry odkázána na vývoz (zejména do Itálie); produkce prasat je orientována na tuzemskou potřebu.

Rakousko zůstalo zatím BSE i slintavky a kulhavky ušetřeno. Turbulence na evropských trzích ovšem postihly i zdejší chovatele.

2.2.1 Trh se skotem

Od poloviny listopadu 2000 byl rakouský trh se skotem vtažen do evropské krize BSE. Domácí poptávka prudce klesla. V lednu a únoru bylo spotřebováno asi o 15 % až 20 % méně hovězího masa než je běžné. Pokles byl sice slabší než v jiných zemích EU (průměr cca -25 %), těžce však dopadá na trh. Od října do konce ledna se ceny propadly asi o 25 % (býci) a téměř o 35 % (krávy). Koncem ledna bylo dosaženo cenového dna. Od té doby se rýsuje mírné zotavování trhu, zčásti podpořené intervenčními nákupy. Dosažení normální situace na trhu nutně vyžaduje obnovení důvěry spotřebitelů. A to lze očekávat - i v případě, že zůstane epidemie v útlumu - jen v dlouhodobější perspektivě.

Náklady spojené s testy BSE a likvidací veškerého jatečného odpadu (včetně rizikového materiálu) zatím v Rakousku převzaly stát a jednotlivé spolkové země. Tyto náklady se odhadují za rok 2001 asi na 800 mil. ATS (tato částka je zapotřebí navíc k dosud vynaloženým prostředkům ve formě různých poplatků). V jiných zemích platí podobná opatření. Přenesení těchto nákladů na jatky by postihlo především rolníky a velmi by zatížilo konkurenceschopnost tuzemského chovu skotu vůči jiným státům EU.

Kompenzační platby chovatelům skotu z národních prostředků jsou sice předmětem diskuse, ale ohlásily je zatím jen Korutany. Snahy o konsolidaci veřejných rozpočtů ztěžují opatření na pomoc chovatelům skotu nebo i postiženým jatkám. V letech 1996 a 1997 dostali rakouští chovatelé skotu jako výpomoc za škody způsobené BSE celkem 800 mil. ATS (především z rozpočtu EU).

Chov skotu je soustředěn do pastvinářských oblastí. Podle strukturálního šetření z roku 1999 se v Rakousku nacházelo 83 % podniků chovajících skot v oblastech se ztíženými podmínkami hospodaření; v 68 % šlo o horské farmáře. Podniky chovající skot a specializované na objemná krmiva jsou tradičně ekonomicky nejslabší podnikatelskou skupinou rakouského zemědělství. Poslední "Zelená zpráva" ministerstva zemědělství vykazuje za rok 1999 u těchto podniků důchod ze zemědělství v přepočtu na jednu pracovní sílu - rodinného příslušníka (včetně přímých plateb a v přepočtu na 12 měsíců) ve výši 10 791 ATS. Ve stejném roce činily průměrné výdělky v Rakousku 32 000 ATS měsíčně; dělníci v průmyslu vydělávali v průměru asi 29 000 ATS brutto (vždy včetně zvláštních příplatků a v přepočtu na l2 měsíců).

Rozsah chovu skotu klesá. Stavy skotu se snižovaly od poloviny 80. let téměř soustavně. Koncem roku 2000 činil stav skotu 2,16 mil. kusů, což je zhruba o jednu pětinu méně než v roce 1984. Za stejnou dobu se počty chovatelů snížily o cca 40 % na 98 000. Současná krize by mohla - pokud bude cenový propad na trhu trvat delší dobu - upouštění od chovu skotu uspíšit. Poukazují na to zkušenosti s "vinným skandálem 1985". Plocha vinic se od té doby snížila asi o 15 %; od pěstování vinné révy upustila téměř třetina všech podniků (včetně rolníků, u nichž šlo o vedlejší výdělečnou činnost).

2.2.2 Trh s prasaty a drůbeží

Rakouský trh s prasaty (přes rozruch v souvislosti s údajným použitím zakázaných léků) zatím z krize BSE profitoval. Místo po hovězím je větší poptávka po vepřovém mase. Po zotavení v roce 2000 problémy na trhu s hovězím masem vyvolaly v prvních měsících tohoto roku další nárůst cen prasat. V únoru se podle informací AMA prodávala jatečná prasata v průměru kolem 22,20 ATS za l kg. V březnu se platily za l kg špičkové ceny 28 ATS, které se ovšem nemohou dlouhodoběji udržet.

Chov prasat je soustředěn v podnicích specializovaných na obiloviny. Hospodářská situace chovatelů prasat je až na výjimky (viz celoevropský těžký propad na trhu v letech 1998/99) příznivější než situace chovatelů skotu.

Rakouské drůbežářství těžilo z propadu na trhu se skotem a následného přesunu poptávky zatím jen málo. Smluvně stanovené CZV za brojlery se zvýšily podle informací Sdružení zemědělských výrobců teprve v únoru a to jen mírně. Příčinou této překvapivé situace jsou patrně organizační nedostatky existující v rakouském drůbežářství (které oslabují jeho pozici při jednáních) a konkurzy dvou velkých jatečných provozů v roce 2000 a tím vyvolané otřesy.

Tab. 9 - Vývoj cen zemědělských výrobců a spotřebitelských cen na trzích s hospodářskými zvířaty, resp. s masem

1) Prudké snížení cen v roce 1995 v důsledku převzetí SZP.

Pramen: AMA, Daten - Fakten - Informationen; Statistik Austria, Preisberichterstatttung und Verbraucherpreisindex.

2.2.3 Důsledky pro spotřebitele

Spotřebitelské ceny tradičně sledovaly výkyvy na trzích s hospodářskými zvířaty o něco méně výrazně a většinou se zpožděním. Podle šetření “Statistik Austria” týkajícího se indexu spotřebitelských cen byly v maloobchodě ceny hovězího a telecího maso v lednu a únoru 2001 (přes masivní propad cen jatečného skotu a telat) dokonce o něco vyšší než na podzim minulého roku (před vypuknutím krize BSE). Spotřebitelské ceny vepřového masa sledovaly v mírnějším tempu vzestupnou tendenci kotací na trhu s prasaty. Rovněž drůbež byla pro spotřebitele dražší.

2.2.4 Co bude dál?

Seriózní prognózy dalšího vývoje trhů s hospodářskými zvířaty a masem jsou sotva možné. Značnou měrou bude další vývoj záviset na situaci na evropských trzích. Rozhodujícím faktorem zůstává, zda a jak rychle se podaří zlikvidovat v Evropě epidemie a obnovit důvěru spotřebitelů ve zdravotní nezávadnost a kvalitu masa a masných výrobků.

Pro další prognózy vývoje rakouského zemědělství v roce 2001 lze zvolit následující scénář:

· Rakousko zůstane nadále ušetřeno BSE, slintavky a kulhavky; v ostatních státech EU mohou být epidemie (především BSE) přesvědčivě utlumeny;

· EU provede domluvená opatření k odlehčení trhu se skotem;

· náklady testů BSE a likvidace jatečného odpadu uhradí stát;

· evropští a rakouští spotřebitelé se pomalu vrátí ke svým tradičním spotřebitelským zvyklostem; dřívější úrovně spotřeby hovězího masa však nebude zprvu dosaženo.

Za těchto okolností by se mohlo mírné zotavování evropského a rakouskéhotrhu se skotem v dalším průběhu roku upevnit; s normální situací zatím nelze počítat. WIFO počítá v celoročním průměru pro rok 2001 s cenami skotu nižšími asi o 14 % než v minulém roce (mladý skot - cca 5 ATS/kg j. hm.). Podle odhadů Spolkového ústavu zemědělské ekonomiky by mohla být hrubá produkce z vlastního chovu skotu asi o 4 % až 5 % nižší, tj. konečná produkce z chovu skotu by tak klesla asi o 1,3 mld. ATS (-17 %) pod úroveň roku 2000. Tuto ztrátu zmírní o 500 mil. ATS vyšší prémie za skot (2. stupeň reformy SZP 1999). Tlak na důchody, vyvolaný krizí na trhu se skotem, zmírní u podniků specializovaných na chov dojnic v kombinaci s produkcí objemných krmiv vyšší cena mléka (cca +6 %) a nahlášené výrazné zvýšení vyrovnávacího příplatku pro LFA.

Na trhu s prasaty počítá WIFO v celoročním průměru roku 2001 se zvýšením CZV asi o 15 %. Příznivá cenová situace na začátku roku urychlí zvýšení stavů, zahájené v pozdním podzimu. Tržní nabídka by mohla překročit úroveň minulého roku již ve 2. pololetí. Pro chovatele prasat to znamená výrazný nárůst konečné produkce o cca 1,3 mld. ATS. Velmi příznivá výnosová situace by mohla nastavit výhybky pro příští boom v roce 2002.

3. Prognóza 2001: Vydrží pozitivní vývoj důchodů ze zemědělských aktivit?

3.1 Vyšší produkce, ceny by mohly stoupat

V roce 2001 by se mohlazemědělská produkce objemově mírně zotavit z propadu v roce 2000. V rostlinné výrobě lze počítat za normálního průběhu povětrnostních podmínek s výrazným přírůstkem konečné produkce. Především u plodin, které byly v minulém roce těžce postiženy suchem (obiloviny, olejniny a cukrovka) lze očekávat vyšší sklizeň. V živočišné výrobě (za předpokladů diskutovaných v předchozí kapitole) se dá uspokojivý reálný výsledek minulého roku sotva udržet. Vzhledem k příznivé výnosové situaci se rychle zvýší stavy prasat; ve 2. pololetí by tedy již mohla být nabídka masných plemen prasat o něco vyšší než před rokem. Vyprodukuje se i více drůbeže a vajec. Dodávky mléka by mohly dále mírně expandovat. V produkci skotu je třeba v důsledku hluboké krize počítat s klesáním výroby a snižováním stavů. Těžba dřeva by mohla stagnovat.

PrognózaCZV je mimořádně ztěžována turbulencemi na trzích s hospodářskými zvířaty. Produkty rostlinné výroby by mohly - přes vyšší sklizeň - o něco podražit. Mírně by se měly (pokud bude platit uvedený scénář) v průměru zvýšit i ceny hospodářských zvířat a masných výrobků. Na rozdíl od podstatně nižších cen skotu budou ceny prasat výrazně vyšší. Ceny drůbeže a mléka budou rovněž vyšší než v roce 2000, vejce o něco zlevní. Ceny dřeva by mohly stagnovat nebo mírně klesat.

3.2 Pokračování v reformě SZP z roku 1999 a nový program rozvoje venkova zvýší přímé platby

I v roce 2001 bude tvorba důchodů v zemědělství charakterizována především výrazným zvyšovánímpřímých plateb. Na podporách do zemědělských podniků se zřejmě vyplatí cca 19,6 mld. ATS celkem, tedy o 1,8 mld. ATS víc než před rokem. Prémie v rámci upravovaných tržních řádů v souvislosti s 2. stupněm reformy SZP z roku 1999, se zvýší o 500 mil. ATS. Největší přírůstky přináší nový program rozvoje venkova: podpory v rámci ekologických programů se zvýší asi o 400 mil. ATS. Na vyrovnávací příplatky pro znevýhodněné oblasti se počítá s částkou 3,7 až 3,8 mld. ATS, což je o l mld. ATS více než v roce 2000. Z této částky má být 2,8 mld. ATS vyplaceno ještě letos, zbytek bude rozpočtován a poukázán v příštím roce (2002). Pravděpodobně budou vyhlášeny i podpory chovatelům skotu. Zatíženízemědělcůnepřímými daněmi se v roce 2001 změní jen málo.

Odliv pracovních sil ze zemědělství se zrychluje od konce roku 1999. Pro rok 2001 se počítá s 4 % tempem úbytku počtu pracovníků v zemědělství.

3.3 Důchody ze zemědělství by se mohly zvýšit

Pokud platí uvedené hypotézy a odhady, bude se v běžném roce 2001 reálná konečná produkce ze zemědělství a lesního hospodářství hodnotově zvyšovat. Současně třeba počítat s vyššími výdaji za vstupy a odpisy. Vyšší konečná zemědělská produkce a zejména podstatné zvýšení přímých plateb zvýšídůchody ze zemědělství včetně přímých plateb.

Z aspektu tvorby důchodů je tedy rok 2001 pro rolníky příslibem dobrého roku. Proces snižování důchodové disparity, zahájený v roce 2000, by tak mohl pokračovat. Těžké ztráty z let 1996 až 1999 se i tak podaří nahradit jen zčásti. V rámci jednotlivých výrobních odvětví třeba opět počítat se značnými rozdíly v naznačených tendencích.

Vzhledem k labilní situaci na důležitých trzích s hospodářskými zvířaty, vyvolané BSE a slintavkou a kulhavkou, nutno opětovně upozornit na velkou nejistotu letošní prognózy WIFO.

4. Střednědobé tendence v sektoru zemědělství

4.1 Srovnání dlouhodobějšího vývoje důchodů ze zemědělství

Důchody docílené ze zemědělství a lesního hospodářství vykazují z roku na rok značné výkyvy. Tradičně byly za toto kolísání odpovědné především produkční cykly, rozdíly ve vývoji počasí a změny na národních a mezinárodních trzích. Od vstupu Rakouska do EU vzrostl význam přijímaných opatření v rámci SZP, především změny v podporách do zemědělství a v zatížení zemědělských podniků nepřímými daněmi. Je tedy třeba posuzovat mimořádně příznivé nebo zvlášť slabé výsledky jednotlivých let ve víceletých souvislostech. Současně třeba přihlížet ke změnám v rámcových podmínkách zemědělské politiky (makroekonomických charakteristikách) a k jejich důsledkům pro hospodářskou situaci v zemědělství.

Z dlouhodobějšího hlediska se vyvíjely důchody ze zemědělství a lesního hospodářství v přepočtu na výdělečně činnou osobu až do poloviny 90. let zhruba souběžně s důchody jiných skupin povolání. Toto konstatování stvrzuje jak souhrnný účet “Statistik Austria” (kombinovaný se SZLÚ WIFO) tak výsledky zemědělských podniků zahrnutých do sítě testovacích podniků pro účely sestavení “Zelené zprávy”.

Podle těchto zdrojů byly roky 1994 a 1995 z hlediska důchodů ze zemědělství zatím posledními dobrými "zemědělskými roky". Potom důchody ze zemědělství a lesního hospodářství po čtyři roky soustavně klesaly. Čistá přidaná hodnota zemědělského sektoru klesla z 39,1 mld. ATS v roce 1995 na 30,6 mld. ATS v roce 1999 (-22 %). Ve stejném období se snížila zaměstnanost v agrárním sektoru asi o 12 %. Důchody na výdělečně činnou osobu klesly nominálně asi o 11 %; ztráty korigované o inflaci byly ještě větší. Disparita vůči jiným skupinám povolání, jejichž nominální důchod v těchto letech sice pomalu, ale přece jen vzrostl (např. hrubé výdělky zaměstnanců, měřeno ekvivalentem plné pracovní doby, vzrostly o 9 %), se opět prohloubila.

Rok 2000 přinesl po dlouhé době pozitivní výsledek; důchody ze zemědělství a lesního hospodářství se opět zvýšily. Předložená prognóza WIFO počítá s tím, že by se - pokud se podaří utlumit BSE a slintavku s kulhavkou - mohla v roce 2001 situace opět zlepšit.

Ve srovnání s EU 15 je vývoj v Rakousku, posuzováno v dlouhodobější perspektivě, podobný vývoji v EU. V 80. letech a první polovině 90. let rostly důchody na jednu pracovní sílu v rakouském zemědělství (bez lesního hospodářství), korigované o inflaci, nadprůměrně. Velmi podstatné zvýšení důchodů rolníků EU v letech 1994 a 1995 mohlo rakouské zemědělství ovšem následovat jen v méně rozvinuté podobě. Ztráty v letech 1996 až 1999 byly v Rakousku vysoce nadprůměrné. Od poloviny 90. let tak reálné důchody ze zemědělství ve srovnání s průměrem EU klesaly.

Tlak na vývoj důchodů v rakouském zemědělství po roce 1995 a podprůměrný vývoj ve srovnání s EU za období let 1996 až 1999 nepřekvapily. Vědělo se, že vstup do EU postaví rakouské zemědělství před značné problémy. Aby se integrace rolníkům usnadnila, byl sjednán v rámci "Evropské dohody" z dubna 1994 balík ochranných opatření. Pro zemědělskou důchodovou politiku byly zvlášť důležité "degresivní vyrovnávací příplatky". Na rok 1995 byla tato důchodová výpomoc velkoryse vyměřena na celkový objem 7,3 mld. ATS (tedy téměř na úroveň jedné pětiny tehdejšího souhrnného důchodu ze zemědělství a lesního hospodářství). Na další roky byla ovšem sjednána příkrá degrese; tyto kompenzace v podstatě končily rokem 1998. Znamenalo to roční krácení souhrnných zemědělských důchodů v průměru o 5 procentních bodů. Navíc nabyla platnosti úprava sazby zemědělské daně z obratu a příslušného paušálu předzdanění v rámci zdanění daní z obratu, sjednaná v citované "Evropské dohodě", s víceletým zpožděním teprve l. lednem 2000.

4.2 Zlikvidováno více podniků

“Statistik Austria” předložila nedávno výsledky strukturálního šetření zemědělství z 1. června 1999. Za Rakousko vykazuje celkem 217 508 podniků zemědělství a lesního hospodářství. Dolní limity pro evidování jako zemědělský podnik (minimálně l ha zemědělské půdy nebo 3 ha lesní půdy) byly vyšší než bylo dříve běžné. Na základě této změny nebylo v roce 1999 zahrnuto do šetření cca 245 000 nejmenších podniků. Z podniků zahrnutých do šetření v roce 1999 bylo podchyceno 37 % podniků s hlavní a 59 % podniků s vedlejší výdělečnou činností v zemědělství; 4 % představovaly podniky právnických osob.

Tab. 10 - Zemědělské a lesnické podniky v Rakousku podle Agrocensu 1995 a 1999

Pramen: Statistik Austria, Agrocensus 1995 a 1999, Hlavní výsledky .

V rámci dlouhodobé časové řady počet zemědělských podniků klesá, přežívající hospodářství jsou větší. Ve srovnání s jinými průmyslovými zeměmi probíhal tento proces koncentrace v Rakousku až do vstupu do EU poměrně pomalu. Až do poloviny 90. let bylo ročně likvidováno jen asi 1 % podniků. Od té doby se podle strukturálního šetření za rakouské zemědělství v roce 1999 tempo likvidace podniků zhruba zdvojnásobilo (1995/1999 -2,3 %) a přiblížilo se tak západoevropským empirickým hodnotám.

4.3 K dalšímu vývoji v agrárním sektoru

Další vývoj zemědělství je otevřený. Kromě pozitivních vlivů se rýsují i negativní tendence a celkové směřování lze jen velmi obtížně odhadnout.

Některé pozitivní náznaky jsou např. obsaženy v aktuálním vládním programu 2000/2004. Předpokládá další navýšení programu ochrany životního prostředí. Rovněž se mají zlevnit vstupy pro zemědělce. Je otázka, nakolik se podaří tyto záměry při neuspokojivé situaci ve veřejných rozpočtech realizovat.

Na období let 2002/2003 připadá termín dílčí bilance reformy SZP 1999. Diskuse na toto téma již byly zahájeny. Komise a komisař pro zemědělství Fr. Fischler hodlají využít "Midterm-Review" k rozsáhlým reformám. Důrazně mají být podpořeny požadavky na ochranu životního prostředí, zdraví a kvality potravin. Potřebu reformy spatřuje komisař i v rozdělování společných finančních prostředků EU. Podle jeho názoru je třeba navýšit opatření k subvencování rozvoje venkova na úkor výdajů na tržní intervence (zejména v případě subvenčně náročných polních plodin). Korektury v těchto oblastech by vyšly vstříc rolnicky strukturovanému rakouskému zemědělství a již řadu let v Rakousku sledovanému "ekosociálnímu" přístupu. Snižování cen, zrušení systému kvót mléka nebo zeslabení intervenčních mechanismů, což je rovněž předmětem diskuse, by rakouské rolníky spíše zatížily.

Po roce 2003 má dojít k rozšíření EU o vybrané ZSVE. Vstup převážně agrárně silných středoevropských a východoevropských zemí představuje pro rakouské zemědělství nové výzvy.

“V příštích letech je o napínavé diskuse o zemědělské politice více než dobře postaráno. Pro rolníky budou ovšem tyto časy sotva lehčí” … konstatuje prof. M. Schneider.