"HERBICIDNÍ" ZPŮSOBY PŘÍPRAVY PŮDY PŘED SETÍM ŘEPKY

“HERBICIDNÍ” ZPŮSOBY PŘÍPRAVY PŮDY PŘED SETÍM ŘEPKY

Ing. Přemysl ŠTRANC, Doc. Jan VAŠÁK, CSc.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Úvod

Ve většině pěstitelských oblastí přesáhlo po roce 1998 zastoupení řepky v osevních postupech kritickou hranici 12,5 % (Nerad, 2000) a má stále rostoucí charakter. To vystupňovalo tlak ekonomicky významných škůdců, chorob a plevelů této plodiny. Z těchto důvodů jsme nuceni provádět agrotechnická opatření eliminující jejich rozvoj.

V dnešní době se začíná uplatňovat u řepky přesné setí s nižším množstvím semen. Výsevek se dostává pod 3 kg/ha a často se vyjadřuje v počtu klíčivých semen na hektar. U řepky obdobně jako u obilnin se spoléhá na autoregulační schopnost porostu, díky které je možno během vegetace modelovat vývoj k požadovaným výnosům, a to i při horší kvalitě setí. Je nutno poznamenat, že řepka je mnohem citlivější než již zmiňované obilniny, proto apelujeme na kvalitu setí.

Pokud chceme dobře zasít, musíme začít již při sklizni předplodiny a minimalizovat její ztráty. Nutné je též dodržet požadovanou délku drcené slámy, kvalitní a rovnoměrné rozptýlení plev a úhrabků, čímž podpoříme rychlé a rovnoměrné vzcházení velkého počtu semen plevelů a výdrolu, které následně zaklopíme podmítkou (Šabatka, 1999).

Výskyt výdrolu a ostatních plevelů je možno podle našich poznatků a zkušeností razantně snížit bez využití herbicidních přípravků, a to pomocí mechanického zpracování půdy (Nerad, Vašák, 2000).

Metodika

Pokus byl založen po pšenici koncem srpna a začátkem září roku 2000 na Výzkumné stanici AF ČZU Červený Újezd: 10 variant 3,1 x 9,6 m v 6 opakováních (tab. 1).

Dne 15.8.2000 byl vyset výdrol ječmene jarního v dávce 200 kg/ha, cca 500 semen na m2.

Herbicidně byly ošetřeny pouze varianty č.6 a 9, a to graminicidem Gallant Super po vzejití výdrolu.

Charakter stanoviště v místě pokusu

· typ půdy: hnědozem ilimerizovaná (hloubka ornice 22 - 28 cm, se silným sklonem k tvorbě hrud a půdního škraloupu)

· vodní a živinný režim: promyvný, sorpční systém nasycený, půdy výživné, bohaté

· klimatické podmínky: oblast mírně teplá, klimatický okrsek mírně suchý, převážně s mírnou zimou

· vyskytující se dvouděložné plevele: pěťour maloúborný, pýr plazivý, pelyněk černobýl, smetánka lékařská, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, violka rolní, rozrazil břečťanolistý, ptačinec žabinec, pcháč oset, hluchavka nachová, heřmánkovec přímořský, rdesna, zemědým lékařský, merlík bílý, svízel přítula.

Tab. 1 Schéma agrotechnického pokusu

Výsledky

Měsíce srpen a září v pokusném roce 2000 lze hodnotit jako suché a teplé, což mělo negativní vliv na řepku, která špatně a etapovitě vzcházela. I přes větší hrudovitost u variant s čerstvou a seťovou orbou vzešlo na těchto variantách nejvíce rostlin řepky (graf č.1). Největší zastoupení výdrolu na m2 bylo podle očekávání u variant setí do strniště (10) a setí do podmítky za kosou (4). U ostatních variant, což není patrno z grafu č.1, se zastoupení výdrolu měnilo v průběhu podzimu, protože u variant s čerstvou orbou bylo vzcházení výdrolu značně opožděno. Varianta orba čerstvá s podmítkou za kosou byla co do výskytu výdrolu nejlepší, pokud opomeneme varianty s graminicidem.

Graf č.1

Z grafu č.2 je patrné, že při vysokém podílu výdrolu v řepce, dochází k velké mezidruhové konkurenci rostlin a druhotnému potlačení dvouděložných plevelů. To nám ukazuje na již známou možnost využití směsných kultur např. v ekologickém zemědělství. Je třeba také podotknout (což není uvedeno v žádném z grafů), že i výskyt krytonosce zelného u variant s vyšším podílem výdrolu byl až o dvě třetiny nižší než u variant s minimem výdrolu. U variant se seťovou orbou je větší zastoupení dvouděložných plevelů než u čerstvé orby.

Graf č.2

Pozn: Bodová stupnice je uvedena pro hodnocení výdrolu a dvouděložných plevelů (0)nejlepší až (5) nejhorší

Graf č. 3

Při porovnání výsledků z grafů č. 1 a 3, dospějeme k závěru, že čím řidší porost tím vyšší vlhkost, což svědčí o nedostatečném vyzrání řepkového porostu následkem již zmiňované autoregulační schopnosti. Řepka se snaží doplnit volný prostor a prodlužuje vegetaci.

Závěr

Naším cílem je eliminovat výdrol obilnin a plevelů pomocí vhodného zpracování půdy před setím, využitím techniky dostupné u většiny podniků. V roce 2000/2001 se nám nejlépe osvědčily pokusné varianty s čerstvou orbou, které poskytli nejvyšší výnosy a měly inhibiční vliv na vzcházení výdrolu a dvouděložných plevelů. Vůbec nejlépe dopadly varianty čerstvá orba bez podmítky s graminicidem (9) a čerstvá orba s podmítkou za kosou (1). Z minimalizačních variant vyšla nejlépe podmítka za kosou + podmítka čerstvá (2). Naopak nejhorší byly varianty č. 10 (setí do strniště) a č. 4 (podmítka za kosou).

Řešeno v rámci grantu GAČR: 521/99/0465 - Biologizace ochrany řepky ozimé (Brassica napus L.). Řešitel - Vašák Jan.

Použitá literatura

NERAD, D.: Biologizace ochrany řepky ozimé. Písemná práce ke státní doktorské zkoušce. ČZU, AF- katedra rostlinné výroby. Praha 2000.

NERAD, D., VAŠÁK, J.: Ochranné obsevy - cesta k usměrněné ochraně proti řepkovým škůdcům. Příloha časopisu Farmář, č. 6., 2000.

ŠABATKA, J.: Nechemické metody regulace plevelů a preciznost. Agro, č. 4., str. 20-22., 1999.

Kontaktní adresa

Přemysl Štranc, Ing., Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6-Suchdol, tel. 02/2438 2672, e-mail: stranc@af.czu.cz