Zajímavá čelist divočáka

Zdeněk Kolář

Článek Ing. Jána Mercela Rarita diviačeho chrupu v č. 3/2003 Myslivosti vystihuje základní problémy, které u černé zvěře ve vývinu chrupu existují. Je moc dobře, že je všímaví myslivci registrují, i když se vždycky nemusí jednat o rarity. Vždycky budou ale znamenat zrnko poučení, ačkoliv se někdy nedobereme absolutní přesnosti. Ono to prostě - vzhledem k okolnostem, které i autor článku uvádí, pokaždé nejde “zaškatulkovat”. Poučné je i srovnání Brandtova indexu, který, jak se zdá, začíná platit až od staršího věku (ale jakou vlastně mám kontrolu, že je přesnější? Jen to, že se nám silné zbraně jeví jako od staršího kňoura?). I na Vysočině jsme, mimo jiné, zachytili vyspělého lončáka - kňourka, uloveného 5. ledna, hmotnosti kolem 70 kg bez hlavy, s páráky délky 17,20 cm, šířky u kořene 21,80 mm, u úbrusu 17,00 mm. Index = 1,27, což odpovídá zhruba čtyřem rokům a také úbrus 39 mm s tím koresponduje. Stav stoliček zřetelně odpovídal, že M1 je ve funkci asi 18 měsíců a M 2 asi 11 měsíců. Premoláry byly zřetelně světlejší. A ta důležitá stolička M 3 byla právě v prořezávání. Jednalo se tedy o lončáka, ve věku kolem 22. měsíce, jehož index by měl být 1,80.

U této poslední stoličky M3 mi vždycky šlo o praktické použití při hodnocení na přehlídkách: od 1. dubna musí být za dospělého považován kus, který má tento zub alespoň v prořezávání! To nutí lovce, aby se v době, kdy má hájení dospělá zvěř, věnovali menším kusům. Bude-li někdy uloven opožděný kus, jehož chrup neodpovídá normálnímu vývoji, nebude to snad taková škoda. Nejdelší interval vývinu tohoto zubu uvádí Blaupot ten Cate, kterého autor také cituje, a to 24 - 32 měsíců, ale ten pracoval se švýcarskou zvěří. Připouštím v tomto “problému jistou osobní umíněnost, ale věřím více vývinu chrupu v určitých hranicích, než různým indexům.

Daleko větší problémy, než dohadování se o nějaký ten měsíc věku, způsobí nám v ČR nešťastný zákon, který alibisticky hovoří o chovatelských přehlídkách, kdy orgány státní správy jsou oprávněny (tedy nikoliv povinny) rozhodnout (nebo také nerozhodnout) o konání chovatelské přehlídky trofejí. A při této příležitosti s právnickým superdetailismem vypočítává, co je to vlastně ta trofej.

Spodní čelist pochopitelně není trofejí, takže okamžitě zajásali zastánci lidských práv, kteří si však především jen neradi nechávají “koukat do kuchyně”, a přestali předkládat čelisti černé a holé spárkaté zvěře! Přitom každý slouha dříve věděl, že nestačí jen šlechtit kozly a kozy nechávat stranou... Stejný odstavec samozřejmě slavnostně deklaruje, že chovatelské přehlídky jsou “Pro hodnocení kvality chované zvěře a kontroly lovené zvěře”... Bez kontroly a zhodnocení holé zvěře, jako nedílné součásti genetického založení, jsou veškeré přehlídky na jedinou věc... Netroufám si ji v tisku specifikovat. Lituji jen dobrých čtyřiceti let, které jsem přehlídkám věnoval...