Brambory předběhly vepřové

Není to tak dávno, kdy mi byl v tomto časopise uveřejněn úvodník na téma česnek a vepřové. Pro ty, kteří zmíněný článek nečetli, ho v krátkosti připomenu. Bylo v něm napsáno, že nebude trvat dlouho a cena vepřového masa díky neustálému poklesu výroby bude narůstat.

Vepřové maso bylo srovnáváno s česnekem, kdy dovozci až brutálním snížením ceny zlikvidovali naši domácí konkurenci, aby si posléze zvýšenou cenou přišli na své zisky. Vepřové maso je sice pořád na úrovni pod třicet korun v živém, ale je jen otázkou času, kdy tomu tak nebude. Ve Spojených státech k již nemalému nárůstu došlo.

A teď k bramborám. Brambory jako plodina v Evropě nepůvodní sehrála po svém rozšíření významnou, až historickou úlohu. Výrazně přispěly k řešení problému hladomoru, který v Evropě pravidelně vždy po katastrofální neúrodě obilí nastal. A nebylo tomu jinak ani v zemích Koruny České.

Pěstování brambor se stalo významnou součástí zemědělské výroby. Postupem času se pěstovaly nejen pro přímou spotřebu lidí a zvířat, ale staly se významným komponentem zpracovatelského průmyslu jako byly lihovary a škrobárny. V třicátých létech minulého století jsme každoročně vyráběli asi sedm milionů tun. S rozvojem pěstování obilovin a zejména kukuřice klesala postupně výroba brambor, až se ustálila na hodnotě dva miliony tun. Výrazný zlom nastal po roce 1990, kdy jsme se podobně jako v jiných komoditách zemědělské výroby otevřeli světu a kdy se svět neotevřel nám. Výroba brambor neustále klesala. Český producent čelil a čelí nepředstavitelnému tlaku dovozu, tu v lepší, tu v horší kvalitě úhledně zabalených brambor v marketech. Zpracovatelský průmysl přestal téměř existovat.

A potom přijde rok 2010, kdy se výroba ustálí na hodnotě 660 tisíc tun, což je o zhruba 75 tisíc méně, než je domácí spotřeba, a světe div se, ceny letí nahoru. Dobré brambory na tržištích za 14 korun, hnusné v marketu za 13 koruán, pokud zrovna není akce. A bude hůře, neboť chci připomenout, že máme teprve říjen, tedy hodně brzy po sklizni. Co bude na jaře příštího roku, to je otázka pro věštkyni.

Bude třeba se hluboce zamýšlet, jak dál. Jestli dotace na nevýrobu jsou tím správným programem. Jestli je dobře, že ten zemědělec, který vyrábí, je na tom v mnoha směrech hůř než ten, který nic nedělá a pobírá maximálně možné dotace. Jestli je dobře, že naše hranice fungují, jako by byly opatřeny dobře fungujícím zpětným ventilem. K nám mohou dovézt všechno, my vyvézt téměř nic. Jestli je dobře, že si sami ještě více zpřísňujeme podmínky, než k čemu nás nutí směrnice EU. Rozšíření GAEC na pozemky mírně erozně ohrožené, což téměř znemožní pěstování brambor na Vysočině, je toho zářným příkladem.

Ing. Jindřich Šnejdrla

viceprezident Agrární komory ČR