Bilance slunečního záření v porostu řepy cukrové
26.09.2002 | Odborné konference
Solar radiation balance of sugar beet plant stand
Bilance slunečního záření v porostu řepy cukrové
Věra KOŽNAROVÁ, Jiří KLABZUBA, Jaroslav URBAN*
KOPRA AF ČZU, *KRV AF ČZU
Souhrn, klíčová slova
Příspěvek popisuje rozdíly v bilanci slunečního záření v porostu řepy cukrové ve třech odrůdách: Dobrovická A, Takt a Compass. Odrůdy byly hnojeny dávkou 80 nebo 160 kg N/ha. Příznivější výsledky v absorpci energie byly zjištěny u variant s 160 kg N/ha.
fytoaktinometrie, bilance slunečního záření, cukrovka
Summary, keywords
The paper describes differences of solar radiation balance of sugar beet plant stand - varieties Dobrovická A, Takt and Compass. Varieties were fertilized 80 or 160 kg N/ha. Positive results of energy absorption were by variants with 160 kg per hectare.
phytoactinometry, solar radiation balance, sugar beet
Introduction - Úvod
Růst, vývoj a produkční schopnosti kulturních rostlin jsou podmíněny vhodným prostředím, které často detailněji popisujeme pomocí vegetačních faktorů (z nichž nejznámější jsou teplota prostředí, složení vzduchu, voda a sluneční záření - často interpretované jako “světlo”) a které ovlivňujeme prostřednictvím agrotechnických a agrochemických opatření. Vzniká tak soubor velmi složitých a neustále se měnících vztahů vznikajících v závislosti:
· na variabilitě počasí a s tím souvisejícím denním chodem meteorologických prvků;
· na rostlině jako jedinci schopném reagovat na okamžité podmínky např. orientací listových ploch k dopadajícímu slunečnímu záření nebo zavadáním listové plochy a jejím zdravotním stavu;
· na architektonice porostu.
Řešení nastíněných problémů je velmi obtížné a vyžaduje vhodné měřící metody, přístroje a zpracování pomocí výpočetní techniky.
Methods - Metody
Pro sledování tvorby výnosu a jakosti cukrové řepy (Beta vulgaris subsp. altissima var. saccharifera) byly na pokusné stanici AF ČZU v Červeném Újezdě založeny polní maloparcelkové pokusy se třemi odrůdami: dříve tradiční vysoce výkonnou odrůdou “Dobrovická A”, dále byla použita odrůda “Takt” (N/C typ) tolerantní k cerkospoře (Cercospora beticola) a odrůda “Compass” (N/C typ). U každé byly dvě varianty hnojení LAV (27% N): 1. varianta s 80 kg N/ha a 2. varianta se 160 kg N/ha.
Měření energie slunečního záření bylo provedeno ambulantní metodou za vhodné povětrnostní situace - období výskytu anticyklony nad střední Evropou, kdy jsou dny s minimálním vytvářením oblačnosti a vysokou intenzitou radiace. Soubor předem kalibrovaných přístrojů byl složen z univerzálního pyranometru M-80 a galvanoměru GSA-1 pro měření globálního záření dopadajícího na varianty pokusu (Qn) a trubicových solarimetrů pro stanovení globálního záření pronikajícího porostem (Qd) a odraženého záření od porostu (Rn). Po korekcí času a nulových poloh byla vypočtena Bkn - bilance slunečního záření nad porostem (tj. energie zachycené porostem) a stanoveno záření absorbované rostlinami (Bkr).
Results - discussion - Výsledky - diskuse
Energie vyjádřená jako bilance slunečního záření nad porostem (Bkn) a zachycená v jednotlivých variantách pokusu a odrůdách (Bkr) byla určena podle metodiky (Klabzuba, J., Kožnarová, V., 2002), přepočtena na jednotky energie a zpracována do grafu.
Graf 1. Bilance slunečního záření dopadajícího na pokusné varianty porostu řepy cukrové (Bkn), pronikající a absorbované rostlinami (Bkr). Červený Újezd, 10.7.2002

Energie slunečního záření, která se dostává na horní část porostu, je u všech variant (odrůdy i hnojení) prakticky shodná, tvoří ji globální záření a reflexe listů s přibližně stejnými odrazivými vlastnostmi. Při posuzování radiace pohlcené porostem u všech odrůd byly zřetelné rozdíly. Méně hnojenými variantami (viditelně i s menším listovým krytem) proniká záření lépe a je půdou více pohlcováno na úkor listového krytu. To se projevuje i v nižších hodnotách v denním chodu dopoledne. V časných ranních hodinách byly listy orosené a záření bylo více odráženo. Po odpaření rosy a v důsledku vyšší polohy Slunce se dostává globálního záření snadněji až k povrchu půdy a negativně ovlivňuje množství radiace absorbované rostlinami.
References - Použitá literatura
KLABZUBA, J., KOŽNAROVÁ, V. Zářivá energie jako faktor mikroklimatu porostu, ČZU, Praha, 1991
KLABZUBA, J, KOŽNAROVÁ, V.: Utilization of Solar Radiation within Sugar Beet Stand, ČZU, Praha, 2002 (v tisku)
Řešeno v rámci výzkumného záměru MSM4100002
Další články v kategorii Zemědělství
- Ministr Výborný na poslední Radě ministrů v roce 2025: Podpora inovací je pro budoucnost zemědělství zásadní (12.12.2025)
- Týden v zemědělství podle Petra Havla – č. 50 (12.12.2025)
- MŽP poskytne 300 milionů korun na instalace fotovoltaik na zemědělské půdě (12.12.2025)
- Regenerativní zemědělství se po letech pokusů i praxe jeví jako možné a vhodné (11.12.2025)
- Ministerstvo zemědělství vyhlásilo výsledky veřejné soutěže programu na podporu aplikovaného výzkumu ZEMĚ II (11.12.2025)
- Zemědělci by mohli nově řešit i větrnou erozi, MŽP připravilo novelu vyhlášky (10.12.2025)
- Podcast | Šebek: Nelžeme si do kapsy, že nová vláda bude podporovat malé a lokální farmy (10.12.2025)
- Agrostroj Pelhřimov se loni dostal do ztráty, chystá závod v USA (10.12.2025)
- Dohoda o NGT umožní rychlejší vývoj plodin odolných vůči klimatu (10.12.2025)
- Chlebovické brambory – Farma Libora Janečky – vítěz soutěže Farma roku 2025 (10.12.2025)

Tweet



