Zákaz krmení masokostní moučkou prudce zvýší náklady zemědělců

Úplný zákaz krmení hospodářských zvířat masokostní moučkou, citelně zvedne náklady zemědělců v živočišné výrobě. Chovatelé budou platit více za likvidaci odpadu v kafileriích a zároveň budou muset připlatit za krmivo. Výrobci totiž do něj musí používat mnohem dražší bílkovinu. Jatka chtějí vyšší náklady promítnout do cen masa, což ale znemožňuje současná situace na trhu. Zákaz přinese zdražení krmných směsí, avizoval předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský. Masokostní moučky bude totiž v krmivech kvůli potřebným bílkovinám nutné nahradit rostlinnými komoditami, zejména sójou. Zpracovatelé krmiv za moučku dříve zaplatili zhruba osm korun, sója je o tři až pět korun dražší. Předseda Sdružení asanačních podniků Václav Jordán odhadl dodatečné náklady na nahrazení mouček v krmivech na jednu miliardu korun. Víc než konec krmení masokostní moučkou ale zemědělce trápí zpoplatnění likvidace uhynulých zvířat v kafileriích, které se zdražením netají. Kdyby ceny nezvýšily, přestaly by existovat, zdůvodňují. Kafilerie přišly o dřívější zdroj příjmů z vyrobených mouček, nyní už jen za úplatu likvidují uhynulá zvířata a materiál s rizikem nákazy. Moučky navíc místo prodeje chovatelům musí posílat do cementáren a platit za jejich spálení. Chovatelům se to, že doplácí na likvidaci odpadů, nelíbí. Už dnes jsou podle nich výkupní ceny zejména u hovězího dobytka na hranici únosnosti. "Jsme přesvědčeni, že jestliže chce stát dodržet nějaké standardy, měl by je také zaplatit," poznamenal ředitel zemědělské společnosti Agro Bílá na Liberecku Jiří Sameš. Do konce září přitom podle něj stát na likvidaci živočišných odpadů v kafileriích přispíval, pro poslední čtvrtletí ale zatím dotace není schválena a náklady přitom vzrostly několikanásobně. Firmy se proto snaží hledat cesty, jak zmírnit dopad růstu cen. Někteří chovatelé dokonce uvažují o tom, že by uhynulá zvířata místo drahé likvidace v kafileriích zakopávali do jam. Dalším z možných způsobů je přeměnit denní produkci živočišného odpadu na bioplyn a vytápět jím část jatek. Podobný způsob už několik let praktikuje společnost Rabbit Trhový Štěpánov na Benešovsku, jež patří mezi pět největších českých zpracovatelů drůbežího masa. "Zákaz zkrmování masokostních mouček pokládáme za zbytečný předpis, který nemá logiku," řekl ředitel společnosti Maso uzeniny Vamberk Karel Vařeka. Dodal, že republika neměla při výrobě mouček nikdy problém s jejich závadností. Zákaz podle něj může mít i takové důsledky, že se některé firmy ve snaze ušetřit budou živočišných odpadů zbavovat pokoutně, například tím, že střeva začnou vyplachovat do kanálů a odpad budou zahrabávat