Asociace nesouhlasí s odčerpáváním financí z celofaremní ekoplatby

Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) zaslala na ministerstvo zemědělství výhrady k návrhům dvou vládních nařízení. Týkají se podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a jejich podmíněnosti. Předseda Asociace Jaroslav Šebek se v dopise vymezuje například proti zavedení dvojí sankce za nelegální zaměstnávání a také proti zavedení nesystémové ekoplatby na podporu a údržbu krajinných prvků. ASZ ČR se totiž obává jejich zneužití. Asociace dále navrhuje sjednocení a zpřehlednění termínů plnění dotačních podmínek na jednotlivých zemědělských kulturách, tak aby bylo vůbec možné je v praxi plnit.

ASZ ČR je především zásadně proti zavedení nové sankce pro zemědělce za tzv. nelegální zaměstnávání do Požadavku sociální podmíněnosti, která je součástí návrhu Nařízení Vlády 73/2023 Sb. Tuto podmínku nad rámec požadavků EU navrhuje české ministerstvo práce a sociálních věcí. Jedná se totiž o zavedení dvojí sankce při porušení právních předpisů při zaměstnávání pracovníků a jde také i o porušení slibu ministerstva zemědělství nezavádět další byrokracii a sankce nad rámec požadavků Bruselu. Asociace navíc požaduje u nové podmíněnosti systému sociálních kondicionalit v zemědělství zavést termín neuplatnění sankce snížení dotace zemědělci v případě jednoho porušení Požadavku sociální podmíněnosti v daném roce.

Asociace se v dopise ohradila také proti zavádění dotací na další nové režimy pro klima a životní prostředí, které by mělo zavést Nařízení Vlády 83/2023 Sb. Konkrétně především nesouhlasí s dalším snížením financování základní ekoplatby určené plošně pro všechny zemědělce za účelem převodu těchto finančních prostředků na podporu nových krajinných prvků, pásového střídání plodin a údržby krajinných prvků v navrhovaném rozsahu a navrhované výši dotací. 

ASZ ČR považuje budování a údržbu krajinných prvků za velmi přínosnou činnost, kterou je nutné podporovat, což je zřejmé z předchozích vyjádření Asociace. Nemůže však souhlasit s aktuálním návrhem na financování z peněz určených na  ekoplatbu. Výše dotace a způsob jejího stanovení a výpočtu nebyl také řádně projednán na pracovní skupině a tato opatření nebyla projednávána ani zahrnuta do původně nastaveného systému celofaremní ekoplatby. Navržená výše sazeb (například 38 000 Kč/ha ročně za údržbu 1 ha krajinného prvku nebo 9000 Kč/ha pouze za pásové střídání plodin) a dle návrhu dále nekonečná doba čerpání těchto dotací není podle ASZ ČR v žádném případě odůvodnitelné. V zaslaném dopise proto žádá ministerstvo také o předložení analýzy, na základě které došlo k určení výše sazeb a jejich dopadů na plošné snížení základní ekoplatby.

Obavy Asociace vychází především z toho, aby tyto dotace nebyly zneužity a v konečném důsledku neplnily účelně svůj smysl a cíl. Velká volnost navržených pravidel a výše dotace to totiž umožňuje, a mohlo by tak hlavně docházet k odčerpání značných finančních prostředků z obálky určené na ekoplatby pro ostatní zemědělce. Velká finanční motivace by mohla vést k tomu, že se některé zemědělské subjekty zaměří právě na péči o krajinné prvky a pojmou ji jako štědře dotovanou podnikatelskou činnost. 

Financování těchto nových opatření určených pouze pro některé zemědělce se systémově vymyká celému způsobu a parametrům původně schválené celofaremní ekoplatby ve Strategickém plánu SZP, a především odčerpá peníze od všech zemědělců nad rámec původního projednaného záměru.

ASZ ČR také nadále trvá na tom, aby nebyla zaváděna navrhovaná ekoplatba na podporu udržitelného hospodaření se živinami, tj. pouze fosforem a dusíkem. Tento model je obrovsky administrativně náročný, neefektivní a zcela nesystémový, protože ve svém důsledku může naopak přinést intenzifikaci zemědělské produkce, což určitě není smyslem ekoplatby, natož v prémiovém režimu. Tato platba také navíc odčerpává další finance ze základní celofaremní ekoplatby všem zemědělcům ve prospěch těch, kdo se sami řádně nestarali nebo nestarají o vyváženost a správný poměr těchto prvků v půdě.

Předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek v dopise zopakoval také požadavek na navýšení povinného počtu pěstovaných plodin pro podniky nad 1000 hektarů a jejich řešení na úrovni katastrů. Současné nastavení je totiž velmi benevolentní vůči největším podnikům s několikatisícovou výměrou, a naopak velmi zatěžuje nejmenší subjekty. Nedosahuje navíc požadovaného efektu většího strukturování krajiny. 

V neposlední řadě požaduje Asociace po ministrovi také úplné zrušení podmínky výpočtu udržitelnosti hospodaření s organickou hmotou, k němuž chybí jakákoliv uživatelsky přijatelná aplikace v Portálu farmáře a v praxi se ukázala jako zcela nadbytečná administrativní zátěž.

ASZ ČR v dopise ministrovi zemědělství rovněž znovu připomněla, že nadále trvá na zásadním požadavku, aby došlo k urychlenému zavedení zastropování přímých plateb za důsledného sledování propojenosti zemědělských podniků. „Toto opatření je nezbytné pro řešení mnoha problémů v zemědělském sektoru a je také zcela klíčové pro záchranu zejména středních podniků před jejich systémovým skupováním největšími holdingovými strukturami,“ stojí v dopise s připomínkou, že toto zastropování je rovněž součástí programového prohlášení současné vlády.

David Krkoška, mediální oddělení ASZ ČR