Brusel si šetří dotace, ale bída rolníkům nehrozí

Budou se mít čeští zemědělci po vstupu do Evropské unie lépe než dnes?

Ano, říká evropský agrární komisař Franz Fischler, dotace jim přece v prvním roce členství vzrostou.

Ne, tvrdí mnozí domácí podnikatelé, vždyť nám unie chce dát jen čtvrtinu toho, co berou naši kolegové-farmáři v dosavadních členských zemích.

Hledání správné odpovědi neprospívá skutečnost, že zatímco politických prohlášení a názorů den ze dne přibývá, solidní ekonomické odhady, jaký bude mít vstup do unie ekonomický dopad, stále chybí. A to na obou stranách.

Evropská komise minulý týden zveřejnila dokonce materiál, označovaný jako "Desatero dobrých důvodů, proč mají kandidátské země přijmout společnou zemědělskou politiku unie".

V bodě prvním konstatuje, že budoucnost nových farmářů se v unii "výrazně zlepší".

Nejošidnějšímu tématu, totiž seškrtání dotací v rámci takzvaných přímých plateb na čtvrtinu toho, co dostávají dosavadní farmáři unie, věnuje Desatero čtyři body. Plná výše přímých plateb by podle Bruselu v kandidátských zemích:

- zabránila restrukturalizaci potravinářství a zemědělství,

- vedla k sociální nerovnováze, příjmy zemědělců by moc narostly,

- zdražila zemědělskou půdu,

- zvýšila administrativní náročnost na distribuci dotací.

Komisař Fischler Desatero okořenil Česku prohlášením, že "i při nižších přímých platbách se příjmy vašich rolníků zvýší o šedesát procent".

Praha nad tím ale kroutí hlavou. "Fischler zcela opomíjí, že jeho návrh je v příkrém rozporu s principy Společné zemědělské politiky unie. Ta má na jednotném trhu uplatňovat jednotná pravidla včetně financování," prohlašuje rezolutně mluvčí Ministerstva zemědělství Pavel Kovář. "Nejprve se budu ptát, jak vlastně partneři přišli na to šedesátiprocentní zlepšení příjmů," dodává vrchní český vyjednávač s unií Pavel Telička.

Jenže ani Ministerstvo zemědělství už řadu týdnů není schopno sdělit podnikatelům, jak na tom vlastně v unii budou. Sám resortní šéf Jan Fencl zmínil naposledy jen "pravděpodobnou" částku, kterou by měly činit přímé platby z pokladny unie: 38 miliard korun ročně. Zemědělský svaz si pak propočítal, že Bruselem snížené přímé platby by představovaly v prvních třech letech členství v unii jen asi pět, pak 6,5 a poté téměř osm miliard korun.

"Je to více než teď, ale méně, než budou mít naši konkurenti v dosavadních zemích společenství," stěžuje si předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský.

"My pořád někomu závidíme. V unii nevládli čtyřicet let komunisti, tak má prostě víc peněz než my i pro svoje zemědělce. Proč nejsme rádi, že část z těchto peněz dá i nám?," diví se naopak člen předsednictva Asociace soukromého zemědělství Jan Miller.

"O budoucnosti svých farem a firem v unii rozhodnou především sami podnikatelé. Neschopným větší dotace nepomohou," konstatuje ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha.