Američtí farmáři se genetiky neobávají

Vysoké vzdělání a odborná kvalifikace se stávají nutnou podmínkou pro obdělávání obrovských lánů v USA

Díky bohatým přírodním zdrojům a efektivnímu využívání strojů, hnojiv, chemikálií i geneticky modifikovaných rostlin nemají američtí farmáři konkurenci: Nikdo nepěstuje levněji a ve větším množství.

Silnou stránkou amerického zemědělství je totiž ochota farmářů přecházet na nové technologie, i když jsou stejnou měrou inovátory jako tradicionalisty - hluboký konzervatizmus vždy poskytoval stabilitu venkovským obcím v době velkých změn.

Jedním z novátorských farmářů je Jim Kinsella z Illinois. V okolí městečka Champagne v oblasti Velkých planin spolu se svým synem obdělává na 1000 ha půdy. "Zvládneme to snadno," říká. "Za den jsme schopni osít 80 hektarů nebo ošetřit postřikem 200 hektarů."

Tuto rychlost umožňuje několik faktorů. Krajina tu je rovná, půda výborná. Na farmě nechovají žádná zvířata. Rotačním způsobem se pěstuje téměř výhradně kukuřice a sója. J. Kinsella také propaguje bezorebný systém - od roku 1977 se jeho pole neorala. "Kvalita půdy se tehdy po čtyřech až pěti letech nesmírně zlepšila," říká. "Tento způsob také zabraňuje erozi půdy - a, co je nesmírně důležité, snižuje množství oxidu uhličitého v atmosféře." Organické zbytky také brání odpařování vody, zadržují ji a postupně tlí, čímž přispívají k tvorbě humusu. Bezorebný systém spočívá v tom, že se po sklizni zbytky rostlin nezaorávají, nýbrž ponechávají na poli a nové plodiny se sejí přímo do strniště mezi původní řádky. Tato metoda se silně opírá o chemikálie ničící plevel, což je jí vyčítáno, nicméně snižuje pracovní náklady i množství vynaložených pohonných hmot. Pokud se ale použijí geneticky modifikované rostliny (GMO), lze i množství herbicidů snížit.

Podle J. Kinselly se orbou mineralizuje, tedy rozkládá na jednoduché anorganické látky, velké množství uložené organické hmoty, čímž se jen ve Spojených státech, kde se obdělává na 320 miliónů akrů (1 ha = 2,47 akru) půdy, uvolňují miliardy tun CO2. Tato mineralizace humusu tudíž přispívá ke zvýšení koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a zároveň snižuje jeho obsah v půdě - současné údaje naznačují, že obnovení původního množství humusu by zabralo 25 let při zachování bezorebného systému a dobrého managementu půdy, neboť zhruba jen 10 procent uhlíku ze zbytků rostlin může být v půdě uloženo jako humus. J. Kinsella se proto domnívá, že by farmářům pracujícím tímto způsobem měly být vypláceny prémie za uhlík zachycený v půdě, a to ve výši asi 100 USD za tunu uhlíku. To pak lze ročně kontrolovat podle procenta humusu v půdách.

Při přechodu na bezorebný systém se však nejdříve musí počítat s přechodně nižším výnosem vzhledem k chladnější a mokřejší půdě na jaře a snížené míře mineralizace, která vede k nižšímu obsahu živin, jež jsou rostlině k dispozici pro raný růst. Bezorebný systém také vyžaduje zvýšené počáteční investice do specializovaného zařízení, musí se rovněž počítat s určitým rizikem, než se půda přizpůsobí a než se farmář tomuto vysoce efektivnímu způsobu naučí. Poté se ale výnos může zvýšit o 25 %, jako tomu bylo na farmě J. Kinselly. Při správné agrotechnice se v nakypřené půdě v okolí rostliny zvýší teplota a farmář získá dva týdny vegetační doby navíc.

Využití počítačů a GPS

Dalším důvodem, proč Jim zvládá využít tak velkou plochu, jsou kvalitní a mimořádně dobře udržované stroje. I když dosahují stáří více než dvaceti let, jejich vzhled odpovídá téměř novým. "Vyplatí se kupovat dobré a drahé stroje," říká. "Dlouho pak vydrží. A my se o ně dobře staráme."

Na dlouhém seznamu technických novinek, které pomáhají snižovat náklady a zvyšovat produktivitu, jsou počítače. J. Kinsella denně vyjíždí se svým malotraktorem na průzkum polí, takže jeho stav zná. Ale při sklizni na kombajn také připevňuje čidla, které od GPS (Global Positioning System) družice přesně zaznamenává polohu jako nezávisle proměnnou. V kombajnu je ještě čidlo množství zrna, což tvoří závisle proměnnou. Počítač pak sestrojí mapu výnosů s rozlišením několika metrů. Podle této mapy se druhý rok hnojí. Ušetří se tak hnojivo a vyrovná úrodnost pozemku. J. Kinsella se také pokusil využít dálkového snímkování polí pomocí satelitů, ale pak od toho odstoupil. Satelit totiž přelétával přes jeho pole jednou za 3,5 dne a ke vší smůle bylo v té době většinou pod mrakem. "Až vymyslí způsob, jak zobrazit pole i přes vodní páry, opět bych této služby využil," říká.

Satelity mohou zobrazovat zvolený povrch ve čtyřech vlnových délkách - modré, zelené, červené a infračervené, přičemž první tři se nacházejí v oblasti viditelného světla. Snímek je pak možné získat z internetu. Satelit také může porovnávat obrázky z viditelného a neviditelného spektra a spočítat vegetativní index, který odráží zdraví rostlin.

Paraglidy jako nástroj

Jiní farmáři využívají motorové paraglidy. Z výšky získávají přehled, zda jsou pole suchá nebo mokrá, či zda jsou připravena pro další práce. Také mohou zkontrolovat, jak plodiny rostou, nebo jestli se v nich nemnoží škůdci a plevel. Lépe mohou zvážit, kterou část přihnojit, nebo kde použít postřik. Průzkumem ze silnice nebo průchodem jen určité části pole by takový přehled nezískali, navíc za hodinu letu tak uskuteční to, co by autem zabralo den. Paraglide je také lepší než letadlo, protože je možné se dostat níže a letět pomaleji.

Další farmáři zase začali již v 80. letech využívat 35mm kameru a snímali svá pole v infračerveném spektru. Nevýhoda však spočívala v tom, že než se film vyvolal a než se analyzoval problém, bylo na zásah pozdě. Proto začali využívat digitálních kamer a počítačů, takže pak po dvou hodinách od přeletu nad pozemky si mohou prohlížet obrázky pořízené v infračerveném spektru. Snímky však pouze vyznačí rozdíly mezi zdravým a nemocným porostem - v čem přesně spočívá problém, musí farmář zjistit osobně. Přesto se ušetří čas a farmář se může soustředit jen na postižená místa.

Obliba GMO je značná

Američtí farmáři brzy přijali geneticky modifikované plodiny. V roce 1996 byla GM sójou oseta 2 % půdy v USA, v roce 1997 15 %, v roce 1998 30 % a v roce 1999 již 55 %, přičemž tato plocha byla omezena jen dostupností GM osiva. K nejrozšířenějším transgenním plodinám v USA patří sója, kukuřice, bavlna, řepka olejka a brambory. Na jejich vývoji a distribuci se podílejí hlavně Monsanto, Novartis, Dow, DuPont, Agrevo a Zeneca.

Farmáři v USA ale přistupují při rozhodování, zda novou technologii použít, až po důkladné rozvaze. Nejdříve odhadnou předpokládané náklady a zisky. Především se přesvědčí, že nedojde ke snížení výnosů a že příslušný gen byl vnesen i do těch elitních variet, které v jeho oblasti prospívají nejlépe. Pak zjistí cenu a odhadnou, kolik ušetří na pesticidech. Při pěstování nemodifikovaných rostlin totiž musejí farmáři vyjíždět až pětkrát do roka s postřiky, neboť výskyt škůdců je vzhledem k pěstování monokultur obrovský. Pokud ale prší a pole jsou rozbahněná, jsou rádi, když se podaří vyjet alespoň jednou, nicméně výnosy se značně sníží. O ekologické stabilitě v této krajině bez remízků nemůže být ani řeč - agrosystém je naprosto závislý na vstupech, tedy hnojivech a postřicích.

Mnoho farmářů také postupuje rozvážně - nejdříve vyčkávají, než technologii přijmou. Ale pak z ní mají velký prospěch. Mladší farmáři, kteří více riskují a bývají mezi prvními při zkoušení nových postupů, mohou na podzim hodně získat, ale také hodně ztratit. V zemědělství totiž obecně nelze najít vztah mezi ziskem a inovací.

Evropa vyváží strach

Biotechnologie se ovšem velice osvědčila: Zlepšuje variety plodin, neboť jim poskytuje vestavěnou ochranu proti určitému hmyzu, specifickým chorobám nebo toleranci k herbicidům, které jinak zničí veškeré zelené rostliny včetně plevelů (viz příloha HN z 11. 7. 2000). Díky těmto úpravám se pak sníží spotřeba herbicidů o 11 až 30 %, ušetří se značné množství paliva, protože se nemusí tolikrát vyjíždět na pole, snižuje se také eroze půdy a ve svém důsledku je příznivější pro mikroorganismy, ptáky i savce.

Ovšem po sedmi letech prudkého nárůstu se rozloha osetá geneticky modifikovanými plodinami začíná snižovat. Obavy nastávají převážně vzhledem k odporu Evropy. Mnoho farmářů proto letos od pěstování GM plodin upouští. "Vyvezli jste k nám z Evropy strach," říká Jim Kinsella. Také on letos osel svá pole především nemodifikovanými rostlinami.

Menší obavy z omezeného odbytu panují v oblastech, kde se pěstuje kukuřice jako krmivo pro zvířata. Nicméně - co když i rančeři přestanou odebírat GM kukuřici, protože zase jejich odběratelé budou vyžadovat ujištění, že je nekrmí takovými plodinami?

Některé nadnárodní společnosti, jako Coca Cola, Kellog's a Pepsi, odmítly návrhy, aby zastavily využívání biotechnologických plodin k výrobě potravin a nápojů. Nicméně na druhé straně, Frito-Lay, divize Pepsi, požádala své dodavatele, aby se stranili GM brambor a kukuřice. Simplot, hlavní dodavatel brambor pro McDonald's, sdělil svým pěstitelům, aby přestali sázet GM brambory. Kellog's odstraňuje GM složky z produktů dodávaných do Evropy a Austrálie, ale nečiní tak u produktů určených pro USA. Nové technologie prostě někdy mohou narazit na naprosto nepředvídatelné překážky.