ZTAK: Jatečná zvířata a maso 3/2000

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky

Řada: Jatečná zvířata a maso

Rok:2000

Číslo:3

Odpovědný pracovník:Ing. Petr Tuček, CSc.

Zpracoval:Zdeněk Hrabánek

Redakční uzávěrka: 13. 4. 2000

* Mánesova 75, PSČ l20 58 Praha 2, ( 22000317, FAX 62730 201

Obsah

Seznam zkratek *

1.Maso všeobecně *

1.1 Situace na trzích masa EU *

1.2 Trvalejší zotavení cen na trhu jatečných zvířat nelze očekávat *

1.3 EU vykazovala v roce 1998 aktivní saldo v agrárním obchodě s ČR *

1.4 Automatizace zpracování masa důležitým cílem *

1.5 Některé úpravy exportních subvencí EU *

2.Jatečný skot, hovězí maso *

2.1 Vývoj na trhu EU v roce 1999 *

2.2 Cenová situace v EU *

3.Jatečná prasata, vepřové maso *

3.1 Situace na trhu EU v roce 1999 a výhled na rok 2000 *

3.2 Exportní subvence EU na vepřové maso sníženy *

3.3 Stavy prasat v Anglii klesají *

3.4 K poklesu dochází i v Nizozemí *

3.5 Cenová situace v EU *

3.6 Vývoj cen prasat na evropských termínových burzách *

4. Jatečná drůbež, drůbeží maso, zvěřina *

4.1 Produkce drůbeže v EU se v roce 1999 lehce zvýšila *

4.2 Rekordní produkce kachen v EU *

4.3 Cenová situace na evropském trhu *

4.4 Na trhu SRN vzrůstá podíl krůt a dělené drůbeže *

4.5 Odbytové garancie při produkci drůbeže skýtají jistotu *

4.6 Podnikatel ze SRN hodlá v Maďarsku zřídit podnik na produkci vajec *

4.7 Polská zvěřina se vyváží hlavně do EU *

4.8 Produkce drůbeže v Rusku stagnuje *

Přílohy………………………………………………………………………………………...25

Seznam zkratek

1. Maso všeobecně

1. Situace na trzích masa EU

Vývoj na agrárních trzích EU v únoru 2000 lze charakterizovat jako převážně stabilní s tendencí ke zpevňování. V průměru EU se zvýšily ceny skotu i prasat, vysloveně pevný byl trh krůt. Ceny kuřat se na většině trhů dařilo prosadit.

Nabídka jatečného skotu se v rámci EU v prvních dvou měsících 2000 vyvíjela diferencovaně. Zatímco v SRN bylo poraženo o cca 7 % a v Nizozemí o cca 10 % více zvířat než v předcházejícím období, poklesl ve Francii počet porážek o cca 5 %. Problematicky se vyvářela situace na dánském trhu hovězího masa. V důsledku výskytu BSE došlo zde v přechodovém týdnu únor/březen k značnému omezení porážek, a zároveň k poklesu cen. Ceny býků se v rámci EU v porovnání s předchozím měsícem převážně zpevňovaly. Střední cena EU pro mladé býčky R 3 ve výši 293,4 EUR/100 kg j. hm. (10 475,8 Kč) byla o 2 EUR (71,41 Kč) vyšší než v lednu 2000 a o 7 % vyšší než v únoru 1999.

Nabídka jatečných prasat v největší produkčních zemích EU od ledna do února 2000 lehce klesla. Pouze v SRN bylo v únoru 2000 poraženo o 3 % více prasat než v lednu 2000. Nabídka byla nižší rovněž v meziročním porovnání a nejzřetelnější poklesy byly zaznamenány v SRN a Dánsku. V rámci EU se ceny vyvíjely různě: zatímco v Dánsku a Itálii byly realizovány nižší příjmy než v lednu 2000, došlo v ostatních zemích, především v SRN a Nizozemí, k znatelnému nárůstu. V meziročním porovnání se ceny zvýšily. Vážený průměr cen prasat standardní kvality E v EU stoupl v únoru v porovnání s lednem 2000 o téměř 9 EUR (321,34 Kč) na 121,7 EUR/100 kg j. hm. (4 345,29 Kč), což je o 24 EUR (856,92 Kč), tedy o 25 %, více než před rokem.

Evropský trh kuřat se vyznačoval převážně stabilní a soustavnou poptávkou po mraženém kuřecím mase. Zpevnění cen však nešlo s tímto vývojem ruku v ruce. Poněkud vyšší poptávka byla po čerstvém kuřecím mase, především po kuřecích prsíčkách. Zásoby mraženého kuřecího masa mohly být v podstatě odbourány, pokračovala ovšem značná nabídka kuřecích stehýnek. CZV mohly být ve většině zemí EU prosazeny. Evropský trh krůt měl tendenci ke zpevňování i v únoru 2000. Poptávka byla živá. Nabídka byla v rámci EU spíše omezená. Ceny dále stoupaly.

Přepočet: 1 EUR = 35,705 Kč

1.2 Trvalejší zotavení cen na trhu jatečných zvířat nelze očekávat

Podle hodnocení ZMP působí rámcové politické podmínky na evropských trzích jatečných hospodářských zvířat spíše proti trvalému zotavení cen. U jatečného skotu je nutno, podle německých expertů, vycházet z oslabení vývozu živých zvířat vzhledem k zostřeným podmínkám zjišťování jejich původu a vzhledem ke krácení exportních subvencí v roce 2000. Již k 18. prosinci 1999 redukovala EK vývozní subvence na skot a hovězí maso o 5 až 10 %. V průběhu roku 2000 se bude na trhu jatečných prasat uplatňovat omezení exportu dohodnuté v rámci GATT. Podle ZMP je proto nutno počítat nejpozději od letošního léta s poklesem vývozu vepřového masa z EU, protože dohoda o přenosu nevyčerpaných subvencovaných vývozů od nového hospodářského roku 2000/01, tedy od července 2000, takový vývoz již nepovoluje. Důsledkem toho je, že v tomto období může být vyvezeno pouze 400 000 t subvencovaného vepřového masa do třetích zemí. V roce 1999 to bylo odhadem ještě okolo 750 000 t.

HVP masa včetně vnitřností vzrostla v roce 1999 v EU, podle předběžných odhadů, o 700 000 t, tj. o 2 % na 39,2 mil. t j. hm. Stejně jako v roce 1998 bylo toto zvýšení způsobeno v první řadě nárůstem produkce vepřového masa. Spotřeba masa v EU ve výši cca 36,3 mil. t byla v roce 1999 rovněž vyšší než v roce 1998, což odpovídalo přírůstku produkce o 700 000 t. Spotřeba masa na obyvatele EU však nevzrostla o tolik, jako v roce 1998. Odhadem činila v průměru 96,6 kg a byla vyšší o 1,6 kg než v roce 1998. Stupeň soběstačnosti EU v mase se nezměnil a dosáhl opět 108 %.

1.3 EU vykazovala v roce 1998 aktivní saldo v agrárním obchodě s ČR

Jak nyní uvedl EUROSTAT, zaznamenala EU v obchodě se zemědělskými výrobky s kandidátskou Českou republikou v roce 1998 značný přebytek. Patnáct členských zemí EU vyvezlo do ČR v roce 1998 v hodnotě více zemědělských produktů a potravin, než odtud dovezlo. Celkově dosáhl v uvedeném roce obchod agrárními produkty mezi EU a ČR objemu 1,368 mld. ECU (49,472 mld. Kč), přičemž obchodní přebytek EU činil 534 mil. ECU (19,311 mld. Kč). Zemědělské produkty dosáhly hodnoty 508 mil. ECU (18,371 mld. Kč): jejich vývoz z EU činil 284 mil. ECU (10,270 mld. Kč), dovoz do EU 224 mil. ECU (8,100 mld. Kč). Obchod s potravinami dosáhl 860 mil. ECU (31,101 mld. Kč), z toho export EU do ČR 667 mil. ECU (24,121 mld. Kč) a import z ČR do EU 193 mil. ECU (6,979 mld. Kč).

Aktivní saldo EU vykazoval rovněž celkový zahraniční obchod mezi EU a ČR. Všech 15 členských států EU vyvezlo do ČR v r. 1998 zboží v celkové hodnotě 17,7 mld. ECU (640,102 mld. Kč), z ČR dovezlo zboží v celkové hodnotě 14,67 mld. ECU (530,525 mld. Kč). Na celkových vývozech ČR se tak EU podílí 63 %, na celkových dovozech více než 64 %. S výjimkou Řecka a Portugalska vykazují v obchodě s ČR všechny ostatní členské země aktivní saldo.

Nejdůležitějším obchodním partnerem ČR se v roce 1998 stala SRN, která se na českých vývozech do EU podílí cca 60 % a na dodávkách z EU do ČR cca 55 %. Na dalších místech následují Slovensko, Rakousko, Itálie, Polsko a Rusko. USA zaujímaly v roce 1998 9. místo, Japonsko 16. a Čína 17.

Přepočet: 1 ECU/ 1998 = 36,164 Kč

4. Automatizace zpracování masa důležitým cílem

Počátkem dubna 2000 (11. - 15. 4.) začíná v Kolíně n. R. letošní veletrh ANUGA FOOD - TEC, který zahrnuje celou oblast technologií a investic v potravinářském průmyslu. V popředí je automatizace a flexibilita při zpracování masa, hygiena, a technologie nových výrobních postupů.

Spotřeba masa na obyvatele EU činí cca 94 kg, při čemž nejžádanějším druhem je vepřové maso. Nejvyšší spotřebu masa na obyvatele vykazuje se 112 kg Španělsko, nejnižší Švédsko, kde spotřeba dosahuje 65 kg. Naproti tomu největší spotřebu masných výrobků na obyvatele (30 kg) vykazuje SRN, kde přes 50 % masa je konzumováno ve formě těchto výrobků.

Nabídka masných výrobků, vyráběných v různých zemích EU, je rozmanitá a s rostoucí oblibou produktů pro rychlou přípravu stravy přibývá i počet spotřebitelů masných výrobků v celé Evropě.

Trh masných výrobků v EU vykazuje podle jednotlivých států značné rozdíly. Např. ve Francii činí podíl salámů a uzenářských výrobků na trhu masných výrobků pouze 30 %, zatímco v SRN cca 70 %. Masný průmysl SRN, který zahrnoval roce 1997 817 podniků, produkoval uzenářský sortiment v tržní hodnotě 10,45 mld. DEM. V jiných státech EU, jako jsou Francie, Itálie a Španělsko, zaujímá velký podíl na trhu vařená či nakládaná šunka. Ve Španělsku, které je největším světovým producentem nakládané či sušené šunky, jsou používány převážně dva různé výrobní postupy: nakládání k produkci vzduchem sušených výrobků, a vaření. Ve V. Británii jsou ve větší oblibě mražené masné výrobky a hotová jídla než v jiných zemích EU.

Rostoucí počet diskontních obchodů v zemích jako jsou SRN a Francie, a také supermarketů, vedl k zvyšování odbytu hotových balených masných výrobků. Oblast balení hraje důležitou roli na tomto měnícím se trhu, zejména s ohledem na prosazující se nutnost zpětného sledování celého produkčního procesu při současné záruce nezávadnosti a kvality výrobku. Jako reakce na zvýšený zájem spotřebitelů na nezávadnosti potravin byla vyvinuta celá řada nových postupů a technik, jakou je např. pasterizace parou, zamezující kontaminaci hovězího, vepřového a drůbežího masa z čerstvě zabitých zvířat mikroorganizmy, které pronikají kůží zvířat, bez snížení výsledné kvality konečného výrobku.

Automatizace zpracování masa zůstává budoucím cílem průmyslu a vytváří potenciální trh pro taková zařízení. Akce “Automatizace zpracování masa”, která je financována EU, se intenzívně snaží podporovat vývoj v této oblasti cestou diskusí mezi výzkumníky, konstruktéry a staviteli potřebných zařízení a jejich uživateli. V oblasti výzkumu a vývoje se již hodně udělalo a sektor obalové techniky je z celého masného průmyslu již prakticky nejvíce automatizován.

Nejméně je automatizováno zpracování hovězího masa a současné způsoby např. bourání nejsou vždy uspokojivé. V oblasti vepřového masa dosahuje naproti tomu automatizace výrobních linek s využitím robotů podstatného pokroku a lze předpokládat, že během pěti let bude možné plnoautomatické zpracování prasat. Většina výrobců tohoto zařízení pochází z Dánska, Německa a Nizozemí. Také v oblasti většiny výrobních stupňů zpracování drůbeže je možno využívat automatizace s výjimkou zavěšování živé drůbeže.

Podle prof. Stiebiga z Vysoké školy Lippe/SRN, není uvedený proces žádným překvapením a představuje pouze orientaci a vybavování masného průmyslu na měnící se chování spotřebitelů a na nutnou inovaci výrobků. Podle jeho pozorování se spousta výrobců z oblasti masného průmyslu zabývá, v důsledku rostoucí spotřeby mimo domov a stoupajícího významu produktů pro rychlou přípravu stravy, novými technologiemi a kombinovanými produkty z masa a jiných potravin, jako jsou např. obilí, zelenina, ovoce, ryby, pečivo a sýr. Platí to jak pro klasicky obalované výrobky (např. strouhánkou, oříšky, kořením), tak pro nové technologie marinování, kterými lze vytvořit rozmanité chuťové variace a cílený vzhled výrobku. Koextrudované produkty např. z obilí a brambor, v kombinaci s masnými nebo sýrovými náplněmi či obaly, nabízejí rozmanité možnosti inovace a tvorby nových druhů potraviny. Rovněž tzv. “coating systémy” vyvinuté v nedávné době, představující “obalení” mražené potraviny tekutou složkou (např. omáčkou), vedly k razantnímu rozvoji nových zajímavých produktů pro rychlou přípravu stravy.

Podle soudu prof. Stiebiga je pro masný průmysl bezpodmínečným příkazem “pozvednout oči od svého talíře” a sledovat náznaky jiných potravinářských technologií. “Masný průmysl potřebuje inovační ofenzívu, chce-li v soutěži o zákazníka držet krok z jinými obory.” V nejnovější době jsou nové inovované výrobky realizovatelné často teprve po zavedení nových výrobních postupů, resp. strojního zařízení, které bývají základem nových idejí a impulsů.

5. Některé úpravy exportních subvencí EU

V březnu 2000 provedla EK redukce některých subvencí při vývozu živých hospodářských zvířat a masa do třetích zemí. Přehled vybraných subvencí uvádíme v následujících tabulkách.

Pro vývoz skotu a hovězího masa do ČR v podstatě platí subvence uvedené v tabulce jako vývoz do třetích zemí bez Švýcarska, u vepřového masa pro vývoz do ZSVE:

Tab. 1: Vybrané vývozní subvence při exportu z EU do třetích zemí ( EUR/ 100 kg)

1) v EUR/ 100 kg čisté event. živé hmotnosti

Tab. 1: Vybrané vývozní subvence při exportu z EU do třetích zemí ( EUR/ 100 kg) - pokračování tabulky

1) v EUR/ 100 kg čisté hmotnosti, s nejvíce 8 žebry

Pramen: AMA - Marktbericht,10/00

2. Jatečný skot, hovězí maso

1. Vývoj na trhu EU v roce 1999

Krácení vývozních subvencí na skot a hovězí maso z prosince 1999 bylo, podle německých expertů, způsobeno jednak důsledkem zvýšení prémií na skot s platností od ledna 2000, jednak z důvodů sílícího dolaru. K tomu přistupuje i to, že se v mezidobí značně snížily intervenční sklady hovězího masa, což zároveň znamená, že zboží určené pro vývoz musí být odejmuto z volného trhu. Podle odhadu ZMP musí EK, s ohledem na tuto situaci, brzdit vývoz skotu a hovězího masa, takže bylo možno očekávat další snížení vývozních subvencí, které také s platností od 18. března 2000 proběhlo. Každopádně se sníží dodávky hovězího masa do Ruska, protože se pravděpodobně neuskuteční nová potravinová pomoc Rusku. Pokud jde o nabídku skotu v EU, neočekávají experti v roce 2000, v porovnání s rokem 1999, žádné podstatné změny.

Počet skotu se v EU dále snížil. Při sčítání v květnu/červnu 1999 bylo v EU zjištěno cca 83,93 mil. ks skotu, což bylo o 1,3 % méně než ve stejném období 1998. Stavy krav klesly pouze o 0,6 % na 32,95 mil. ks. Pokles HVP hovězího a telecího masa v EU, probíhající od roku 1995, v roce 1999 nepokračoval. Produkcí 7,66 mil. t j. hm. byla nepatrně překročena HVP tohoto masa z roku 1998. Porážka cca 22,0 mil. ks skotu odpovídala téměř úrovni roku 1998. Telat bylo poraženo 5,85 mil. ks, což bylo o 0,5 % méně než v roce 1998. Pokles je zdůvodňován tím, že ve V. Británii, Irsku, Portugalsku a Francii byly ještě v roce 1999 poskytovány prémie na zpracování telat a touto cestou bylo staženo z trhu více než 590 000 telat. O počátku této akce v roce 1996 byly vyplaceny prémie na zpracování cca 2,7 mil. ks telat, z čehož připadlo 72 % na V. Británii.

Spotřeba hovězího a telecího masa v EU opět stoupla. Celkovou spotřebu tohoto masa v EU v roce 1999 odhaduje ZMP na 7,37 mil. t j. hm., což by bylo o 1 % více než 1998, stále však o 1 % méně než před vypuknutím krize BSE v r. 1995. Na obyvatele EU tak připadá průměrná spotřeba hovězího a telecího masa ve výši 19,6 kg, což je o 0,2 kg více než v roce 1998. Stupeň soběstačnosti se snížil v důsledku nárůstu spotřeby o 1 % na 104 %. Export živého skotu a hovězího masa do třetích zemí stoupl o 350 000 t, tedy o 43,8 % na 1,15 mil. t. Přesto však byl vývozní kontingent GATT vyčerpán v prosinci 1999 pouze na 56,4 %. Do konce probíhajícího hospodářského roku je tedy pro export subvencovaného masa k dispozici ještě značný prostor.

Na základě exportních subvencí, které poskytla EK mohly být opět obnoveny dodávky do Ruska, které v důsledku tamní finanční a hospodářské krize poklesly. Do Ruska bylo vyvezeno 150 000 t hovězího masa z intervenčních skladů. Zásoby hovězího masa ve skladech EU klesly v průběhu roku 1999 o 410 000 t na zbývajících cca 20 000 t.

Do EU bylo v roce 1999 dovezeno ze třetích zemí odhadem 395 000 t živého skotu, hovězího a telecího masa, což bylo o cca 1 % více (5 000 t) než v roce 1998.

Tab. 2: Hrubá vlastní produkce 1) hovězího a telecího masa EU (1994 až 1999, v tis. t)

1) bez dovozu, včetně vývozu

Pramen: Agra Europe, 41, 2000, č. 10, s. MM 7

2.2 Cenová situace v EU

Tab. 3: Tržní ceny EU za skot a telata1)

(týden od 24. do 30. března 2000; v EUR/100 kg ž. hm.)

1) Viz seznam zkratek, zkratka TC, 2) Cena užitkového telete ve stáří od 8 do 21 dnů za kus, 3) Cena telete se vztahuje na 6 měsíců stará užitková telata, v EUR/100 kg j. hm.

Pramen: Agra-Europe, 41, 2000,č. 14, s. KM 13

Tab. 4: Tržní ceny skotu v EU

(EUR za 100 kg j.hm. studené)

Pramen: AMA-12/ EK

3. Jatečná prasata, vepřové maso

1. Situace na trhu EU v roce 1999 a výhled na rok 2000

ZMP předpokládá pro rok 2000 pokles nabídky jatečných prasat v EU v porovnání s rokem 1999 o cca 2 % na 206 mil. ks prasat. S výjimkou Belgie a Nizozemí lze počítat s poklesem porážek prasat ve všech ostatních zemích EU. V Belgii vyplývá předpokládaný nárůst produkce z loňské dioxinové aféry, která vedla k silnému snížení porážek prasat. V Nizozemí zvýšili producenti selat v létě 1999 jejich stavy i přes nepříznivou hospodářskou situaci. Byli vedeni záměry nizozemské vlády redukovat chov prasat za účelem zlepšování životního prostředí v zemi.

Hrubá vlastní produkce prasat a selat EU dosáhla v roce 1999 rekordního výsledku. Podle předběžných odhadů bylo vyprodukováno 210 mil. prasat, což představovalo v meziročním porovnání zvýšení o 5,12 mil ks (+ 2,5 %). Vyjádřeno v jatečné hmotnosti bylo v roce 1999 vyprodukováno v EU cca 18,15 mil. t vepřového masa, tedy o 582 000 t více (+3,3 %) než v roce 1998, a o 11,5 % více než v roce 1997. Nadprůměrný přírůstek byl zaznamenán ve Španělsku, Nizozemí, Dánsku a Belgii. Na jaře a v létě 1999 bylo chováno v EU celkem 125,7 mil. prasat, což bylo o 989 000 ks více (+ 0,8 %) než 1998. Počet krytých prasnic však v průměru EU klesal. V roce 1999 bylo registrováno 8,75 mil. ks krytých prasnic, což bylo o 195 000 ks méně (-2,2 %) než ke stejnému okamžiku 1998.

Přes rekordní nabídku jatečných prasat byly jejich ceny v roce 1999 vyšší než 1998. V průměru roku 1999 činily příjmy v EU za prasata tř. E, podle předběžných výpočtů EK, 118,5 EUR/100 kg j. hm. (4 370,51 Kč), což bylo stále o 23,1 EUR/100 kg j. hm. (851,97 Kč) více než r. 1998, ale o 33,1 EUR (1 220,79 Kč) méně v porovnání s 1997. K odlehčení vnitřního trhu EU podstatně přispěly vysoké exporty vepřového masa. Vývozy výrobků z vepřového masa v roce 1999 dosahovaly celkové výše cca 1, 3 mil. t a překročily tak výsledky 1998 o 266 000 t, což představuje zvýšení o 26 %. Bylo to umožněno především vysokými exportními subvencemi pro vývoz vepřového masa do Ruska, které do srpna r. 1999 činily 78,23 EUR/100 kg j. hm. (2 885,27 Kč). V rámci potravinové pomoci bylo do Ruska dodáno dalších 58 000 t vepřového masa.

K odlehčení trhu prasat zavedla EK již počátkem podzimu 1998 subvence na privátní skladování vepřového masa. V období od 26. září 1998 až do 17. září 1999 byly v EU uzavřeny smlouvy na 4 až 6 měsíční skladování tohoto masa v celkovém množství 428 200 t. Jedna třetina připadala na Dánsko. Koncem roku 1999 se v privátních mrazírnách nacházelo ještě 155 670 t vepřového masa.

Spotřeba vepřového masa v EU stoupla v r. 1999 v porovnání s rokem 1998 o 520 000 t (+ 3,2 %) na cca 16,72 mil. t j. hm. Z toho vyplývá spotřeba na obyvatele ve výši 54,5 kg, což představuje zvýšení o 1,3 kg v porovnání s 1998. Přesto se však stupeň soběstačnosti EU zvýšil o 1 % na 109 %.

Přepočet: 1 EUR/1999 = 36,882 Kč

Tab. 5: Hrubá vlastní produkce 1) vepřového masa EU (1994 až 1999, v tis. t)

1) bez dovozu, včetně vývozu

Pramen: Agra Europe, 41, 2000, č. 10, s. MM 8

2. Exportní subvence EU na vepřové maso sníženy

Exportní subvence na vepřové maso byla EK snížena s platností od 15. 3. 00 o 12,5 % (viz tab. 1). Při vývozu vepřových půlek do kandidátských ZSVE redukovala EK subvenci z 15 EUR (533,32 Kč) na 13 EUR/100 kg (462,21 Kč), pro ostatní destinace a pro Rusko snížila tuto částku z dosavadních 40 EUR (1 422,20 Kč) na 35 EUR/100 kg (1 244,42 Kč). Upraveny byly především subvence na zpracované výrobky do Ruska. EK zdůvodňuje tento krok značným zlepšením ceny vepřového masa v Evropě a také tím, že zpevnění rublu činí zvláštní subvenci pro Rusko zbytečnou.

Přepočet: 1 EUR = 35,555 Kč

3. Stavy prasat v Anglii klesají

Stavy prasat v Anglii (včetně Walesu, bez Skotska a Sev. Irska) dosáhly v listopadu 1999, podle předběžných úředních odhadů, 5,92 mil. ks, což bylo o 5,6 % méně než v prosinci 1998. Současně poklesly stavy krytých prasnic o 4,9 % na cca 430 000 ks. Tento pokles naznačuje, že se nabídka prasat z anglické produkce v příštích měsících dále sníží. Nápadné je, že počet nekrytých mladých prasnic, které budou v budoucnosti zařazeny do produkce, zůstává stabilní. Pravděpodobně se anglické chovné stavy silně omlazují a v důsledku chovatelského pokroku lze počítat se zvýšením produktivity nad normál.

Stavy prasat v Anglii a Walesu poklesly v podobném řádu, jako v ostatních zemích EU. V porovnání s německými producenty reagovali však britští producenti prasat na cenový propad na trzích jatečných prasat EU výrazněji.

4. K poklesu dochází i v Nizozemí

V Nizozemí se opět poněkud snižují stavy prasat. Po jejich postupném zvyšování, které proběhlo po prasečím moru v roce 1997, byl při nizozemském sčítání stavů hospodářských zvířat k 1. prosinci 1999 zaregistrován znovu jejich pokles.

Podle předběžných údajů dosáhly stavy prasat počátkem prosince 1999 výše 13,14 mil. ks, což bylo o 731 000 ks (-2,1 %) méně než ve stejném období 1998. Nadprůměrně se (o 4,5 %) snížily počty selat a o 3,9 % i počty mladých prasat. Poklesly rovněž stavy chovných prasat.

Celkem bylo v uvedeném termínu registrováno 1,51 mil. ks prasat na chov, což bylo o 79 000 ks méně (-5,0 %) než ve stejném období 1998. Počet zabřezlých prasnic se zvýšil o 0,5 % na 866 000 ks, což povede ke zvýšení počtu selat a mladých prasat v dubnu 2000.

Zpočátku lze v Nizozemí ještě očekávat vyšší HVP prasat. Podle odhadů EUROSTAT by se měla zvýšit v 1. čtvrtletí roku 2000 o 1 % v porovnání se stejným obdobím roku 1999. Ve 2. čtvrtletí se očekává její zvýšení o 10 až 11 % v porovnání s 1999. Ve 3. čtvrtletí by HVP měla pravděpodobně poklesnout v meziročním porovnání o cca 4 %.

Nizozemí bylo schopno exportovat v roce 1999 větší množství prasat, selat a také vepřového masa než v roce 1998. Počet vyvezených jatečných prasat stoupl o 39 % na 1,4 mil. ks. Nejdůležitější odběratelskou zemí pro nizozemská prasata byla SRN, následovaná Itálií. Vývoz selat se zvýšil o 61 % na 3,1 mil. ks. Vepřového masa vyvezlo Nizozemí v roce 1999 1,05 mil. t, což je o 1 % více než 1998. SRN byla i zde nejdůležitějším odběratelem vepřového masa (315 600 t) z této země.

3.5 Cenová situace v EU

Tab. 6: Ceny v EU za poražená prasata v týdnu od 20. do 26. března 2000

(v EUR/100 kg j. hm.)

Pramen: Agra - Europe,41, 2000, č. 14, s. KM 28

3.6 Vývoj cen prasat na evropských termínových burzách

Tab. 7: Vývoj cen prasat na termínové burze v Amsterodamu (v EUR/kg ž. hm., údaje zaokrouhleny)

1) Nový kontrakt, 54 % svaloviny, 10 000 kg j.hm., včetně 6 % DPH

Pramen: DLZ Agrarmagazin- Marktprognose

Tab. 8: Vývoj cen prasat na termínové burze Hannover (v EUR/kg j. hm., údaje zaokrouhleny)

Pozn.: Ceny při 56% podílu svaloviny

Pramen: DLZ Agrarmagazin - Marktprognose

4. Jatečná drůbež, drůbeží maso, zvěřina

1. Produkce drůbeže v EU se v roce 1999 lehce zvýšila

Produkce drůbežího masa v EU dosáhla výše 8,81 mil. t, což v porovnání s rokem 1998 odpovídá zvýšení o cca 1 % (1998: 8,73 mil t). Nadprůměrný je 4% nárůst produkce v SRN na 795 000 t.

Nápadný je pokles ve Francii, největší producentské zemi EU. Produkce zde klesla na 2,25 mil. t, což v porovnání s r. 1998 přestavuje snížení o 3 %. K menšímu poklesu došlo i v Itálii, kde bylo vyprodukováno 1,15 mil. t, a ve Spojeném království, kde produkce dosáhla 1,52 mil. t. V důsledku dioxinové aféry byl zaznamenán pokles i v Belgii. K výraznému zvýšení produkce došlo ve skandinávských zemích.

Nárůst produkce kuřat v EU byl nižší než v předchozích letech, přesto však zvýšení o 1,6 % bylo vyšší než vzestup produkce drůbežího masa celkem. V množstevním vyjádření dosáhla produkce kuřecího masa r. 1999 6,20 mil. t v porovnání se 6,10 mil. t v roce 1998. Tím si udržela kuřata svoji vedoucí pozici mezi jednotlivými druhy drůbeže, neboť se na produkci drůbežího masa podílejí 70 %.

V sektoru krůt došlo poprvé po letech kontinuálního nárůstu k lehkému poklesu. Celkem bylo v EU v roce 1999 vyprodukováno 1,79 mil. t krůtího masa v porovnání s 1,83 mil. t v roce 1998. Pokles se projevil především v nejdůležitějších produkčních zemích jako jsou Francie, Itálie a Spojené království. Pouze v SRN došlo k nárůstu o 7 %, když bylo vyprodukováno 265 000 t.

Spotřeba krůtího masa na obyvatele EU se zvýšila o 0,3 kg na 21,6 kg. O jeden procentní bod se na 111 % snížil stupeň soběstačnosti EU.

4.2 Rekordní produkce kachen v EU

V roce 1999 bylo vyprodukováno v EU dosud největší množství kachen. Po velkém nárůstu jejich produkce v roce 1998 v meziročním porovnání o 10 % na 345 000 t, došlo v roce 1999 k dalšímu zvýšení o 2 % na 352 000 t.

Ve Francii, která je největším producentem kachen v EU, se zvýšila HVP kachen o 1,8 % na 228 000 t, ve V. Británii stagnovala na 40 000 t a v SRN se zvýšila o 3,3 % na 38 000 t.

4.3 Cenová situace na evropském trhu

V minulých dnech byl zveřejněn přehled cen drůbeže, který zpracoval Spolkový ústav pro zemědělství SRN. Přestože nevíme, zda toto porovnání bude ve zdrojích, které máme k dispozici, zveřejňováno pravidelně, přetiskujeme je, neboť jistě poslouží našim partnerům k porovnání cenové úrovně drůbeže a drůbežích dílů a k orientaci na trzích jednotlivých vybraných zemí.

Tab. 9: Ceny kuřat v kuchyňské úpravě, s krkem a vnitřnostmi, prodeje od 3. 3. do 9. 3. 2000, v DEM/kg, bez DPH 1)

1) fco příjemce, mražené, celá zvířata v poly, event. kuřata na grilování bez obalu. Minimální množství 5 t u kuřat, u slepic na polévku, kachen a dílů minimální množství 1t.

Pramen: Eier,Wild, Geflügelmarkt, 52, 2000, č. 21, s. 5

Tab. 10: Ceny kuřat v kuchyňské úpravě (gril), bez krku a vnitřností, prodeje od 3. 3. do 9. 3. 2000, v DEM/kg, bez DPH1)

1) fco příjemce, mražené, celá zvířata v poly, event. kuřata na grilování bez obalu. Minimální množství 5 t u kuřat, u slepic na polévku, kachen a dílů minimální množství 1t.

Pramen: Eier,Wild, Geflügelmarkt, 52, 2000, č. 21, s. 5

Tab. 11: Ceny slepic na polévku, v kuchyňské úpravě , s krkem a vnitřnostmi, prodeje od 3. 3. do 9. 3. 2000, v DEM/ kg, bez DPH1)

1) fco příjemce, mražené, celá zvířata v poly, event. kuřata na grilování bez obalu. Minimální množství 5 t u kuřat, u slepic na polévku, kachen a dílů minimální množství 1t.

Pramen: Eier,Wild, Geflügelmarkt, 52, 2000, č. 21, s. 5

Tab. 12: Ceny mladých kachen v kuchyňské úpravě, s krkem a vnitřnostmi, prodeje od 3. 3. do 9. 3. 2000, v DEM/ kg, bez DPH1)

1) fco příjemce, mražené, celá zvířata v poly, event. kuřata na grilování bez obalu. Minimální množství 5 t u kuřat, u slepic na polévku, kachen a dílů minimální množství 1t.

Pramen: Eier,Wild, Geflügelmarkt, 52, 2000, č. 21, s. 5

Tab. 13: Ceny kuřecích dílů, prodeje od 3. 3. do 9. 3. 2000, v DEM/ kg, bez DPH1)

1) fco příjemce, mražené, v poly

Pramen: Eier,Wild, Geflügelmarkt, 52, 2000, č. 21, s. 5

Tab. 14: Ceny krůtích dílů, prodeje od 3. 3. do 9. 3. 2000, v DEM/ kg, bez DPH1)

1) fco příjemce, mražené, celá zvířata v poly, event. kuřata na grilování bez obalu. Minimální množství 5 t u kuřat, u slepic na polévku, kachen a dílů minimální množství 1t.

Pramen: Eier,Wild, Geflügelmarkt, 52, 2000, č. 21, s. 5

4.4 Na trhu SRN vzrůstá podíl krůt a dělené drůbeže

Na rostoucím trhu drůbeže v SRN získávají krůty stále větší podíl. Drůbeže celkem bylo v SRN v roce 1999 poraženo cca 710 000 t, což bylo o 4,1 % více než v předcházejícím roce. Největší nárůst byl zaznamenán u krůt, u nichž porážky v podnicích s ohlašovací povinností stouply o 6,3 % na 264 800 t. Tím se tento sektor podílel na celkové nabídce drůbeže více než 37 %. V roce 1991 to bylo pouze 28 %. Převážné množství krůtího masa bylo prodáno v čerstvém stavu.

Podíl kuřat na celkové nabídce poklesl v uvedeném období ze 60 % (1991) na 53 %. I zde však došlo k nárůstu. Množství poražených kuřat se zvýšilo v roce 1999 v porovnání s r. 1998 o 3,8 % na 378 600 t. V sektoru kuřat pokračoval trend k výrobě kuřecích dílů, zatímco podíl celých kuřat klesal. V roce 1999 bylo prodáno 175 000 t (46 %) kuřat v děleném stavu, což bylo o 13,2 % více než v roce 1998. V roce 1991 činila produkce drůbežích dílů pouze 23 %. V roce 1999 poklesla nabídka kuřat ke grilování o 4,6 % na 113 600 t a nabídka kuřat s drůbky na 90 000 t. V čerstvém stavu bylo v roce 1999 prodáno 197 500 t , tedy přes 52 % nabídky, v roce 1998 necelých 50 %.

4.5 Odbytové garancie při produkci drůbeže skýtají jistotu

Značné investice do produkce krůtího masa plánuje mladý německý podnikatel z Dabel/SRN. Poté, co před dvěma lety začal s chovem 20 000 krůt, hodlá nyní získat další tři farmy v Meklenbursku - Pomořansku. Jeho konečným cílem je produkce 300 000 ks krůt. Je přesvědčen, že krůty jsou v SRN jediným druhem masa, které vykazuje stále narůstající spotřebu. Jistotu samostatným zemědělcům skýtají dlouhodobé odbytové garancie, jaké poskytují např. drůbeží jatky Franciska Stolle GmbH v Brenz/SRN.

4.6 Podnikatel ze SRN hodlá v Maďarsku zřídit podnik na produkci vajec

Podle soukromé maďarské televizní stanice RTL Klub zamýšlí německý “drůbeží baron” A. Pohlmann zřídit v Maďarsku farmy s boxovým odchovem nosnic. Tento podnikatel z Neukirchenu /SRN obdržel již, podle uvedeného zdroje, od maďarských úřadů povolení na zřízení drůbežářských podniků v obcích Kajdacs a Szendr v jihozápadním Maďarsku.

A.Pohlmann, který byl v SRN odsouzen mj. za prohřešky proti zákonu na ochranu zvířat, a jemuž byl podle uvedených údajů zakázán chov zvířat v Dolním Sasku, hodlá v Maďarsku chovat mimo jiné 7 mil. ks kuřat. V současné době je v celém Maďarsku chováno 10 mil. kuřat. Uvedená stanice zároveň poukázala na to, že Pohlmann měl obdržet úřední povolení přesto, že podle ekologů je nejasné, co se má stát se 150 000 t hnoje, který bude každoročně na farmách vyprodukován. Zemědělští ekonomové upozorňují na nasycení maďarského trhu vajec a také na nadprodukci vajec v EU.

4.7 Polská zvěřina se vyváží hlavně do EU

V Polsku se produkuje ročně cca 6 500 t zvěřiny, která je dále zpracovávána v 18 podnicích. Podle údajů polské veterinární správy je největší část této produkce ve výši cca 5 000 t exportována. Hlavními odběrateli jsou SRN, Francie, Belgie, Itálie a Nizozemí. Do EU je dodáváno cca 4 600 t tohoto masa a příjmy se pohybují kolem 20 mil. USD. Mimo EU je největším odběratelem polské zvěřiny Švýcarsko.

4.8 Produkce drůbeže v Rusku stagnuje

Ruské plány na zvýšení produkce drůbežího masa v roce 1999 na 800 000 t se nezdařily. Produkce dosáhla pouze - stejně jako v roce 1998 - 640 000 t. Pokud by nebyla do Ruska dovážena krmiva byla by produkce ještě nižší. Dovozy drůbežího masa do Ruska v roce 1999 činily 535 000 t a byly o 16 % nižší než 1998.

Podle údajů amerického ministerstva zemědělství očekává Rusko v roce 2000 produkci drůbežího masa ve výši pouhých 600 000 t. Zároveň odhaduje dovoz tohoto masa do Ruska v roce 2000 na 600 000 t.

Příloha 1: Porovnání cen jatečného skotu, prasat, kuřat a vajec v některých zemích EU (únor 2000, leden 1999, únor 1999, v DEM a národních měnách)

Poznámky: ceny bez DPH, u býků/volů, jatečných krav za 100 kg ž.h., u prasat za 100 kg j.h., u kuřat za 1 kg ž.hm., u vajec za 100 ks. NM = národní měna; přepočet na DEM úředním kurzem frankfurtské devizové burzy v daném měsíci.

Skot: kotace na reprezentativních trzích; býci a voli = 1. kvalita; voli ve Francii, Belgii, V. Británii a Irsku, jinde býci; v SRN průměry z jižního Německa; v Rakousku nové řady pro průměrné kvality býků a krav.

Prasata: referenční ceny fco jatky za standardní kvalitu (EU), v Rakousku průměr za všechny třídy

Kuřata: CZV

Vejce: CZV pro výkupny a balírny, netříděné, základ: hmotnostní třída 4.

Pramen: ZMP Agrarmarkt, 2000, č. 34, s. 8

Příloha 2: Teritoriální struktura českého dovozu živého skotu, prasat, drůbeže a masa

uvedených druhů za období leden až únor 2000 (vybrané země)

Zpracovala: Jitka Ševčíková

Pramen: Celní statistika, hodnoty zaokrouhlovány

Příloha 3: Teritoriální struktura českého vývozu živého skotu, prasat, drůbeže a masa

uvedených druhů za období leden až únor 2000 (vybrané země)

Zpracovala: Jitka Ševčíková

Pramen: Celní statistika, hodnoty zaokrouhlovány

Zpracoval: Zdeněk Hrabánek