2 týdny v Evropě 17. 12. 2002 - 6.1.2003

2 týdny v Evropě 17. 12. 2002 - 6. 1. 2003

Stručné zprávy z EU

Výsledky bleskového průzkumu Eurobarometru o povědomí široké veřejnosti v otázce občanství EU a souvisejících práv

Generální ředitelství pro justici a vnitro provedlo bleskový průzkum Eurobarometru, zaměřený na povědomí široké veřejnosti EU v otázce občanství unie a souvisejících práv. Do průzkumu byla také zařazena otázka týkající se povědomí o Chartě základních práv. Výsledky průzkumu si v jistém smyslu protiřečí: široká veřejnost je celkem obeznámena s většinou práv občanů EU, ale tento výraz jako takový příliš nezná, i když většina respondentů již o něm slyšela. Na úrovni EU většina asi 70 % respondentů již slyšela termín “občanství Evropské unie”. Konkrétněji asi jedna třetina zná význam výrazu občanství Evropské unie, jedna třetina jej již zaslechla, ale jeho významem si není jista a další třetina tento výraz ještě nikdy neslyšela. Mezi členské státy, v nichž jsou obyvatelé s výrazem občanství Evropské unie nejvíce obeznámeni, patří Portugalsko, Finsko, Dánsko, Lucembursko a Irsko, kde tento výraz zná asi 80 % obyvatel. Lucemburčané znají jeho přesný výraz nejlépe, 55 % respondentů. Nejméně je povědomí o výrazu občanství Evropské unie rozšířeno v Belgii, Švédsku, Řecku a Velké Británii, kde přes 40 % respondentů jej nikdy nezaslechlo. V těchto členských státech byla také skupina lidí, kteří jeho přesný význam znají, nejmenší, asi 20 %. Znamená to, že v mnoha členských státech se na výraz občanství Evropské unie nahlíží jako na vágní a abstraktní pojem. Povědomí široké veřejnosti o Chartě bylo ještě slabší. Jen 43 % respondentů ví o její existenci a pouhých 8 % ví, co to je.

Důchody: Komise poprvé hodnotila národní strategie k zajištění přiměřených a udržitelných důchodů

Komise nedávno poprvé přijala komplexní analýzu na úrovni celé EU, zabývající se důchodovými soustavami jednotlivých členských států a jejich schopností vyrovnat se s výzvou stárnutí populace. Tento přehled důchodových strategií v členských státech, který byl vypracován v podobě návrhu společné zprávy Komise a Rady, prokazuje, že všechny členské státy EU již ve větší či menší míře zahájily reformy zaměřené na zajištění přiměřeného příjmu starších lidí v budoucnu, aniž by tím došlo k ohrožení zdraví veřejných financí a nepřiměřené zátěži budoucích generací. Komise však dospěla k závěru, že většina členských států musí ještě v reformním úsilí pokračovat, aby tak ve stárnoucí společnosti zaručila adekvátní a udržitelné důchody. Po společném přijetí Komisí a Radou bude návrh zprávy předložen na letošním jarním summitu EU v Bruselu. Generace období “baby boom” (období nejvyšší porodnosti) dospěje během dalších 10 až 15 let k důchodovému věku, porodnost se v uplynulých desetiletích stále snižovala a očekávaná střední délka života se neustále prodlužuje: důsledkem je, že poměr počtu lidí starších 65 let k počtu lidí v aktivním věku se do roku 2050 zdvojnásobí. Ve většině členských států se od roku 2015 předpokládá významný nárůst výdajů na důchodové zabezpečení, což zavdává příčiny k obavám ohledně možnosti budoucích penzí zajistit slušnou životní úroveň důchodům a finanční udržitelnosti důchodových soustav. Členské státy musí kromě toho zajistit, aby jejich důchodové soustavy reagovaly na měnící se společenské potřeby, jako je např. stále se zvyšující podíl žen na pracovním trhu a rostoucí podíl pracovníků na částečný úvazek, osob samostatně výdělečně činných a dočasně zaměstnaných osob. Tváří v tvář těmto výzvám se všechny členské státy v roce 2001 dohodly na jedenácti společných cílech, formulovaných s ohledem na zajištění budoucnosti jejich důchodových soustav a zároveň se dohodly na spolupráci na základě tzv. otevřené metody koordinace. Odpovědi na časté otázky týkající se důchodové reformy najdete v materiálu MEMO/02/298. Úplné znění zprávy a zprávy o strategiích jednotlivých členských států najdete na adrese

http://europa.eu.int/comm/employment_social/news/2002/dec/joint_pensions_report_en.html

[Podkladový text IP/02/1897]

Přijetí žadatelů o azyl v členských státech

Na základě iniciativy Evropské komise, zejména komisaře odpovědného za oblast vnitra a vnitra António Vitorina, Rada před několika dny schválila Směrnici týkající se minimálních norem přijímání žadatelů o azyl v členských státech. Díky úsilí belgického, španělského (pro nějž byla tato norma v oblasti azylu prioritou) a dánského předsednictví byla Směrnice o podmínkách přijímání žadatelů o azyl schválena během relativně krátké doby. V některých významných bodech Rada původní návrh Komise zmírnila. Jde o tyto aspekty: rodinní příslušníci, svoboda pohybu, zaměstnanost a odborná učňovská příprava, kvalita a dostupnost podmínek pro přijetí. Směrnici je možno považovat za užitečný nástroj k dosažení dvou hlavních cílů stanovených v původním návrhu Komise: stanovit minimální normy úrovně podmínek pro přijetí žadatelů o azyl tak, aby za normálních okolností byly dostatečné k zajištění jejich důstojného života a srovnatelných životních podmínek ve všech členských státech, a omezit sekundární pohyb žadatelů o azyl, jenž bude ovlivněn pouze růzností platných pravidel určujících podmínky přijetí, což by mělo zabránit tzv. obchodování s azylem.

[Podkladový text MEMO/02/300]

Vnitřní trh: EU musí k dosažení cílů v oblasti konkurenceschopnosti zintenzívnit hospodářské reformy

Nejnovější zpráva Evropské komise o fungování zbožových a kapitálových trhů předkládá další důkazy o tom, že vnitřní trh Evropanům přinesl významné výhody, v neposlední řadě i nižší ceny celé řady spotřebního zboží. Stále však existují velké rezervy v několika oblastech hospodářství, zejména v sektoru služeb (hlavně finančních) a v oblasti zadávání veřejných zakázek. EU je stále ještě schopna splnit cíle stanovené na lisabonském zasedání Evropské rady v roce 2000, tj. stát se do roku 2010 nejvíce konkurenceschopnou ekonomikou světa. Nesmí však docházet k dalším průtahům v přijímání legislativních návrhů a členské státy musí výrazně zlepšit výkonnost při včasném zavádění unijního práva. Také je třeba zjednodušit a zkvalitnit regulaci na všech úrovních. Zpráva varuje, že nepodaří-li se Evropské unii realizovat další urychlené hospodářské reformy, může se stát, že hospodářství USA vykáže v období poklesu lepší výkonnost než evropské, tak jako tomu bylo ke konci 90. let v období růstu. Podrobnější shrnutí zprávy je uvedeno v MEMO/02/303. Plné znění zprávy a statistické údaje budou zveřejněny na webové stránce Europa

http://www.europa.eu.int/comm/internal_market/en/update/economicreform/index.htm

Zprávy Eurostatu

Listopad 2002: meziroční inflace v eurozóně poklesla na 2,2 % a v EU15 setrvala na 2,1 %

Meziroční inflace v eurozóně poklesla z 2,3 % v říjnu 2002 na 2,2 % v listopadu 2002, podle nových zpráv Eurostatu. O rok dříve činila 2,1 %. Meziroční inflace v EU15 zůstala ve stejném období stabilní ve výši 2,1 %. O rok dříve činila 1,8 %. V listopadu byla nejvyšší meziroční míra inflace zaznamenána v Irsku (4,7 %), Portugalsku (4,1 %), Španělsku a Řecku (3,9 %), zatímco nejnižší míra inflace byla zjištěna v Německu (1,0 %), Belgii (1,1 %) a Švédsku (1,4 %).

[Podkladový text STAT/02/150]

Zprávy o rozšíření

Pro Evropu se otevírá nová kapitola

“Díky kodaňským rozhodnutím jsme uzavřeli jednu z nejtemnějších a nejkrvavějších kapitol evropských dějin. Uzavřeli jsme století pustošené válkami a konflikty. Definitivně se loučíme s Evropou Jaltské konference a studené války,” prohlásil dánský premiér Anders Fogh Rasmussen během svého projevu k Evropskému parlamentu poté, co skončil svou funkci předsedy kodaňského summitu. “Zároveň jsem otevřeli dveře nové éry evropských dějin. Éry požehnané svobodou, mírem, růstem a blahobytem. Kodaňský summit znamená v historii evropské spolupráce nejsvětlejší bod, triumf svobody a demokracie, bránu k lepší budoucnosti všech našich národů.”

Připustil však, že jednání byla intenzivní a obtížná až do samého konce, často o velmi konkrétních otázkách, jako jsou kvóty na mléko a peněžní převody. “Muselo to tak být,” uvedl. “Zajistili jsme tak ukončení jednání se správnou mírou rovnováhy mezi přáními kandidátských zemí a tím, co současné členské státy považují za proveditelné.” Stejnou myšlenku vyjádřil předseda Evropské komise Romano Prodi během diskuse Evropského parlamentu: “Někteří lidé snad mohli mít dojem, že závěr vstupních jednání v Kodani byla pouhá formalita, že dohoda již byla “v kapse”. Nic není od pravdy dále,” uvedl a dodal: “Na všech stranách bylo k dosažení tohoto výsledku zapotřebí politické odvahy a silného vedení.”

K otázce Turecka Rasmussen uvedl: “Dospěli jsme k vyvážené a realistické odpovědi.” “Turecku byl vyslán silný a pozitivní signál. Zahájení vstupních jednání však zůstává bezpodmínečně věcí splnění politických kodaňských kritérií. Tak to musí být. S Tureckem se musí zacházet úplně stejně jako se všemi ostatními kandidáty.” Prodi dodal, že “takto stanovený termín dává Turecku čas na pokračování reforem, které musí ke splnění kodaňských kritérií realizovat a zavést je jak v právním řádu, tak i v praxi. O jeho pokroku bude Komise referovat a svá doporučení předloží naprosto objektivně a nestranně.”

V otázce Kypru také existuje “reálná možnost, že strany budou schopny najít celkové řešení kyperského problému do 28. února 2003 na základě návrhu, který předložil generální tajemník OSN”, prohlásil Rasmussen. “Přiblížili jsme se k dohodě o urovnání kyperské otázky. Neúnavné úsilí vyjednavačů a generálního tajemníka OSN sice nebylo na summitu korunováno úspěchem, avšak ochota obou stran pokračovat v jednání s cílem dosáhnout dohody do 28. února nám dává reálné důvody k optimismu,” prohlásil předseda Komise.

Deklarace “Jedna Evropa”

Na kodaňském summitu bylo dosaženo dohody o deklaraci Jedna Evropa, která bude připojena ke Smlouvě o přistoupení jako příloha. Text deklarace, jenž bude uvedený nad podpisy 15 současných členských států a deseti nových členských států, zní takto: “Dnešek znamená pro Evropu velký okamžik. Uzavřeli jsme dnes vstupní jednání mezi Evropskou unií a Kyprem, Českou republikou, Estonskem, Maďarskem, Lotyšskem, Litvou, Maltou, Polskem, Slovenskem a Slovinskem. Na 75 milionů lidí bude přivítáno do Evropské unie jako její noví občané. My, současné a přistupující členské státy, deklarujeme plnou podporu neustálému, inkluzívnímu a nezvratnému procesu rozšíření. Vstupní jednání s Bulharskem a Rumunskem budou pokračovat na základě stejných principů, jimiž se jednání řídila až doposud. Dosavadní výsledky dosažené během těchto jednání nebudou brány v potaz. V závislosti na dalším pokroku při plnění kritérií členství je cílem přivítat Bulharsko a Rumunsko jako nové členy Evropské unie v roce 2007. Vítáme také významné rozhodnutí, které dnes bylo přijato v souvislosti s další fází turecké kandidatury na členství v Evropské unii. Naším společným přáním je vytvořit z Evropy kontinent demokracie, svobody, míru a pokroku. Unie je nadále odhodlána bránit vytvoření nových dělicích čar v Evropě a prosazovat stabilitu a prosperitu uvnitř i vně nových hranic Evropské unie. Těšíme se na spolupráci v rámci naší společné snahy o naplnění těchto cílů. Naším cílem je Jedna Evropa.”

“Spravedlivý, na míru šitý zemědělský balíček” pro rozšíření

Výsledkem kodaňského summitu je “spravedlivý, na míru šitý balíček výhodný pro zemědělce v přistupujících zemích,” uvedl komisař pro zemědělství, rozvoj venkova a rybolov Franz Fischler. “Dnešek znamená velký den pro celou Evropu - pro EU, pro kandidátské země a pro jejich zemědělce. Vedoucí činitelé kandidátských zemí se mohou domů vrátit s hlavou hrdě vztyčenou. Podařilo se jim dohodnout zemědělský balíček, o jehož výhodnosti svou zemědělskou komunitu velmi dobře přesvědčí.” Uvádíme shrnutí hlavních bodů balíčku:

· Rozvoj venkova. Balík ve výši 5,1 mld. eur na léta 2004-2006, konkrétně přizpůsobený požadavkům deseti přistupujících zemí a výhodnější než pro stávající členské státy EU; od okamžiku vstupu bude EU spolufinancovat až z 80 % široké spektrum opatření na rozvoj venkova, jako je například předčasný odchod zemědělců do důchodu, podpora znevýhodněných oblastí a oblastí podléhajících ekologickým omezením, zemědělsko-ekologické programy, zalesňování zemědělské půdy a zřizování výrobních skupin.

· Přímá pomoc zemědělcům se zavede postupně během deseti let (v souladu s návrhem Komise z ledna 2002), počínaje 25 % plné výše plateb v EU v roce 2004, přes 30 % v roce 2005 a 35 % v roce 2006. Kodaňská rozhodnutí vedla k možnosti tuto úroveň ještě zvýšit “dorovnávacími platbami” až o 55 % v roce 2004, 60 % v roce 2005 a 65 % v roce 2006, kdy fondy rozvoje venkova poskytnou jako spolufinancování až 40 %. Od roku 2007 bude ještě dovoleno dorovnání ve výši 30 % nad příslušnou úroveň přímých plateb v daném roce, bude však plně financováno ze zdrojů příslušného státu. Pro Kypr a Slovinsko byla dohodnuta zvláštní ustanovení tak, aby se zohlednil jejich konkrétní systém vnitřní podpory před vstupem do EU. Zjednodušený systém novým členským státům umožní poskytovat přímé platby v podobě nezávislé oblastní platby vztahující se na celou oblast zemědělství po dobu prvních tří let členství.

· Úplný a okamžitý přístup k tržním opatřením Společné zemědělské politiky, jako jsou např. vývozní refundace, intervenční nákupy obilovin, odstředěného práškového mléka a másla, což přispěje ke stabilizaci výkupních cen a příjmů zemědělců v nových členských státech.

Rozpočet na rozšíření

Komisařka odpovědná za rozpočet Michaele Schreyerová prohlásila během schůze Evropského parlamentu dne 18. prosince, že rozpočet EU na rok 2003 je tak opatrný a šetrný, že z něj vyplývající úspory oproti finančním výhledům jsou “větší než dodatečné výdaje, které vzniknou v roce 2004 v důsledku přistoupení deseti nových členských států”.

Zdůraznila však, že v souladu s kodaňským požadavkem “zajistit, aby proces rozšíření proběhl pro naše instituce hladce,” rozpočet vytváří prostor pro zřízení 236 nových míst v Radě a 500 míst v Komisi. Finanční prostředky na první vlnu nových pracovních míst vyvolaných rozšířením byly zajištěny převedením některých administrativních výdajů z roku 2003 do roku 2002, čímž vytvořily jakýsi polštář pro financování nových míst v roce 2003. V rámci Komise bylo přiděleno 59 míst na hospodářskou soutěž, 53 na zemědělství, 56 na strukturální fondy, 10 na úřad OLAF, 69 na jazykové služby a 60 na Publikační úřad - ve všech případech jde o resorty, kde je nutno provádět přípravy na zajištění plné platnosti pravidel EU již od data přistoupení nových členů.

Rozpočet na rok 2003 je poslední rozpočet Evropské unie čítající 15 členských států. EU musí v současné době pozměnit finanční výhledy tak, aby respektovaly rozhodnutí přijatá v Kodani, a vypracovat rozpočet na rok 2004 pro Evropskou unii čítající 25 členských států. V únoru projedná Komise, Rada a Parlament nezbytné úpravy na trojstranném zasedání. Komisařka doufá, že do té doby “se také vyjasní situace týkající se budoucnosti Severního Kypru”. Předvstupní pomoc Bulharsku a Rumunsku se má zvýšit a do rozpočtu předvstupní pomoci má být také zařazeno Turecko. Rozpočet tedy “odráží dynamiku změn v Evropě,” uvedla komisařka.

Nové úvahy o nových hranicích

“Samozřejmě budeme muset dlouho a intenzivně přemýšlet o tom, kde se nakonec budou hranice EU nacházet,” uvedl předseda Evropské komise Romano Prodi ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku dne 18. prosince. Ve svém projevu shrnul úvahy o budoucí politice, překračující časový horizont současného kola rozšíření:

Každé rozšíření nám přivádí nové sousedy, pro něž EU představuje těžiště přitažlivosti, naději, že jednoho dne se sami stanou kandidáty členství. Pro některé regiony jde rozhodně o reálnou možnost. Státy západního Balkánu v dlouhodobém horizontu po právu náležejí do Evropské unie. Tyto výhledy byly potvrzeny na kodaňském zasedání Rady. Proces stabilizace a přidružení jihovýchodní Evropy představuje výkonný nástroj a měli bychom jej aktivně využívat.

Prodi také vyjádřil důvěru že ve spolupráci s nadcházejícím řeckým předsednictvím bude EU schopna na soluňském summitu nabídnout podrobnou a věcnou odezvu na dopis zaslaný pěti prezidenty států západního Balkánu Evropské unii v předvečer kodaňského zasedání Rady, v němž žádali o potvrzení budoucího členství těchto zemí.

Předseda Komise však v poznámkách k ostatním regionům a státům za hranicemi EU hovořil odměřeněji. “Musíme se sousedními státy vybudovat silnou síť vztahů založenou na společných politických a hospodářských hodnotách - od Ruska po středomoří,” uvedl, což však nemusí nutně zakládat perspektivy vstupu do EU. Namísto toho hovořil o “politice blízkosti”. Podle něj by tento přístup “našim sousedům přinesl mnoho výhod členství, aniž by do unie v blízké budoucnosti formálně vstoupili”. Uvedl příklad Evropské hospodářské zóny “s obohaceným politickým obsahem” jako užitečný model, “v němž se sdílí vše kromě institucí”.

Politika blízkosti musí být “atraktivní, otevírat nové perspektivy a přinášet vzájemné výhody. Naše partnery musí motivovat k užší spolupráci s EU, musí být dynamická a založená na strukturovaném a postupném přístupu,” uvedl. Zásady způsobu navazování vztahů EU se sousedními státy musí vycházet ze skutečné evropské diskuse, uvedl dále: “O tom my jako Evropané, po vyslechnutí každého, rozhodneme sami, bez zasahování z vnějšku. Diskuse o tom, kde se nacházejí hranice EU, je vlastně diskusí o naší identitě.” Uvedl však, že “toto hledání kořenů naší identity neznamená vytváření nového rozdělení. Evropská integrace nabídne výhody a nové perspektivy i našim sousedům”.

Komisař pro zahraniční vztahy Chris Patten také prohlásil po skončení kodaňského summitu, že EU “by neměla nabízet pouze členství” ale hledat nové způsoby rozvíjení společných hospodářských a politických vazeb se sousedy.

Analýza důsledků

Evropská komise má za úkol vypracovat nezávislou zprávu na vysoké úrovni o důsledcích rozšíření, a to v rámci úsilí informovat a doplnit diskusi v roce 2003 během posuzování a ratifikace Smlouvy ve všech 25 zúčastněných státech. “V posledních letech byla sice zveřejněna celá řada studií, avšak žádoucí je mít i komplexní analýzu na evropské úrovni, která by podala jednoznačné a autoritativní odpovědi na mnoho otázek přicházejících z řad široké veřejnosti,” uvedla Komise. Bývalý nizozemský premiér Wim Kok přijal funkci předsedy pracovní skupiny. Pomáhat mu budou odborníci ze současných i budoucích členských států a Středisko Roberta Schumana pro pokročilá studia při Evropském univerzitním institutu ve Florencii (European University Institute, Florence). Zpráva má být vypracována do konce března 2003.

Referenda se rychle blíží

Ve všech kandidátských zemích, které uzavřely vstupní jednání v Kodani, kromě Kypru, se mají konat referenda o přistoupení k EU. Termíny lidového hlasování již byly stanoveny v Maďarsku, na 12. dubna 2003, na Slovensku na 5. a 6. června, v Polsku pravděpodobně na 8. června, v České republice na 15. a 16. června, v Estonsku na 14. září. Malta, Lotyšsko, Litva a Slovinsko ještě termíny konání referenda neurčily.

Evropský hospodářský a sociální výbor se zaměřuje na rozšíření

Rozšíření bude pro kandidátské země znamenat dvojí výzvu, vyplývá z nového posudku, který na svém plenárním zasedání dne 17. prosince přijal Evropský hospodářský a sociální výbor (EESC). Urychleně se budou muset přizpůsobit legislativě EU a zároveň zcela reformovat své politické, hospodářské a sociální systémy, uvádí se v posudku, jenž analyzuje hospodářské a sociální důsledky rozšíření pro kandidátské země. Zdůrazňuje také napětí vznikající při vytváření nových pracovních míst v nových odvětvích, zatímco v tradičních odvětvích dojde k jejich podstatnému úbytku. Výbor EESC prosazuje aktivní politiku zaměřenou na rozvoj pracovních trhů, zkvalitnění infrastruktury a vyvážený přístup k sociálnímu zabezpečení, výplatě dávek a mzdám a platům. Posudek také uvádí doporučení k zeštíhlení úřednického aparátu, posílení právní ochrany, podpoře zahraničních investic, reformě zemědělské politiky, rozvoji občanské společnosti a prosazování hospodářské a sociální konvergence.

Výbor EESC zároveň přijal i další posudek o dopadu rozšíření EU na jednotný trh, v němž uvádí, že využití pracovních sil bude představovat klíčový faktor míry úspěšnosti, s níž rozšířený jednotný trh bude přinášet hospodářské výhody, posilovat konkurenceschopnost EU a využívat svého plného potenciálu. Posudek také vyjadřuje přesvědčení, že přijetí rozšíření ze strany široké veřejnosti bude zásadně ovlivněno způsobem, jakým se přínosy budou rozdělovat mezi obyvatelstvo.

Nový předseda výboru EESC Roger Briesch také jako prioritu ve svém programu na rok 2003 stanovil přizpůsobení se rozšíření EU. Zdůraznil, že během jeho předsednictví bude muset výbor EESC přijmout nové členy a funkcionáře z kandidátských zemí a že tento náročný úkol je třeba řešit přímo, pomocí důkladné reformy činnosti výboru.

Někteří kandidáti vynikají v inovaci, jiní zase ne

Evropská komise nedávno zveřejnila Evropské inovační skóre roku 2002. Hodnocení poprvé vedle údajů o členských státech obsahuje i výkonnost kandidátských zemí při zavádění inovací. Celkově z něj vyplývá, že EU stále ještě v oblasti inovace pokulhává za USA a Japonskem. Uvádí však, že některým kandidátským zemím se daří velmi dobře plnit některá kritéria, z nichž hodnocení vychází, zejména podíl obyvatelstva v aktivním věku s vyšším než středním vzděláním, zaměstnanost v progresivní výrobě high-tech, výdaje na informační a komunikační technologie a úroveň přímých zahraničních investic plynoucích do těchto zemí. Identifikuje i jejich některé slabé stránky, např. relativně nízkou míru zaměstnanosti ve službách high-tech, soukromých investic do výzkumu a vývoje a dostupnosti Internetu a oblast patentů.

Inovační kapacity se soustřeďují zejména tam, kde kandidátské země již vypracovaly konkrétní národní politiku inovace, zejména v Estonsku, České republice a Slovinsku. Maďarsko, Litva a Malta se také řadí k předním inovačním zemím v této skupině. Z hodnocení také vyplývá, že kandidátům stále chybí spolehlivé údaje o inovaci - jde o slabou stránku, kterou se musí zabývat vlády, neboť stojí v cestě efektivním zásadním rozhodnutím, uvádí Komise. Komisař pro podnikání Erkki Liikanen prohlásil: “Inovace musí být na předním místě agendy rozšiřující se unie, má-li EU dosáhnout svého cíle větší konkurenceschopnosti.”

“Obtížný začátek” zahraničních investic kandidátských zemí

V většině zemí střední a východní Evropy dosahují aktivní zahraniční investice (tj. investice směřující ven z těchto zemí) stále ještě jen nízké úrovně. Vyplývá to z nové studie vypracované agencií OSN UNCTAD o dopadu rozšíření EU. UNCTAD uvádí, že aktivním přímým zahraničím investicím brání příliš pomalý rozvoj “konkrétních výhod vyplývajících z vlastnictví podniku, manažerských dovedností a know-how nezbytných k realizaci investic v zahraničí a k úspěšnému vedení zahraničního podnikání”. V době do zahájení transformace těchto ekonomik mělo komerční dovednosti jen Maďarsko (včetně odborných znalostí a schopností nezbytných při provádění operací na světovém trhu a řízení zahraničních poboček). I ty se však omezovaly jen na hrstku státních obchodních společností. “Není divu, že aktivní přímé zahraniční investice začínají obtížně,” uvádí studie. Dochází však již k jejich nárůstu, zejména v Maďarsku, Estonsku a Slovinsku. Hnací silou je hlavně snaha o překonání omezení vyplývajících z hlediska dosažitelného zisku z malého domácího trhu a potřeba podpořit výrobu. Viz též http://r0.unctad.org/en/subsites/dite/pdfs/CEE_outward_en.pdf

Žádné záruky kladného výsledku hlasování neexistují

Od května se v některých kandidátských zemích podpora vstupu do EU mezi občany, kteří se chystají zúčastnit referenda, nezvýšila, uvádí nejnovější průzkum provedený Nadací skupiny pro výzkum veřejného mínění ve střední Evropě (CEORG). V Maďarsku podpora poklesla o 9,2 % na 75,1 %, v Polsku a České republice šlo o pokles malý, o 1,6 % resp. 0,4 %. Nejskeptičtější zůstává Česká republika, zatímco Maďarsko je z uvedených tří států nejvíce nakloněno členství v EU. Nejméně nadšení projevují v Maďarsku občané ve věkové skupině 40-59 let (16,7 % je proti členství v EU) a obyvatelé venkovských oblastí (20,9 % proti členství). Nejsilnější podporu členství v EU vyjadřují obyvatelé maďarského hlavního města Budapešti. V České republice vyjadřují nejsilnější podporu členství v EU respondenti s vysokoškolským vzděláním (78,5 %), nejvíce oponentů se nachází ve skupině pouze se základním vzděláním (43,2 % by hlasovalo proti členství v EU). Nejdůraznějšími oponenty členství v Polsku jsou obyvatelé venkova (27,5 % je proti), zatímco nejvyšší podporu členství nalezneme mezi obyvateli velkých měst (83,8 %) a lidmi s vysokoškolským vzděláním (83 %).

Informační centrum Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice

European Union Information Centre of the Delegation of the European Commission to the Czech Republic

Rytířská 31, 110 00 Praha 1, Česká republika

Tel.: (+420 2) 216 10 142 Fax: (+420 2) 216 10 144

e-mail: info@iceu.czhttp://www.evropska-unie.cz