"Evropané" o nás také moc nestojí

"Měla by se EU rozšířit a zahrnout nové členy?" - ano na tuto otázku odpovědělo jen 44 procent obyvatel patnácti členských zemí, 35 bylo proti a 21 nemělo žádný názor. "Otázka byla špatně položena," vysvětloval tento neutěšený výsledek loňského podzimního průzkumu veřejného mínění Eurobarometr evropský komisař Günter Verheugen. "Když položíte otázku takto, bude většina Francouzů proti, protože nesouhlasí se vstupem Turecka," doplnil jeden expert EU, který nechtěl být jmenován. Nejde ale o úplnou náhodu. Při jarním průzkumu 2000 se zjistilo, že 60 procent občanů EU nepovažuje rozšíření za svou prioritu. Mimořádnou důležitost mu přikládá jen o něco víc než čtvrtina. Omluvou může být to, že respondenti měli podle významu seřadit taková témata, jako boj proti nezaměstnanosti, zachování míru a bezpečnosti, boj se zločinností či zlepšení životní úrovně, které člověk všeobecně považuje za přednější. Pravda ovšem je, že už když se v listopadu 1997 v Eurobarometru zjišťoval zájem o rozšíření, nezájem projevilo víc než polovina Britů a ve všech ostatních čtrnácti zemích rozšíření EU nezajímalo mezi čtvrtinou a třetinou obyvatel. Ani výsledky z letošního jara, které budou podrobně zveřejněny v září, nebudou lepší. Podle prvních zpráv se příliš neliší od těch z loňského podzimu. Podpora rozšíření je celkově naopak o procento nižší - 43 procent. Největší odpor je v Rakousku (55 procent) a v Německu (43 procent), kde jsou obavy z konkurence levné pracovní síly, ve Francii (50) a překvapivě i v Británii (36). Více než třetina je proti v Nizozemsku, Belgii a Lucembursku a neobvykle také v Dánsku, ve Finsku a ve Švédsku. Největší přízni se rozšíření těší na jihu: v Řecku (70 procent), ve Španělsku 58, v Itálii a v Portugalsku, i když v Itálii od podzimu počet přívrženců rozšíření klesl z 59 na 51 procent. O jedno až dvě procenta se ale naopak zvýšil počet lidí schvalujících rozšíření v Rakousku, Německu, Francii a Británii. Nejmenší problémy vidí obyvatelé EU u přijetí Kypru, Malty, Maďarska, Polska a ČR, největší u Turecka. "Není to zajisté vynikající výsledek; ukazuje se, že lidem je třeba mnohem více vysvětlovat smysl rozšíření, jeho výhody a úskalí," řekl mluvčí Evropské komise Jean-Christophe Filori. Problém je v tom, že vysvětlovací kampaň, na kterou je vyčleněno 150 miliónů eur (5,1 miliardy Kč), které se mohou čerpat do roku 2006, nezačala ještě ani letos na jaře. Peníze se totiž uvolňují jen na konkrétní projekty, jejichž posuzování a schvalování je zdlouhavé.

Helena Landovská