Aktuální problémy ekonomiky výroby mléka v České republice

Zdeněk Poděbradský

ČZU Praha, VÚŽV Praha - Uhříněves

Předmětem zkoumání bylo sledování vývoje ekonomiky výroby mléka. Zjištěné výsledky analyzují vliv jednotlivých faktorů na výsledky chovu, ukazují na možnosti racionalizace výrobního procesu, současně však i poskytují podklady pro vyjednávání zástupců producentů mléka s odběrateli, pro jednání komoditních rad atd.

Bylo analyzováno 117 zemědělských podniků - producentů mléka. Tyto podniky se v roce 1999 podílely na celkové produkci mléka v České republice 12,4 % (307,8 mil.l mléka) a chovalo 55,6 tis.dojnic (9,0 %). Znamená to, že uvedený soubor vykázal oproti celostátnímu průměru vyšší dojivost a tudíž, že dále uvedené výsledky budou poněkud lepší než byl průměr České republiky.

V úvodu nutno uvést charakteristiku sledovaných podniků. Průměrná velikost sledovaných podniků v r. 1999 byla 2 006 ha z.p. při variabilitě od 231 do 5 628 ha. V podnicích bylo chováno v průměru 475 dojnic (od 43 do 2 144 kusů). V systému ustájení zaujímalo volné boxové ustájení (VBU) 53,3 %, podíl holštýnské krve v populaci dojnic činil 39,1 %. Přírodní podmínky lze charakterizovat pomocí ceny půdy, která se v průměru pohybovala na úrovni 5,01 Kč za m2 , ovšem dojnice se chovaly po celém území republiky, o čemž svědčí skutečnost, že tento údaj kolísal u jednotlivých podniků od 1,27 Kč až do 10,78 Kč za m2.

Výsledné provozní a ekonomické výsledky obsahuje tabulka1. Z vývoje výsledků od roku, kdy jsme začali problematiku ekonomiky výroby mléka sledovat, je patrno, že se producenti mléka snažili. Svědčí o tom rostoucí dojivost, kdy meziroční nárůst v období 1994 - 1997 se pohyboval kolem 200 l na dojnici za rok, aby v r. 1998 zaznamenal přírůstek 600 (!) litrů. Je logické, že za tímto vzrůstem nutno hledat nějaký stimul. Zřejmě jím byla nákupní cena. Uvážíme-li, že roční zvyšování dojivosti je ovlivněno ze 100 až 150 l šlechtěním a další přírůstek je ovlivněn vyšší úrovní krmení, pak v roce 1998, kdy průměrná nákupní cena mléka se vyšplhala na 8 Kč za litr, byl dán podnět ke zvýšení využití produkčních schopností dojnic. Upřímně řečeno, začalo se více krmit a to především jadrnými krmivy, přičemž ekonomický efekt se dostavil: zvýšenou dojivostí v r.1998 oproti předcházejícímu roku klesly náklady na litr prodaného mléka o 0,23 Kč při zvýšení průměrné ceny o 0,57 Kč. Výsledkem bylo snížení výrobní ztráty o 0,80 Kč na litr a při započtení státní podpory, která byla zavedena od r.1998 se ztráta minimalizovala až na 0,19 Kč na litr mléka.

Co je pozoruhodné, že vedle růstu tržnosti mléka, která souvisí hlavně s růstem dojivosti (netržní mléko se pohybuje na úrovni kolem 400 l na dojnici za rok při libovolné dojivosti), rostla i kvalita mléka. Je to patrno z vývoje v období 1994 -1998, kdy zařazení do vyšší třídy jakosti bylo spojeno i s vyšší nákupní cenou.

Zcela jiná situace se vyvinula v roce 1999, který lze označit za nešťastný rok co do zpeněžování mléka. Meziroční propad nákupní ceny mléka o 0,90 až 0,95 Kč na litr nebyl vyvolán nadprodukcí, ta byla pouze záminkou, neboť v předcházejících letech byla nadprodukce ještě vyšší. Jako hlavní příčinu lze označit spekulativní chování odběratelů, kteří požadovali touto cestou vyřešení státní subvence spojené s vývozem mléčných produktů, hlavně másla

Ekonomická ztráta, vzniklá poklesem nákupních cen, byla částečně eliminována snížením nákladů na litr tržního mléka o 0,49 Kč. Svědčí to o hospodárnějším vynakládání prostředků producenty mléka a bude proto účelné podívat se podrobněji na úroveň jednotlivých kalkulačních položek, jak se v posledních letech vyvíjely (tabulka 2). Příčiny snížení nákladů budou komentovány v referátu.

Hodnotíme-li dosaženou úroveň rentability, nutno konstatovat, že i přes aktivitu zemědělců, vedoucí ke snižování nákladů, došlo ke zhoršení ekonomiky výroby mléka. Příčinou je především nepříznivě se vyvíjející situace na trhu.

Tabulka 1: Provozně - ekonomické ukazatele výroby mléka

x) prodaného mléka (od celkových nákladů odečteny oceněné “vedlejší výrobky”, tj. narozená telata, chlévská mrva a netržní mléko)

Tabulka 2: Vývoj nákladů na chov dojnic a jejich struktura (Kč)

x) a energie o) včetně léků +) ostatní přímé a režijní náklady