Brusel si vynutil lepší jakost potravin

Úmorná byrokracie a obrovské finanční náklady - tak hodnotili tuzemští potravináři nutnost přijmout hygienické normy Evropské unie. Teď se však i s veterináři shodují v jednom: tlak Bruselu přinesl zásadní zlepšení kvality potravin."Bylo to drahé, ale snížili jsme tak na minimum nebezpečí, že spotřebitel dostane závadné zboží," konstatoval včera například Radek Málek, šéf představenstva pražské mlékárny Pragolaktos. Ta patří mezi šest firem, jež tento týden prověřovala inspekce Evropské unie."Výsledky budeme znát až za několik týdnů, ale zdá se, že prověrka dopadla dobře. Možnosti, že by unie kvůli nedostatkům omezila český vývoz na celý trh společenství, se neobáváme," prohlásil mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.

Současná návštěva evropských inspektorů je však jen vyvrcholením několikaletého procesu, během něhož se Česko muselo přizpůsobit požadavkům unie.Podnikatelé věděli už předem, že budou muset přijmout náročnější hygienické normy, když Česko do unie vstoupí. K jejich splnění museli především mohutně investovat do nových výrobních technologií."Jen za uplynulých pět let odhadujeme tyto investice na nejméně šedesát miliard korun," říká prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík.S názorem zpracovatelů, že tyto investice vynesly tuzemským potravinám kvalitu srovnatelnou se západní Evropou, souhlasí i domácí veterináři, kteří kontroly podniků v posledních letech kvůli unii výrazně zintenzívnili. "Je to zásadní změna ve zdravotní bezpečnosti potravin. Výrazně se například snížil počet akcí, kdy jsme museli prověřovat vzorky podezřelé ze zdravotní závadnosti. Letos jsme dokonce nezaznamenali žádný případ," potvrzuje ředitel Městské veterinární správy v Praze Antonín Kozák.

Díky moderním technologiím se například zvýšila i trvanlivost potravin, a přitom se do nich nemusí přidávat tolik konzervačních látek."Jsme teď zcela srovnatelní s vyspělou Evropou," říká mlékárenský expert Oldřich Obermaier. Zastupuje v Česku francouzský sýrařský koncern Bongrain, jenž v zemi vlastní tři mlékárny. "Dříve jsme museli třeba pět procent vyrobeného sýru Hermelín dát na krmení zvířatům, protože byl kvůli nežádoucím mikroorganismům hořký. Teď takové případy neznáme," dodává. Kvalitu českých potravin oceňují i obchodní řetězce."I v Česku teď platí stejné normy jako v západní Evropě, takže zboží na našich pultech je samozřejmě stejně dobré kvality," uvedla například mluvčí obchodní sítě Tesco Martina Čermáková.Za zvýšení zdravotní bezpečnosti a kvality výrobků, a tím i konkurenceschopnosti, ovšem české potravinářství také zaplatilo. A to nejen miliardovými investicemi, ale také velkou očistou oboru.Státní veterinární správa zavřela od loňského července, kdy se začala i v české legislativě prosazovat unijní pravidla, přes šest set provozů. O svoji živnost tak přišli hlavně malí podnikatelé. Posílila naopak pozice velkých potravinářských firem. Pro ně zavření nějakého provozu - třeba jedné technologické linky -, znamenalo spíše zvýšení produktivity práce. Práci převedli jinam, na modernější technologii. "O pracovní místa přitom přišlo nejvíce dva tisíce lidí," říká Camplík.Potravináři se kvůli normám také dělí na ty, kteří mohou vyvážet na celý trh unie, a jiní mohou prodávat jen v Česku. "Všichni přitom splňují základní hygienické normy.