Biofarma Belina – další zlatá medaile v programu Pestrá krajina 2024

Druhým zlatým medailistou sedmého ročníku programu Asociace soukromého zemědělství ČR Pestrá krajina, který byl na začátku února vyhlášen na konferenci konané v prostorách auly na ČZU v Praze-Suchdole, je Biofarma Belina rodiny Prchalových (Svaz venkovské turistiky a agroturistiky). Stejně jako ostatní ocenění vytváří i tato farma dalece nad rámec svých povinností taková opatření, jež jsou mimořádným přínosem pro venkovskou krajinu.

Ve střední části Tepelské vrchoviny, v jihovýchodním cípu Karlovarského kraje, na jižní stráni pod Třebouňským vrchem je již od roku 1273 doložena existence malé vesničky Nežichov. V minulosti náležela k Tepelskému premonstrátskému klášteru. Dříve samostatná obec je dnes součástí města Toužim, které je vzdáleno asi 7 km severně. Vesnička Nežichov ležící zhruba v 650 m n. m. byla ve 12. a 13. století vsí českou, po německé kolonizaci přejmenovaná na Neschikau. Jako mnoho jiných obcí byla po odsunu německého obyvatelstva na prahu zániku. Díky chalupářům a místním nadšencům však zůstala dílem zachována a má ještě 15 popisných čísel a 33 stálých obyvatel. V čísle popisném 8 sídlí Biofarma Belina rodiny Prchalových. Na farmě pracují Jaroslav Prchal s manželkou Kamilou, synem Jaroslavem s přítelkyní Lenkou a jedna zaměstnankyně.

Jaroslav a Kamila Prchalovi žili řadu let v Karlových Varech a Praze, ale pak se rozhodli přestěhovat na venkov do chalupy v Nežichově. K chalupě, která byla vlastně statkem, náleželo 13 hektarů zemědělské půdy. Slovo dalo slovo a na začínajícím hospodářství se v roce 2003 objevilo první malé stádečko ovcí. Stádo se rozrůstalo a k původní výměře museli manželé přikoupit další pozemky. Dnes hospodaří na 40 hektarech vlastních a 20 hektarech pronajatých luk a pastvin, včetně menší výměry orné půdy, to celé v ekologickém režimu. „Byla docela fuška dát pozemky do pořádku, vyčistit je od hlohu a náletových dřevin, ale povedlo se,“ konstatuje paní Kamila. Převážně svažité travnaté pozemky v nadmořské výšce okolo 700 až 750 metrů lze využívat především pro pasení dobytka. Původní stádo chovaných ovcí, kříženců plemen zwartbles, suffolk a východofríské ovce, se po čase zmenšilo a bylo doplněno skotem hereford, gallovay, českým strakatým skotem a jedním kusem plemene highland. Domácí zvířenu ještě jen tak pro radost doplňují huculka, pony, dva oslíci a králíci.

V souvislosti s chovem několika kusů mléčného skotu se podařilo na farmě otevřít v roce 2009 minimlékárnu, ve které se vyrábí vynikající sýry, jogurty, tvaroh, tvarohové krémy a pomazánky. Sortiment, který doplňují například i bylinné sirupy a jehněčí maso, se prodávají ze dvora společně s výrobky dalších regionálních partnerů. V prodejně je vytvořen útulný, ale dostatečný prostor pro konání různých setkání, seminářů i posezení přátel. Prchalovi se totiž věnují také agroturistice a od roku 2008 provozují v jedné ze zrekonstruovaných staveb penzion uzpůsobený především pro pobyt rodin s dětmi.

Všechny objekty dvora jsou citlivě zrekonstruované a opravené v duchu odpovídajícímu místnímu charakteru venkovské architektury. Hospodář říká: „Máme to tu rádi, a tak se to snažíme zvelebovat a chránit.“ Stejný přístup má rodina i k okolní krajině. V prostoru pastvin zřídili Prchalovi extenzivní sad původních odrůd jabloní, třešní a hrušní. Spolupracují s organizací „Cesta z města do zapomenutého kraje“ a s dalšími místními spolky a podílejí se díky tomu na celé řadě aktivit údržby a obnovy krajiny, včetně pořádání různých společenských událostí a budování infrastruktury pro turisty. V údolní nivě pod obcí společně pečují o přírodní památku a evropsky významnou lokalitu Blažejský rybník. Okolní břehové vlhké a podmáčené louky s výskytem vzácné vachty trojlisté a prstnatce májového je nutné mozaikovitě sekat, na čemž se podílí místní pozemkový spolek. S pomocí Agentury ochrany přírody a krajiny vybudovali také sedm tůní. Na západním břehu rybníka pak stojí zajímavá zřícenina barokního poutního kostela svatého Blažeje, okolo celé lokality vede naučná stezka pojmenovaná podle stejného světce, kterou udržují farmáři společně s místními obyvateli a spolkem svatého Blažeje. Rodina Prchalových také aktivně spolupracuje na projektu obnovy studánek v okolí. „Hospodaříme v maximálním souladu s přírodou, uskutečnili jsme řadu projektů přispívajících k její ochraně a krajinotvorbě, 15 hektarů půdy máme v soustavě Natura 2000,“ informuje Jaroslav Prchal.

Hodnotitelská komise pro všechny její činnosti velmi ráda udělila Biofarmě Belina zlatou medaili v programu Pestrá krajina.

 Stanislav Rampas, člen hodnotitelské komise programu Pestrá krajina