Analáza faktorů rizikovosti pro zemědělské pojištění

24.09.1999 | Odborné konference

ANALÝZA FAKTOR RIZIKOVOSTI PRO ZEMĚDĚLSKÉ POJIŠTĚNÍ

analysisof risk factors in agricultural insurance

Rashad Al-Buttmah

Adresa autora:

Katedra řízení, ČZU PEF v Praze, 165 21 Praha 6 - Suchdol

tel.: 2438 2244

Souhrn:

V této stati je hodnocena účinnost zemědělského pojištění. Zemědělské pojištění je jedním ze záměrných přístupů (celní ochrana, dotace, úvěrování, ručení úvěrů, zahraniční pomoci a rozvojové programy) k omezování rizika. Riziko samotné vzniká vlivem, většinou, neovlivnitelných faktorů, které jsou dále analyzovány. Příkladem faktorů, které nově ohrožují zemědělství jsou: globální vlivy přírodní povahy, penetrační politika nadnárodních firem, exporty dotované nadprodukce, rozdíly v technologické úrovni farem, rozdíly v organizovanosti a stabilitě zpracovatelského a obchodního řetězce a podobně. Faktoryrizikovosti v zemědělství byly v prvním kroku vybrány tak, aby umožňovaly čelit současným příčinám ztrátovosti zemědělství. V druhém kroku, který zatím není řešen, je navrhováno provést analýzu faktorů rizikovosti s ohledem na nově vynikající hrozby s pomocí metod diskutovaných v této stati.

Návrh metod je výsledek této stati. Hlavní navrhovanou metodou je komparativní analýza, která bude srovnávat přístupy k omezování rizika v zemědělství podle scénářů odvozených z nových neovlivnitelných faktorů rizikovosti. Scénáře tak vrací práci na začátek a umožňují srovnání současně používaných typů zemědělského pojištění (proti živelním pohromám, nákazám a podobně) s testovanými faktory rizika.

Summary:

Effectiveness of agricultural insurance is evaluated in this article. Agriculture insurance is one of intended approaches (cell protection, donation, trust, warranty trust, foreign aid and developing prospectuses) to decrease risk. Risk itself is the consequence of accidental factors which are analysed further. The example of new risk factors are following: the global changes in the nature, penetration of multinational firms, export of subsidised surplus production, difference in the technological farm level, difference in organisation of and others. Risk factors in agriculture were selected as the first step of analysis to prevent actual courses of agricultural losses. In the second step, which is not worked out yet, is proposed analysis of risk factors related to new dangers.

The proposal of proper methods for further analysis is the result of this article. The main proposed method is comparative degree analysis, which will compare risk decreasing approaches based on scenarios which are worked out from uninfluenceable risk factors. These scripts in this way turn the methodological approach back to the comparison of actually common types of agriculture insurance and to its risk factors.

Klíčová slova:

Pojistná smlouva, pojištěná částka, pojistná náhrada, pojištěnec, pojistná událost, pojistná prémie, pojistné krytí.

Key words:

Insurance contract, insurance sum, insurable restitution, insured, average, insurable bonus, insurable protection.

Výsledek pozorování: Současná zemědělská situace na středním východě

Jak je možné vysvětlit a nalézt řešení negativního trendu rozvoje zemědělství, který je v poslední době možné pozorovat ve státech východní Evropy a v rozvojových zemích? Důležitost řešení vyplývá z toho, že tuto tendenci ještě umocní rok 1999. Zemědělské pojištění se zatím v Palestině nepoužívá. Proto jsou nejprve analyzovány neovlivnitelné rizikové faktory a později i přístupy okolních států k zemědělskému pojištění.

Situace je vážná a v budoucnu bude ještě horší, jak vyplývá z následujícího výsledku pozorování. Toto útržkovité pozorování má upřesnit prostor cílových řešení pro systém zemědělského pojištění.

I) - Voda

Tento rok byl jedním z nejhorších roků , to měl vliv na všechna odvětví. Nejvíce byla ovlivněna zemědělská sezóna (cenou, kvalitou i kvantitou). Je známým faktem, že bez vody není žádné zemědělství .Turecko postavilo na Eufratu přehrady. Proto neteče voda do Iráku a Sýrie. Obdobně Izrael nedodal Jordánsku 50 mil.m3 vody za rok. V roce 1997 dal Izrael Jordánsku nekvalitní vodu, což se objevilo hlavně v Ammánu a způsobilo potíže Jordánské vládě. Letos, v roce1999 Izrael nechtěl Jordáncům dát vůbec žádnou vodu, protože sám jí má nedostatek. Kvůli tomu museli Jordánci jednat se Sýrii o pitné vodě. Nakonec ji dostali díky dobrým vztahům s novým Jordánským králem.

II) - Špatná organizace vedla ke zničení lepších zemědělských pozemků

Po okupaci trvající několik desítek let, začali lidé stavět domy všude, i na lepší zemědělské půdě. Proč toto dělali? Aby obsadili území před Izraelci. Důsledkem toho je, že Palestina nemá kde pěstovat plodiny a je na Izraelcích hodně závislá. Zákon o dědictví způsobuje, že se zmenšuje plocha pozemků, až se na nich nedá vůbec nic pěstovat. Lidé v Palestině nechtějí pracovat v kolektivu, kvůli špatným zkušenostem z období, kdy jsme patřili Jordánsku. Navíc se nedívají dopředu, neplánují, aby investovali do budoucnosti. „Dnes něco dám , abych zítra zvětšil svůj zisk z práce v zemědělství.„

III) - Nižší politická reprezentace

Ve vládě není žádný zástupce, který by byl kompetentní v oblasti zemědělství. Kompetentní osoba by mohla pomoci zemědělcům tak, že by mohli dostat nějakou dotaci nebo alespoň nemuseli zaplatit daně z produkce, tak jako jinde ve světě .

IV) -Zkušená zemědělská pracovní síla přešla od tohoto odvětví k jinému, jako je například stavební, které se jim lépe vyplatí, aniž by museli léta čekat, než bude nějaká produkce v zemědělství. V zemědělství navíc není záruka dlouhodobé efektivnosti.V této době máme problémy, jak toto vrátit zpátky, když se ztratily zkušenosti a lidé si zvykli žít jiným způsobem života.

V) - Politická situace je špatná a investoři jak domácí, tak cizí neradi do zemědělství investují. Pro toto neexistují zákony. Riziko je příliš velké. Většina investorů nebude investovat do oblasti, kde není ani minimum ekonomické a politické stability.

VI) - Dodnes není zemědělská politika , která by mohla určit co a jaké množství se bude pěstovat jak pro domácí trh, tak pro export.Dokud nebudou platit mírové dohody s Izraelem, nemůžeme mít zemědělství na lepší mezinárodní úrovni. Velká území jsou pod izraelskou kontrolu, navíc nefungují ani letiště ani přístavy.

VII) - Regionální choroby a nemoci

Abychom mohli zvítězit nad nemocemi a choroby ve přírodě nap. (white fly u některých rostlin a sallmonella u drůbeže), potřebujeme spolupráci v regionech, která nám chybí. S ohledem na výše uvedené pozorování je prostor přípustných řešení pro systém zemědělského pojištění upřesnit takto: prostor přípustných řešení pro systém zemědělského pojištění je dále možné omezit z pohledu příležitostí, které vznikají při jeho konstrukci.

Literární rešerše

V článku se budu zabývat zejména níže uvedenými pojmy:

· pojistný trh

· zemědělské pojištění

· vývoj pojištění

· risk management

· přehled o současném stavu řešení problému

Tyto předcházející body jsou nutné pro všechny strany toho to procesu, jak zemědělce, pojišťovnu tak stát i společnost.

1. Pojistný trh

Pojišťovnictví je jedním z odvětví finančnictví. Má svou ekonomickou a právní stránku.

· ekonomická: Vytváření finančních rezerv z prostředků pojistných subjektů, která slouží k úhradě potřeb nebo škod, jež vzniknou pojištěním z náhodných událostí.

· právní: Jedná se o zakázkový právní vztah, jehož účastníci mají rovné postavení.

Pojistný trh dělíme na věcný a investiční.

· věcný: Znamená nabídku a poptávku po finanční službě pojištění. Stát podporuje podnikání a přispívá k rozvoji pojištění.

· investiční: Investování volných peněžních prostředků.

V současné době je pojistný trh složitý, jelikož ho ovlivňuje mnoho skutečností: velké množství pojišťoven na trhu, klient pojišťování nevěří, nedostatek finančních prostředků u klientů .

Výchozí faktory

· přesvědčení lidí o nutnosti pojištění

· přesvědčení klientů o serióznosti pojišťoven

· nejsou zajímavé produkty na trhu

· větší podpora státu

Předmětem podnikání na věcném pojistném trhu jsou (Ducháčková, 1997)

· pojišťovací činnosti

· zajišťovací činnosti

· zábranná činnost

2. Zemědělské pojištění

Pojištění patří mezi finanční služby. Jako součást infrastruktury působí na průběh procesu reprodukce tím, že přesouvá část finančních prostředků tam, kde jsou v daném okamžiku třeba ( z hlediska výskytu nahodilých potřeb). Pojistný fond se chápe jako peněžní pojistný fond, který se tvoří a rozděluje na základě tzv. pojistné metody.

Pojem potřeby v jednotlivých případech výskytu náhodně vcelku odhadnutelné znamená, že jednotlivý subjekt nemůže odhadnout, zda dojde k nahodilé události a jaká škoda bude nahodilou událostí způsobena, ale v celku lze odhadnout výskyt a rozsah nahodilých událostí pomocí statistických propočtů.

Pojistná metoda závisí na pravděpodobnosti realizace rizika a velikosti příspěvků jednotlivých účastníků a na velikosti celkově vytvořené rezervy. Rozdělování pojistného fondu probíhá na základě principů:

· podmíněné návratnosti: tzn. rozdělení pojistného fondu v prospěch jednotlivých účastníků cen za podmínky realizace rizika; vzniku náhodných potřeb)

· neekvivalentnosti: tzn. nelze předpokládat ekvivalenci mezi účastníky zaplacenými příspěvky na pojištění na jedné straně a na druhé straně z pojistného fondu.

3. Vývoj zemědělského pojištění

Vývoj zemědělského pojištění lze rozdělit do tří základních vývojových etap (Waltr, 1994):

I) Obdobím kdy převažuje pojištění v podobě vzájemné pomoci.

II) Období kdy zemědělské pojištění je předmětem podnikání a pojištění se uplatňuje liberálním přístupem.

III) Období, kdy se v pojištění uplatňují státní zásahy.

Je mnohem lepší, když tento systém pojištění bude fingovat jako kombinace období vývoje pojišťovnictví alespoň na začátku.

4. Risk management

Snaha lidí o zvládnutí rizika pomocí určitých vědeckých představ vedla k vzniku speciálního oboru risk management. Předmětem této vědět disciplíny je umožnit v tržní ekonomice zahrnout projevy rizika vyplývající z nejednoznačnosti průběhu reálných ekonomických procesů do rozhodování o hospodářských záležitostech.

Risk management spočívá v soustavné analýze ekonomické činnosti z hlediska zřetelných potenciálních i skrytých rizik.

Cílem risk managementu je dosažení bezpečné činnosti při co nejnižších nákladech na zajištění této bezpečnosti.

1) Identifikace rizika, tj. zjištění, která rizika mohou ohrožovat ekonomickou stránku pojištění. Je třeba počítat s tím, že vyvstávají nová rizika pramenící z vývoje ekonomického, sociálního a legislativního. Předmětem zkoumání vědního obora risk management jsou rizika:

· fyzických ztrát nebo poškození majetku

· odpovědnosti za škody

· přerušení ekonomické činnosti

· chyby v řízení (nesprávné plánování...)

· nedbalosti (špatné balení výrobku.. .)

· technologická (nedodržení technologických lhůt...)

· politická (státní převrat...)

· sociální (stávky...)

· vyplývající z přírodního prostředí (klima, míra vyčerpanosti zdrojů...)

Přitom prvních šest uvedených rizik se vesměs považuje za řízením kontrolovatelná, zbylá čtyři jsou považována za nekontrolovatelná.

2) Ocenění kvantifikace rizik, tj. zjištění jakou váhu jednotlivá rizika mají a jaký dopad může mít realizace rizika na finanční situaci daného subjektu.

3) Kontrola a financování rizik, to jsou přijímaná opatření k předcházení škodám a připravuje se finanční eliminace důsledků negativních nahodilých událostí. Lze předcházet rizikům pomocí:

a) strategických opatření

· změna systému práce

· smluvní vyloučení odpovědnosti

· používání bezpečnější technologie a materiálů

· zastavení výrobní linky

b) fyzické opatření, tzn. zavedení zařízení na ochranu proti riziku.

U zbytkových rizik, kterým nelze předejít strategickými nebo fyzickými opatřeními, se v rámci risk managementu uvažuje o finanční eliminaci rizika. Zde má ekonomický subjekt možnost:

· krytí rizik z vlastních zdrojů

· přenesení rizika na specializovanou instituci

(Kotler, 1992)

Změny ve společenské a ekonomické sféře nás každodenně staví před množství složitých otázek. Jednou z nich je potřeba zajištění životních jistot rodiny a svých nejbližších, dále pracovních, průmyslových a zemědělských prostředků v současnosti, blízké i vzdálené budoucnosti, pro případ událostí očekávaných, náhodných i nepředvídatelných. Čím dříve se pojistka uzavře, tím je výhodnější, protože nikdo neví co se kdy a kde může stát. Pokud nastanou katastrofické události, následuje to, že zemědělec nemůže stát na vlastních nohách v práci a nemůže pokračovat dále.

Možnost pojištění dává příležitost zabezpečit rodinu i své zaměstnance nebo management společnosti. Jiné výhody zemědělského pojištění jsou:

· možnost poskytnutí půjčky

· garance na poskytnutí úvěru

· podpora investice v zemědělském sektoru

· vytvoření nového sektoru služeb, tzn. vytvoření nových pracovních příležitostí ve společnosti a poskytování vzdělání pro budoucí odborné pracovníky v pojišťovnictví

· zajištění nepřetržité zemědělské produkce, díky nahrazování škod vzniklých zemědělcům.

Uzavírání pojistných smluv mezi pojišťovnami a jednotlivými zemědělskými subjekty se děje na základě ekonomických úvah např. krupobití může zničit úrodu, což může mít v nejhorším případě za následek krach zemědělského subjektu. Některá rizika lze vhodnými zásahy (např. dobrou agrotechnikou, veterinářskou péčí) výrazně omezit.

Z pozorování vyplývá, že pojistné faktory je dále potřeba studovat, než bude navržen a doporučen systém zemědělského pojištění pro Palestinu.