Americké výzkumy oživují strašidlo BSE

I bifteky by mohly škodit. Takové nebezpečí je zatím velmi vzdálené, ale po nových objevech amerických vědců je třeba s ním počítat. Evropští odborníci musí nyní znovu zkoumat, zda je zejména hovězí maso tak bezpečné, jak dosud tvrdili, anebo zda může být cestou pro šíření nemoci šílených krav (BSE). Podle výzkumů, které v úterý zveřejnil americký nositel Nobelovy ceny Stanley B. Prusiner a jeho tým, se mohou i v mase hromadit priony. Platí to alespoň u myší a křečků. Takové odhalení působí spíše nesrozumitelně než nebezpečně - pokud se nedodá, že mnozí odborníci považují priony za původce nemoci šílených krav. Dosud panovalo přesvědčení, že tyto bílkovinné částice se soustřeďují v mozku, míše a jiných "rizikových" částech těl, a že tedy stačí vyjmout tyto orgány, aby bylo maso celkem bezpečné. Americké výzkumy tak zasadily tvrdou ránu optimismu v boji s nemocí. Prusinerův tým, působící na Kalifornské univerzitě, totiž zjistil, že priony se mohou hromadit i v nožičkách a ve vnitřních orgánech, jako jsou játra. Evropští odborníci proto poněkud znejistěli. Výsledek, k němuž dospěl Prusiner, se dosud považoval za vyloučený. Bezpečnostní opatření Evropské unie proti BSE jsou založena právě na víře, že samo maso nepředstavuje zdravotní riziko pro lidi ani pro dobytek. Prusinerův tým však zatím neexperimentoval s nemocí šílených krav.

Prusinerův tým infikoval zvířata nemocí scrappie, která postihuje ovce a která podle dosavadních zjištění není člověku přímo nebezpečná. To je však jen malá útěcha. Scrappie bývá často označována za nemoc, z níž se BSE vyvinula. Údajně k tomu došlo poté, co se do krmiva pro dobytek začalo přidávat i maso ovcí nakažených touto nemocí. Evropská komise, jež dohlíží na bezpečnost potravin v EU, zatím sleduje americká zjištění s velkou skepsí. "Myš nelze srovnávat s krávou. My jsme testovali řadu krav nakažených BSE, ale nic takového (přenos prionů do masa) při nich nebylo zjištěno," uvedla Beate Gminderová, mluvčí komisaře pro bezpečnost potravin. "Je možné, že velmi sofistikovanými a mimořádně citlivými metodami lze zjistit bílkoviny-priony, ale i pak je ještě třeba zjistit, zda je s nimi spojena nějaká nakažlivost a zda je to podstatné z hlediska přenosu nemoci," soudí opatrně Pierre-Paul Pastoret z veterinární fakulty při univerzitě v Lutychu. Sama Gminderová k výsledkům profesora Prusinera dodala, že "je to zajímavý výsledek, který ale nemá bezprostřední důsledky", protože mezi křečky a krávami existuje jistá biologická, druhová bariéra. Celé věci se přesto iniciativně chopili Francouzi. Jejich agentura pro bezpečnost potravin AFSSA oznámila, že bude nyní přísně zkoumat maso krav nakažených BSE. Francie má svůj důvod pro tuto aktivitu. Odmítá totiž dovoz britského hovězího a každý argument, že toto maso může být bezpečnostním rizikem, se jí hodí. Zvláště poté, co prohrála soudní spor s Brity, při němž Evropský soudní dvůr rozhodl, že Paříž musí blokádu hovězího zrušit. Kvůli šíleným kravám vypukly již dvě velké paniky - první v roce 1996 vedla k zákazu vývozu britského hovězího, druhá v roce 2000 postihla i kontinent, kde byly zjištěny stovky nakažených kusů. Obavy byly posíleny tvrzením, že BSE vyvolává u lidí CJD, což je smrtící onemocnění mozku. Paniky již přešly, ale kolem BSE panuje stále řada nejistot, zejména v Británii, která byla nemocí postižena nejvíce. Počátkem roku tam vyvolalo velký rozruch tvrzení, že nemoc šílených krav postihuje i ovce. Podezření nakonec nebylo potvrzeno.