Argentinské maté
23.08.2006 | ÚZPI
Hlavními producenty produktu podobného čaji – listů maté jsou Argentina (62 %), Brazílie (34 %) a Paraguay (4 %). Celková produkce těchto zemí činí 478 000 t ročně. Dříve vedla v produkci Brazílie, v r. 1970 však byla předstižena Argentinou. Pěstování vyžaduje půdu bohatou na draslík. V Argentině se na celkovém vyprodukovaném množství podílí především 5 – 6 velkých producentů (po 20 000 t ročně, např. firma Pindo) a asi 80 malých podniků. Většina se spotřebuje v tuzemsku, 18 % se exportuje. V Argentině se bez pití maté neobejde žádné obchodní jednání. Pro Evropany je chuť zpočátku nezvyklá, ale příznivě je vnímán povzbuzující účinek.
[Pozn: Maté patří mezi potraviny a platí pro něj pravidla uvedená ve vyhlášce 330/1997 Sb. o čaji, kávě a kávovinách, kde je list jihoamerického stromu Ilex paraguayensis St.-Hi (cesmína paraguayská) uveden v seznamu částí rostlin povolených pro přípravu čajů.]
Podle jezuitského misionáře, který jej popsal v r. 1710 se také označuje jako jezuitský nebo misionářský čaj.
Spektrum obsažených složek zahrnuje:
- purinové alkaloidy xanthiny (obvykle: kofein 0,4 až 1,6 %, theobromin 0,30 až 0,45 %, a stopové množství theofylinu),
- mono- a dikaffeoylchinové kyseliny (10-12 %),
- triterpenové saponiny (5 – 10 %),
- flavonoidy, především isoquercitrin, glykosidy kampferolu a rutin.
Rozdílné složení ovlivňuje chuťový profil:
Gaucho – tradiční typ, hořký;
New Gaucho – jemnější, pro tuzemské městské obyvatelstvo,
Tango/USA – jemný,
Middle East – jemný jako zelený čaj, theobrominový typ, pro arabské země.
Hořkost je způsobena vysokým obsahem xanthinů a saponinů. Dříve se za nejvýznamnější chuťové složky považovaly steroidní saponiny, nyní i dikaffeoylchinové kyseliny. Pozornost se proto věnuje šlechtění.
Při zpracování se s listy maté zachází velmi šetrně. Čerstvé listy s vlhkostí ca 66 % se v nízké vrstvě uchovávají nejdéle 24 h. Nejprve se suší v bubnové sušárně s přímým vytápěním dřívím (inaktivace enzymů, 10 sekund při 400 oC) na 30 – 40 % vlhkosti. Ve druhém stupni a třetím stupni sušení se používají pásové sušárny s nepřímým vytápěním (nejprve 1,5 h při 60 – 100 oC, na 14 % vlhkosti, listy suché, řapíky vlhké, poté 3,5 h při 80 oC na 1,5 % vlhkosti). Nakonec se provádí drcení, odstraňování prachových částic na sítech a pytlování.
Další články v kategorii Zemědělství
- Europoslanci ze zemědělského výboru podpořili zákaz názvů jako vegetariánský steak (09.04.2026)
- Příliš dobrá sezona brambor přivedla české pěstitele téměř na mizinu (09.04.2026)
- Farmáři mohou začít podávat jednotné žádosti, SZIF rozdělí 30 mld. Kč, jako loni (09.04.2026)
- Ovocné stromy, mnohde už v plném květu, ohrozí od pátku do neděle mráz (09.04.2026)
- Rostoucímu zisku celého zemědělského odvětví za rok 2025 pomohli ti, kdo hospodaří efektivně (09.04.2026)
- Vědci na pokusném poli v Olomouci testují geneticky upravený ječmen (09.04.2026)
- Vláda dočasně snižuje spotřební daň u nafty. Snížení maximální výše vratky u tzv. zelené nafty neomezuje podporu (08.04.2026)
- Peruánští vědci zmapovali vliv pesticidů na rakovinu po celé zemi (08.04.2026)
- Zemědělci kvůli zdražování odkládají objednávky hnojiv nebo jich nakupují méně (08.04.2026)
- MZe: O licenci k rituálním porážkám pro účely obchodu nezažádala ani jedna jatka (08.04.2026)

Tweet



