Belgie se zaměří na vnitřní problémy unie

Sociální agenda, zavedení eura a vypracování "jízdního řádu" debat o budoucí podobě Evropské unie budou hlavními cíli Belgie, která začne ve druhé polovině roku předsedat bruselské patnáctce. Oznámil to belgický premiér Guy Verhofstadt. Otázce jednání s kandidátskými zeměmi nebude již věnována taková pozornost jako nyní, unie musí nejdříve připravit sebe samu. "Hlavní není otázka termínů. Hlavní je pokročit v procesu rozšíření, v rozhovorech. Tedy aby se 15 členských států shodlo ohledně společného postupu v klíčových otázkách," prohlásil Verhofstadt. Jako příklad takových obtížných otázek uvedl volný pohyb pracovníků a společnou zemědělskou politiku. "Musíme se rozhodnout, co kandidátům nabídneme. Je to také v jejich zájmu a oni nás o to žádají. Otázka dat je zatím teoretická."

Belgie chce proto zahájit rozhovory i o nejobtížnějších otázkách souvisejících s rozšířením. Hlavní náplní činnosti unie bude na sklonku letošního roku zavádění eura. Na tom je závislá budoucí prosperita Evropy. Belgie chce mimo to prosadit vyšší účast pracujících na rozhodování v zaměstnavatelských firmách, posunout dopředu debatu o modernizaci sociálního zabezpečení, podniknout kroky k udržitelnosti důchodových systémů, připravit definitivní harmonizaci azylové a imigrační politiky EU, zřídit stálou soudcovskou organizaci Eurojust, založit Evropský potravinový úřad a zavést jednotný patent EU. Poslední změna by znamenala, že patentová přihláška by byla podána pouze u jednoho úřadu a udělené osvědčení by platilo na celém území unie.

Belgický kabinet je značně opatrný při stanovení svých cílů. Na většině těchto bodů se totiž členské státy unie již dohodly a zbývá pouze připravit technické provedení. Konzervativnost symbolizuje i sám znak belgického předsednictví: černá buřinka. Riskantní výjimky mezi úkoly tvoří složité otázky, týkající se samotné podstaty unie a základních otázek jejího fungování. Verhofstadtův tým se proto bude zabývat i financováním EU, rozhodovacími procedurami, rovnováhou mezi Bruselem a členskými zeměmi či dialogem se sociálními partnery a občanskou společností. Nikdo nepředpokládá, že by se ještě letos mohlo dojít v těchto otázkách k nějakému výsledku, ale pozorovatelé oceňují snahu zahájit jednání.

Státní tajemník Pavel Telička vkládá do Belgie velké naděje. Domnívá se, že tato země nechce zaostat za nyní předsedajícím Švédskem, a mimo to si velmi dobře uvědomuje blížící se rozšíření, nezávisle na jeho podobě. Oceňuje také belgický pragmatismus. "Belgičané chtějí řešit tyto věci, protože vědí, že nikdo jiný to neudělá s tak chladnou hlavou jako oni," vysvětlil Telička. Ocenil, že již dnes se bruselský kabinet snaží ve vztahu k uchazečům vytvářet "pozitivní chemii". Na belgickém předsednictví může proto naše země podle něho velmi vydělat.