Agrární platební agentura je před schválením

Bude stát doplácet na vstup do Evropské unie? Možná. I kvůli lenosti byrokratů a netečnosti politiků.

Česká republika ještě pět dní před vstupem do Evropské unie nemá fungující instituci pro převod evropských dotací zemědělcům. Právě v této oblasti jsou přitom v Evropě nesilnější lobbistické tlaky. Dnes by měl ale první náměstek ministra financí Eduard Janota dostat zprávu, zda Platební agentura ČR splňuje všechny podmínky pro své fungování. »Jestli auditor nebude mít námitky, není důvod, proč bych svým podpisem fungování této organizace nepotvrdil,« řekl Janota.

»Platební agentura bude připravena tak, jak jsme slíbili, termín jejího vybudování do konce dubna jsme tedy dodrželi,« konstatoval státní tajemník Ministerstva zemědělství Miroslav Toman. Agentura je pro celý obor klíčová. Kvůli dosavadnímu agrárnímu systému unie jsou rolníci silně závislí na dotacích. Přes agenturu půjdou veškeré zemědělské podpory jež Česko dostane z Bruselu. Jen v letošním roce by to mělo být přes 14 miliard korun, celkově v letech 2004 až 2006 pak přes padesát miliard.

»Očekávali jsme, že práce na agentuře dobře dopadne. Je to tak důležitá věc, že jiná varianta vlastně ani nepřicházela v úvahu,« říká Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu. Připustil přitom, že zřejmě ještě bude potřeba pro stoprocentní chod agentury některé věci dodělat. »Ale to už je jiná záležitost, hlavní je její schválení jako nepostradatelné instituce. Předpokládáme, že od tohoto týdne se také už rozběhne vydávání žádostí o dotace, především na vyrovnání ekonomického propadu hospodaření v méně příznivých přírodních podmínkách,« dodal.

Ministerstvo financí odhaduje, že letos získáme po vstupu do Evropské unie z evropských fondů o zhruba dvě miliardy korun víc, než přispějeme svým vkladem do společné eurokasy. Vládní odpůrci takovému optimismu nevěří. Sami poslanci varují, že se letos můžeme stát čistým příspěvcem do eurorozpočtu a budeme tak dotovat i bohatší členské státy.

Česko bude totiž muset po vstupu zaplatit do společného rozpočtu zhruba 17 miliard korun. Není ale žádná jistota, že tuto částku dostane zpět - a to i přesto, že je přistupující a z hlediska porovnání ostatních států unie chudší zemí. Každé euro si totiž musí žadatelé zasloužit a to je právě problém, s kterým se nejspíš naše exekutiva nedokázala dosud vypořádat.

Peníze, které nabízí Evropská unie, totiž mohly být čerpány už od této soboty. Žádosti by ale musely být zpracovány, evidovány a podány. To bylo možné provést podle směrnic EU už od ledna letošního roku. Státní správa ale »zaspala« a až příští týden hodlá vydat podnikatelům »kuchařku«, jak žádat o finance z evropských fondů. To je jedna ze základních věcí, kterou poslanci vládě vytýkají. Státní správa se alibisticky hájí tím, že termíny dodržela. »Například Rakousko v prvním roce svého přistoupení nevyčerpalo ani euro z unijního rozpočtu;« uvedl v pátek před poslanci rozpočtového výboru první náměstek ministerstva pro místní rozvoj Ivo Hartmann.

Odhadovaná bilance finančních toků Česka s Evropskou unií v roce 2004

(v miliardách korun)

· Odvod České republiky do rozpočtu EU -17,0

· Dohodnuté kompenzace 10,0

· Zálohy na čerpání strukturálních fondů EU 5,4

· Dobíhající platby z předstupních fondů EU 3,0

· Odhadovaný podíl na výnosu z výkonu ekonomiky*) 0,5

*) Prostředky rozdělené Evropskou komisí podle dosaženého růstu hrubého domácího produktu