Biosorpce a biodegradace dokáží vyčistit otrávenou vodu a půdu
16.07.1998 | Právo
Právo 16.7.1998
Biosorpce a biodegradace dokáží vycistit otrávenou vodu a pudu
Jedním z nejtíživejších problému ochrany životního prostredí je nárocnost a nákladnost metod, které pomáhají detekovat a odstranovat toxické látky z prostredí kontaminovaného prumyslovými a jinými odpady. Lépe než nekteré fyzikální metody tady mohou pomoci biosorpce a biodegradace, zejména s pomocí mikroorganismu.
O techto metodách jedná v tomto týdnu v Praze mezinárodní sympozium, které organizují pracovníci Ústavu biochemie a mikrobiologie Vysoké školy chemicko-technologické, Mikrobiologického ústavu AV CR a Ústavu organické chemie a biochemie AV CR. Prednášejí tu prední svetové vedecké kapacity z celého sveta nejen o výzkumu, ale i o praktických aplikacích.
V poslední dobe se široká verejnost zajímá o problematiku geneticky modifikovaných organismu, které se používají v nejruznejších biotechnologiích. Na rozdíl od nekterými vlivnými skupinami casto kritizovaných geneticky upravených plodin, využívaných v potravinárském prumyslu, mohou být na stejném principu upravené mikroorganismy použity pri odstranování škodlivin ze životního prostredí.
Nejnovejším trendem je konstrukce bakteriálních kmenu, které dostanou zvýšenou schopnost degradovat toxické látky. Na sympoziu byly predstaveny i práce z laboratore vedené dr. Vladimírem Brennerem, která se zabývá konstrukcemi bakteriálních kmenu pro biodegradaci polychlorovaných bifenylu (PCB).
Dalším velmi slibným zpusobem odstranování težko rozložitelných organických látek i težkých kovu je využití rostlin. V laboratorním prostredí se pro tyto úcely využívají jejich tkánové kultury, což šetrí cas i náklady. "V tomto specifickém oboru dosáhly naše laboratore cenných výsledku," komentovala jednání sympozia prof. Katerina Demnerová z Vysoké školy chemicko-technologické.
V CR však brzdí výzkum i overení výsledku v praxi nedostatek financních prostredku na vedeckou práci. "Snažíme se proto prostrednictvím setkání s vedeckými špickami oboru dosáhnout, aby se alespon cást techto prací mohla realizovat v zahranicních vedeckých centrech," uvedla Demnerová.
Bedrich Chodera
Další články v kategorii Zemědělství
- Češi jedí víc vepřového a kuřecího. Dovoz masa je o 37 miliard vyšší než vývoz (27.02.2026)
- Reuters: Neobvykle teplý březen může v Indii ohrozit úrodu pšenice a řepky (27.02.2026)
- Celosvětová produkce kávy bude v příští sezóně na rekordu, analyzuje Rabobank (27.02.2026)
- Ministr Šebestyán představil potravinového ombudsmana: Mediátor řešení vztahů mezi články potravinového řetězce a kontakt pro zákazníky a firmy (26.02.2026)
- Koncem března bude v ČR k dispozici vakcína proti dalším typům katarální horečky ovcí (26.02.2026)
- ČSÚ: V Plzeňském kraji loni meziročně klesly stavy drůbeže i prasat (26.02.2026)
- O status rodinné farmy si po měsíci řekl jediný podnik (26.02.2026)
- MZe rozšíří podmínky pro vyplacení dotace na vakcinaci prasat, projedná to vláda (26.02.2026)
- V Žatci vytvořili výukové materiály k přiblížení chmelařské tradice žákům (25.02.2026)
- Chumecký mlýn – zlatá medaile v programu Pestrá krajina 2025 (25.02.2026)

Tweet



