Zemědělci stojí před osudovým rozcestím, říká Hricová

Ředitelka Jihočeské agrární komory upozorňuje na změny po vstupu do Evropské unie. Od 1. května se změní jihočeským zemědělcům život. Dotknou se jich totiž předpisy Evropské unie, na které zatím nejsou zvyklí. Budou konkurovat výrobcům potravin například v Rakousku a Německu, ale také v Polsku. Na druhé straně jim unie může přinést i výhody. Na novinky se připravuje i Jihočeská agrární komora. "Trendem v jižních Čechách by mělo být pastevectví," říká její ředitelka Hanka Hricová.

* Jihočeští producenti mléka zkoušejí kontaktovat rakouské odběratele. Myslíte, že takový obchod bude výhodný?

Dodávat mléko do Rakouska či Bavorska není nemožné. Rýsuje se vyjednávání s mlékárnou ve Freistadtu, Chamu a dalšími. Nicméně se domnívám, že pro zdejší spádovou oblast bude rozhodujícím odběratelem mléka společnost Madeta. Takových firem tu funguje pouze několik. Některé ovládá zahraniční, jiné domácí kapitál. Území republiky mají rozdělené, příliš si nekonkurují.

* Co říkáte jejich případným konkurentům?

Samozřejmě je dobrý každý potenciální narušitel těchto molochů. Ovšem nemyslím si, že například hornorakouská mlékárna má v úmyslu platit českým prvovýrobcům za litr mléka stejný peníz jako rakouským sedlákům.

* Zpracovatelé masa začali platit za kilo vepřového třicet korun. Zemědělci ale mají obavy, že ceny zkazí levné dovozy z Polska a Ukrajiny.

Některé masokombináty přistoupily na výkupní cenu jatečných prasat 30 korun za kilogram živé váhy, jiné ale platí méně. Prakticky od listopadu 2002, kromě dvou pozitivních loňských výkyvů, chovatelé prasat prodělávají. Proto se odvětví nalézá na pokraji kolapsu.

* Situaci chovatelů prasat považujete za bezvýchodnou. Proč?

Nemohou si prasata zakonzervovat a čekat na lepší časy. Vlastně nedobrovolně dotují modernizaci zpracovatelských provozů, navíc doplácejí na jejich vzájemný konkurenční boj i cenové podbízení ve vlastních řadách. Situaci aktuálně zhoršují levné dovozy z Polska, pokles kupní síly obyvatel. Řešení nabízí pouze zapojení chovatelů prasat do silných odbytových družstev, která budou majetkově propojena se zpracovatelským průmyslem.

* Změní se vstupem do unie v jižních Čechách nějak podíl osetých a neobdělaných zemědělských ploch?

Kvůli nadmořské výšce a s tím souvisejícími drsnějšími klimatickými podmínkami je většina pozemků vhodná zejména k pastvě a pěstování krmiva pro skot. Zhruba 64 procent zemědělské půdy je v regionu rozoráno. Logicky, vzhledem k přírodním podmínkám tu bude orné půdy ubývat a zemědělci převezmou roli pečovatelů o krajinu. Trendem by měly být velké farmy chovající na travních porostech v méně příznivých oblastech skot.

* Budou tedy na jihu Čech přibývat travnaté plochy?

Ano. Smůlu mají ale zemědělci, jejichž louky a pastviny vypadly dle našeho názoru neoprávněně ze seznamu takzvaných méně příznivých oblastí, na které se bude v EU vztahovat příspěvek. Tím přišli o značnou část příjmů a nárok na chov masného dobytka. A protože přirozeně všem jde o peníze v první řadě, třeba si vykalkulují, že jim rozorání travních ploch přinese lepší ekonomický efekt, než když je zachovají se státní podporou.