Broskve ze Znojemska lákají prodejce z celé republiky

Desítky maloobchodníků z celé republiky v těchto dnech míří do těšetických sadů na Znojemsku, kde nakupují za přijatelnou cenu desítky beden žlutomasých broskví. Telefony vedoucího sadů Josefa Chalabaly zvoní takřka nepřetržitě a zájemci o koupi levných broskví pouze nahlásí jméno a počet přepravních beden, které by si z největších znojemských sadů chtěli v určitý den odvézt.

"Cena broskví se pohybuje mezi patnácti až osmnácti korunami plus DPH," sdělil Josef Chlalabala, vedoucí úseku sadů a vinic společnosti Pomony Těšetice. Drobní podnikatelé, obchodníci či výrobní družstva tvoří plnou polovinu všech zákazníků, zbylých padesát procent sklizeného ovoce si odvezou velkoodběratelé. Ti znojemské broskve dodávají buď do prodejní sítě nebo na výrobu dětské výživy. Cena drobných broskví se pro běžné spotřebitele pohybuje na běžném trhu okolo dvaceti čtyř korun.

"Letošní úroda broskví je průměrná a ovoce je vlivem suššího jara drobnější. Menší velikost plodů způsobuje i přetrvávající vysoká teplota vzduchu, při které plody rychle dozrávají a nestačí objemově narůst," uvedl Chalabala.

Do broskvoňových sadů míří každé ráno téměř sto brigádníků, kteří až do pozdního odpoledne trhají dozrálé plody. "Zájem o brigádu v těšetických sadech je obrovský a nemůžeme uspokojit všechny zájemce, v současné době máme stop stav. Další brigádníky bude přibírat až při sklizni jablek," řekl vedoucí sadů. Za nasbíraný kilogram broskví mohou sběrači získat 36 až 50 haléřů. Pracovní nasazení česačů ovoce je rozdílné, letní brigádníci se nemohou ve zručnosti měřit se stálými zaměstnanci, kteří mají ve sbírání ovoce letitou praxi. Každoroční posilou je i dvacet ukrajinských brigádníků, kteří narozdíl od běžných česačů ovoce pracují až do pozdních večerních hodin. Denně se tak v těšetických sadech sklidí zhruba čtyři vagóny broskví, jejichž expedice proběhne během čtyřiadvaceti hodin.

"Úroda bude střední a očekáváme, že sklidíme si sto vagónů broskví. Tato průměrná úroda nám ovšem nenahradí ekonomický propad, který jsme letos pocítili nedostatkem meruněk. Ze sedmdesáti hektarů meruňkových sadů jsme sklidili pouze dva vagóny, což přestavuje šest procent obvyklé úrody. Jarní mrazíky, jež poškodily květy, nás připravily o osm miliónů korun," konstatoval Josef Chalabala.

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info