Agrární sektor. Blýská se na časy?

Poslední léta nám politici stále častěji předkládají různé balíčky. Senátor Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR, připravil jako svůj první politický čin také jeden. Není však zásahem do státního rozpočtu, ale do svědomí politiků, kteří o této zemi rozhodují. Tedy v tomto případě konkrétně senátorů.

České zemědělství dlouhodobě nevzkvétá. Balíček obsahuje stručné zhodnocení, kam agrární odvětví dospělo a co je třeba udělat pro nápravu.

Návrh je v souladu s koncepcí rozvoje českého zemědělství do roku 2020, kterou předložil ministr zemědělství Petr Bendl. Na přípravě strategie se podílejí i zemědělci, když agrární komora má ve sboru poradců dva zástupce.

Venkov se vylidňuje

„Můj pohled se s pohledem ministra Petra Bendla vzácně shoduje. Myslím, že po dlouhé době je zde jedinečná příležitost na to, abychom spojili síly a pohnuli s letitým trendem útlumu celého odvětví," říká Jan Veleba.

A jaké jsou podle něho hlavní problémy agropotravinářského komplexu?

Byla utlumena živočišná výroba i pěstování speciálních plodin a stav hospodářských zvířat postupně klesl až na úroveň meziválečného období. Došlo k výraznému útlumu odvětví s vyšší přidanou hodnotou, čímž se tuzemští zemědělci stávají pouhými producenty surovin, které se vyvážejí. Klesla zaměstnanost nejen v zemědělství, ale i v navazujících oborech. Proto venkov stárne a vylidňuje se.

Problémy se prohloubily zejména po vstupu do Evropské unie před devíti lety, kdy vzrostla ekonomická závislost družstev, farem i jednotlivých rolníků na podporách a dotacích. Masivně roste dovoz potravin.

Agresivní řetězce svojí obchodní politikou, podmínkami a cenovým diktátem ničí domácí prvovýrobu i zpracovatele. Agrární zahraniční obchod má každoročně záporné saldo ve výši 3035 miliard korun. „Když srovnáme index vývoje zemědělské produkce na jeden hektar v některých státech unie a USA, zjistíme nelichotivé výsledky. Česko mimořádně zaostává, zato například zemědělství sousedního Rakouska, které má stejný počet obyvatel a horší přírodní podmínky, vzkvétá.

Je to vizitka rakouských politiků, rakouských vlád, jak se chovají k zemědělství. Naopak vývoj u nás je také svéráznou vizitkou našich politiků," dodává Jan Veleba.

Zastavit úbytek půdy

V závěrečné části balíčku s konkrétními cíli, které je třeba naplnit, byla použita čísla ze strategie ministerstva zemědělství. Z nich vybíráme:

- Zvýšit produktivitu práce v zemědělství ve vztahu k produktivitě práce národního hospodářství ze současných sedmdesáti co nejrychleji na 75 procent. Snížit záporné saldo agrárního zahraničního obchodu o 30 procent.

- Zachovat rozměr a produkční potenciál úrodné půdy v počtu 3 520 000 hektarů. Zastavit její úbytek, snížit podíl pronajaté půdy až o 30 procent. Zastavit snižování podílu živočišné výroby na celkové zemědělské produkci a ze současných 45 jej zvýšit minimálně na 50 procent.

- Zastavit zvyšování podílu obilovin na orné půdě a naopak jejich současný podíl asi 60 procent začít snižovat, stejně tak u olejnin. Rozšířit plochy chmelnic ze současných 4,6 tisíce ha na alespoň pět tisíc hektarů.

- Zvýšit produkci ovoce mírného pásma ze současných 35 procent o desetinu a zeleniny ze 78 procent na minimálně 85 procent.

- Zastavit pokles stavů dojnic a ze současných 374 tisíc kusů stabilizovat jejich stav na úrovni 400 tisíc. Zvýšit stavy krav bez tržní produkce mléka ze současných 178 tisíc kusů na úroveň 200 tisíc kusů a stavy ovcí ze současných 209 tisíc kusů na úroveň 250 tisíc kusů. Zastavit pád chovu prasat a zvýšit jejich stavy ze současných 1,6 milionu kusů na 2,1 milionu.

Významná role státu

Zásadní pro naplnění těchto cílů je výrazné zvýšení produktivity potravinářského průmyslu. Máme na to, abychom dosáhli a udrželi soběstačnost všech základních potravin na úrovni 8085 procent.

Předpokladem k naplnění tohoto cíle je spolupráce všech zainteresovaných včetně politiků. Stejně, jako je tomu například v Rakousku, Německu, Francii a v dalších vyspělých zemích.

Sektor musí být přijat a politicky podpořen jako odvětví s národní prioritou, a to zvlášť v kontextu s děním ve světě a na globálním trhu s potravinami a přírodními zdroji.

JAROMÍR HAMPL