A rok 2014 končí

S každým rokem něco končí a něco začíná. Je to přelom relativní, však kolik je užíváno letopočtů. Třeba kromě našeho evropského, občanského, tj. křesťanského, podstatně starší letopočet židovský, který má letos 5775 let, se ale používá i čínský, podstatně mladší muslimský apod.

Nicméně i občané veterináři na konci roku bilancují:

Od počátku letošního roku jsme registrovali několik nebezpečných nákaz. Nejprve to byl africký mor prasat, který se od jihu šířil přes západní oblasti zemí Ruské federace až do Polska a Pobaltí. Nová ohniska byla hlášena v průběhu roku až do podzimu. Situaci stále pečlivě sledujeme a chovatele prasat jsme informovali o tom, že toto riziko nelze brát na lehkou váhu. Zaregistrovali jsme výskyt vztekliny v sousedním Polsku, vnímáme také, že pro Evropu zejména existuje nové riziko zavlečení slintavky ze severní Afriky, a to z Alžírska. Ke konci roku se pak opět po delší době v Evropě objevila vysoce patogenní aviárním influenza, v Německu, Nizozemí a Velké Británii. I v tomto případě jsme připomněli našim chovatelům, že je na místě vysoká obezřetnost.

Proti loňskému roku, kdy krajské veterinární správy řešily 37 případů otrav včel, to letos bude zhruba o 30 případů více. Proto krajské veterinární správy zřídily pro včelaře krizovou linku, kam mohou volat i mimo úřední hodiny (viz telefonní seznam v adresáři uvedeném na www.svscr.cz.). Službu konající inspektor následně kontaktuje pracovníka Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, dříve Státní rostlinolékařské správy, a domluví se na nejbližším možném termínu, kdy proběhne místní šetření. Jen pro představu, cílené vyšetření jedné účinné látky přijde na 1300 – 3000 korun, je-li potřeba stanovit hladiny více účinných látek, může cena vyšetření jednoho vzorku dosáhnout až 8000 – 9000 korun.

Podařilo se také účinně řešit několik případů tzv. množíren. Například v Praze inspektoři Městské veterinární správy v Praze v září na základě obdrženého podnětu provedli kontrolu v chovné stanici v Praze Běchovicích. Chovaná zvířata byla „špinavá a zapáchající“. Dle stěžovatele šlo při nákupu štěněte o „nevšední zážitek“. Obdobný zákrok provedli inspektoři Krajské veterinární správy pro Středočeský kraj. V obou případech bylo zahájeno správní řízení za účelem udělení pokuty, nařízeno snížení počtu chovaných zvířat a provedení pak má na starosti obec.

Na počátku podzimu, 2. Října, byla pod č. 212/2014 Sb. ve Sbírce zákonů zveřejněna novela nařízení vlády č. 125/2011 Sb., o stanovení informačních povinností příjemcům živočišných produktů v místě určení. Za dva měsíce trvání těchto kontrol Státní veterinární správa z důvodů nesplnění veterinárních parametrů neuvolnila do oběhu zhruba 35 tun potravin, což svědčí o nejednotném přístupu k legislativě jednotlivými členskými zeměmi. Všechny tyto kontroly jsou prováděny nediskriminačně, tj. namátkově, bez zaměření na konkrétní země či producenty, a je kontrolováno zhruba 14 % příchozích zásilek. Je třeba dále uvést, že za prohřešky, ponejvíce administrativního rázu, již krajské veterinární správy vyměřily příjemcům zásilek pokuty za zhruba 14 milionů korun. Letos tedy počítáme, že bude na pokutách vybráno téměř dvakrát tolik, než v roce 2013, kdy byly uloženy pokuty ve výši 24 milionů. Státní veterinární správa samozřejmě nesoutěží, kdo uloží více pokut, jde přece o to, aby všichni chovali zvířata odpovídajícím způsobem a výrobci dodržovali podmínky zdravotní nezávadnosti. A to se dost daří. Nicméně celá řada administrativních pochybení by mohla být podhoubím pro další, závažnější prohřešky.

V souvislosti s novelou zákona o potravinách budou veterinární inspektoři moci kontrolovat i stravovací zařízení, která nabízejí zvěřinu. Bude to náročné a o způsobu kontrol a jejich organizaci probíhají jednání s orgány Ministerstva zdravotnictví a také s pracovníky Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Na co se dozor tedy zaměří? Především na to, že pouze restaurace registrované Státní veterinární správou jako maloobchodní zařízení určené pro zacházení se zvěřinou mohou kupovat zvěřinu v kůži nebo peří, avšak ne v maloobchodní prodejně, ale přímo od uživatele honitby. Zvěřina musí být prohlédnuta proškolenou osobou a musí absolvovat potřebná vyšetření (divočáci na trichinely). To bude předmětem státního veterinárního dozoru. Stejně tak další potravinářské podniky, které jsou registrovány krajskou veterinární správou jako maloobchodní zařízení určené pro zacházení se zvěřinou, mohou v rámci své maloobchodní činnosti dodávat maso volně žijící zvěře nebo výrobky z masa volně žijící zvěře, které bylo prohlédnuto pouze proškolenou osobou, jinému maloobchodnímu zařízení v rámci své okrajové a omezené činnosti.

I v příštím roce 2015 budeme nadále sledovat nákazovou situaci v okolních zemích, usilovat o ochranu státního území před zavlečením nebezpečných nákaz, pokračovat v ozdravovacích programech a provádět stání dozor při uvádění potravin živočišného původu do oběhu tak, aby si zákazník neměl na co stěžovat.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS