Bez vzdělané mládeže se vesnice vylidní, výjimkou není ani Město Albrechtice

Ředitel rozprodává stroje pro polní práce

První písemná zmínka o vzdělávacím ústavu ve Městě Albrechtice pochází údajně z roku 1846. Osoblažsko s tehdy převažujícím německým obyvatelstvem patřívalo k agrárním oblastem Výuka - jen pro chlapce - probíhala převážně v zimě. To je však prakticky jediné, co spojuje současné Střední odborné učiliště zemědělské s dávnou minulostí. Sídlo současné školy v areálu bývalého loveckého zámečku na okraji této obce na Krnovsku nepostrádá atraktivnost, ještě umocněnou pěknou sportovní halou.

"Máme celookresní působnost," říká ředitel učiliště Josef Jiřík. Tři stovky žáků se vzdělávají ve třech úrovních - na učilišti, odborném učilišti a středním odborném učilišti. Vedle klasických učebních oborů zemědělského charakteru, k nimž patří zemědělec - hospodyňka, farmář - farmářka, zahradník - ovocnář, zelinář, květinář, tam vychovávají kuchaře - číšníky i uchazeče o další profese. "Jsme víceoborovým vzdělávacím zařízením, což nám dává šanci lépe se přizpůsobovat požadavkům trhu práce, tím spíše, že zájem o klasický obor zemědělec poněkud slábne," vysvětluje Jiřík. "Proto jsme také zavedli i dvouleté nástavbové studium podnikání v zemědělství a lesním hospodářství, zakončené maturitou. "Albrechtičtí hospodaří na 10 hektarech luk a 20 hektarech orné půdy a vlastní podnikatelskou a pěstební činností si ročně vydělají kolem tří miliónů korun. Letošní díra v rozpočtu je také bezmála třímiliónová po započtení vlastních výnosů. "Začali jsme dokonce rozprodávat zemědělské stroje, snažíme se ušetřit, kde se jen dá, krátíme pohyblivé složky mezd," posteskl si ředitel.