Zmrazování psího spermatu a inseminace psů

“Prosím Vás, slyšela jsem, že provádíte inseminaci psů? Je to pravda? Rád bych nechal odebrat a zmrazit semeno mého šampióna. Co kdyby se mu něco stalo a on už nemohl krýt? A jakým způsobem to vlastně odebíráte?” Takovéto a mnoho dalších podobných dotazů denně vyslechne a zodpoví Ing. Pavel Dostál, který je polovinou dvoučlenného týmu, jediného v naší republice, provádějícího odběry semene a inseminaci psů. A stejné otázky jsem Ing. Dostálovi přišla položit i já.

Proč tedy zmrazovat semeno psů?

Výhodou zmrazování semene psů je možnost jeho použití za dlouhou dobu po odběru, a to teoreticky až za několik tisíc let. Psa jako plemeníka lze tedy použít až za několik generací, například na jeho prapravnučky. Další výhodou je možnost oživení i po mnoha letech některé z vlastností, které byl dotyčný pes nositelem, například pracovní vlastnosti, zbarvení apod.

Pokud vlastníte chovného psa vysoké hodnoty, je zmrazení jeho semene výbornou pojistkou jeho dalšího chovatelského využití, a to i v případě jeho pozdější neplodnosti, například v důsledku úrazu nebo onemocnění.

Jak jste se k této problematice dostal?

Úplně první inseminace u psů, o které jsem se dověděl, byla inseminace feny českého fouska, uskutečněná ve Švýcarsku. Dne 31. května 1992 tato fena porodila štěňata, mezi kterými byla i Asta vom Schnepfenteich, která v roce 1996 na Mezinárodní výstavě v Praze získala titul vítěz třídy, BOB, vítěz FCI skupiny VII. a druhé místo v soutěži Best of show. Toto je důkazem, že inseminace nemá negativní vliv na potomstvo.

Později, v roce 1995, navštívila Ústav fyziologie a genetiky hospodářských zvířat v Liběchově u Mělníka Dr. Farstatová z veterinární university v norském Oslu. Při našem setkání mi nabídla spolupráci týkající se zmrazování semene psů. Po půl roce jsme s mým kolegou, specialistou na reprodukci psů, MVDr.Aloisem Lázničkou jeli do Norska na stáž, kde jsme se vše kolem inseminace naučili.

Kdy jste v Norsku nastudovanou teorii u nás zavedli do praxe?

V roce 1996 jsem začal provádět první odběry a zmrazování semene. I nadále se věnuji všem činnostem v rámci inseminace, které souvisí se psy - plemeníky.

MVDr. Láznička od stejného roku začal získávat praktické zkušenosti s metodou inseminace fen speciálními norskými katetry. Věnuje se tedy vlastní inseminaci fen včetně jejich vyšetření před inseminací a stanovením optimálního načasování inseminace.

V roce 1998 začaly první dovozy zmrazeného semene, které bylo následně použito pro inseminaci. Prozatím byly realizovány dovozy ze Švédska, Spojených států a Kanady.

Veškeré činnosti spojené s inseminací u psů jsou od samého začátku založeny na smlouvě mezi Českomoravskou kynologickou unií a firmou Natural s. r. o., která tyto činnosti koordinuje. Důležitou součástí smlouvy je garance původu inseminačních dávek a následně tedy i štěňat. Všechny činnosti musí být samozřejmě prováděny v souladu se stávajícími zákony a předpisy ze strany FCI, ČMKU, Státní veterinární správy ČR, atd.

Kolik inseminací a na jakých plemenech dr. Láznička od roku 1998 provedl?

Tato metoda ještě u nás není tolik známá a rozšířená jako v zahraničí, takže úspěšné inseminace zmrazeným semenem byly zatím provedeny pouze čtyři, a to u dvou fen plemene beagle, jedné feny amerického buldoka a jedné feny aljašského malamuta. Kromě amerického buldoka se feny inseminovaly semenem dovezeným ze zahraničí.

Malý počet inseminací fen importovanými inseminačními dávkami lze vysvětlit vyššími počátečními náklady, které se odvíjejí, mimo jiné, od chovné hodnoty psa, plemene, země dovozu apod. Například cena dopravy inseminačních dávek z USA se pohybuje okolo 20 000 Kč. V konečném důsledku se však vložené náklady chovateli vrátí na štěňatech. A nejen to. Metoda inseminace umožňuje relativně jednoduše získat semeno kvalitního plemeníka odkudkoliv na světě a fena se nemusí stresovat cestováním za psem.

Inseminační dávky vyrobené v naší republice teprve čekají na své uplatnění a jak jsem uvedl dříve, chovatelé je budou používat v rámci svých chovatelských plánů v budoucnu. Věřím, že počty štěňat narozených po inseminaci zmrazeným semenem porostou.

Jak je to s veterinárními podmínkami při dovozu semene?

Veterinární podmínky pro dovoz inseminačních dávek psů stanovuje Státní veterinární správa. Do země, ze které má být inseminační dávka dovezena, je nutné zaslat dokument “Dovozní podmínky k vystavení veterinárního osvědčení pro dovoz konzervovaného spermatu psů do České Republiky”. Pracoviště, které provádí v zemi vývozu odběry semene a výrobu inseminačních dávek, provede v součinnosti s úředními veterinárními orgány potřebná vyšetření psa a potvrdí dokument dovozních podmínek

Kde a jakým způsobem se odběry semene provádějí?

Semeno se od psů získává manuální stimulací, nejlépe za přítomnosti háravé feny. Psa nechám na fenu skočit, ale jeho penis přidržím a semeno odeberu do speciálního plastového sběrače. V jednom dni lze provést dva odběry, druhý přibližně za hodinu po prvním.

Výhodou je, že u psů se dá odebrat pouze spermiová frakce bez výměšků přídatných pohlavních žláz, čímž získáme relativně husté semeno. To lze po posouzení smíchat s větším množstvím ředidla, které vytvoří vhodné podmínky pro úspěšné zmrazení. Po odběru zjistím množství semene, posuzuji velmi malé množství pod mikroskopem, kde zjistím aktivitu (pohyblivost) spermií a hustotu. Z těchto údajů zjistím množství spermií, vypočítám stupeň ředění a počet inseminačních dávek. Od malých plemen, jako například od jezevčíka, lze získat v průměru tři inseminační dávky, od ohařů zhruba sedm až osm inseminačních dávek.

Co se děje dále s odebraným semenem?

Naředěné semeno se nasává do dutinek o objemu 0,5 ml, kterým se říká pejety. Poté se zchlazuje v ledničce při 4 °C a následně mrazí na teplotu tekutého dusíku -196 °C. Jedna inseminační dávka se skládá ze čtyř pejet, které dohromady obsahují 200 milionů spermií. Jednotlivé pejety jsou samozřejmě označené, aby nedošlo k záměně plemeníků. Na každé je napsáno plemeno, jméno psa, jeho tetovací číslo nebo číslo zápisu, datum provedení odběru a zda jde o první nebo druhý odběr. Pak se semeno uloží do kontejnerů, kde čeká na svou příjemkyni. Dávky musí být neustále uloženy v tekutém dusíku, nelze s nimi volně manipulovat. Jestliže by došlo k jejich rozmrazení a opětnému uložení do tekutého dusíku, teplotní skoky by poškodily spermie.

Kolik odběrů ročně provedete?

Průměrně kolem deseti odběrů. V kontejnerech jsou uloženy inseminační dávky mnoha plemen jako jezevčík, český fousek, americký i anglický kokršpaněl, americký buldok, německá doga, německý ovčák, belgický ovčák, a další plemena.

Stejně jako u inseminace, i tady je zřejmě důvodem malého zájmu chovatelů finanční náročnost, i když poměrně menší. Za samotný odběr v případě úspěšnosti chovatel zaplatí 2500 Kč, plus cestovní náklady. Za tuto částku však chovatel získá až deset inseminačních dávek, což je teoreticky deset vrhů štěňat.

A kdybychom chtěli inseminovat?

Zdravá fena v chovné kondici se během hárání několikrát vyšetří a na základě vyšetření se stanoví doba inseminace. Před samotnou inseminací se inseminační dávka, tedy čtyři pejety vyndají z kontejneru, jejich obsah se rozmrazí ve vodní lázni. Pejety se poté osuší a semeno nasaje do injekční stříkačky. Ta je součástí speciálního katetru, pomocí kterého se inseminační dávka dopraví do dělohy, tzn. až za děložní krček feny. Tato metoda je v současné době nejspolehlivější, ale také velmi náročná a musí ji provádět pouze zkušený veterinární lékař.

Pokud se dodrží všechny potřebné podmínky pro inseminaci je možné dosáhnout 70 až 80% úspěšnosti zabřezávání, některé prameny uvádějí dokonce 90% pravděpodobnost zabřeznutí.

Úspěšnost inseminace závisí na mnoha faktorech. Velmi důležitý je také přístup samotných chovatelů, kteří musí zajistit po dohodě s veterinárním lékařem v průběhu hárání vyšetření feny potřebná pro stanovní přené doby inseminace. Toto načasování u inseminace zmrazeným semenem musí být s přesností plus minus 6 hodin. Inseminace před a nebo po této době velmi snižuje pravděpodobnost zabřeznutí. Vzhledem k nákladům je tedy vhodné se na jeden až dva dny před inseminací ubytovat přímo v místě veterinární kliniky, kde má být inseminace provedena. Rozhodně se to vyplatí.

Nyní Ing. Pavel Dostál čeká na zaslání veterinárního atestu ze Spojených států. Americký chovatel má zájem, kvůli oživení krve, dovézt semeno českého fouska, kterého si vyhlédl na předloňském Memoriálu MVDr. Josefa Kuhna. Odběr by se měl uskutečnit v březnu.

Děkuji za rozhovor

Silvie HÁVOVÁ