Budou někdy zemědělci moci bydlet na svých farmách i mimo obec?

Pro další rozvoj zemědělství a především vznik a rozvoj rodinných farem je naprosto přirozené, aby mohly mimo obce nejen vznikat nové zemědělské areály, ale aby v nich mohli jejich majitelé i bydlet. Jak známo, zemědělské provozy v zastavěném území obecně bývají zejména v posledních letech zcela neprávem terčem kritiky z okolí. Často z pohodlnosti a s nereálnými požadavky zejména od nových obyvatelů obcí na jakési nepodnikatelské či rekreační využívání prostoru venkova bývají postupně malí i velcí zemědělci ze svých (mnohdy rodných) obcí tlačeni pryč - přibývá stížností sousedů na to, že traktor hučí, kohout budí a prase smrdí. Dnes je tak téměř nemožné zajistit stavební povolení k rozšíření nebo větší modernizaci původních zemědělských usedlostí, které byly u nás vždy tradičně situovány v samém centru obcí.

Dnešním zemědělcům tedy nezbývá, mají-li zájem pokračovat, vybudovat úplně nové provozy, především s dobytkem, na svých pozemcích mimo zastavěná území obce, tj. v extravilánu. Ale pokud přestěhují zvířata, musí jim být logicky také neustále nablízku, aby se o ně mohli dobře starat. Není ekonomické, ekologické a vůbec ani selským rozumem akceptovatelné dojíždět za svými kravami kilometry daleko, když všude ve světě je naprostou samozřejmostí, že zemědělci v rámci svých provozů i bydlí a žijí se svými rodinami. Nehledě také na potřebu zajistit splnění neustále narůstajících požadavků na dobrou pohodu (welfare) chovaných zvířat, kterou lze jen těžko prakticky zabezpečit bez stálého dohledu chovatele.

Až do roku 2017 bylo možné při zřízení nového zemědělského provozu v extravilánu v něm i bydlet, podle aktuálně platného stavebního zákona (§18) to však možné není. Rozvoj zemědělského podnikání a vůbec udržení jeho konkurenceschopnosti je tak přímo zákonem plošně a zásadně omezeno. Myslím, že každý zemědělec, který se snaží rozvíjet svou farmu, potvrdí, že současný stav stavebního práva v naší zemi je pro realizaci staveb, které současné zemědělské technologie a náročné právní předpisy vyžadují, brutálně složitý a vskutku demotivující.

Asociace soukromého zemědělství ČR se snaží upozornit na tento zcela zvrácený stav věcí a opakovaně vyzývá všechny zainteresované resorty (zejména ministerstvo životního prostředí, ministerstvo zemědělství a ministerstvo pro místní rozvoj), aby připravily novelizaci stavebního zákona a tuto možná světově unikátní překážku co nejdříve odstranily.

Pokud se argumentuje tím, že si někteří stavebníci v minulosti snadněji zřizovali objekty k bydlení v nezastavěném území a prohlásili je naoko za zemědělské stavby, je třeba nechat posoudit věc místními stavebními úřady (od toho je koneckonců máme), a to vždy na základě konkrétní situace a případnou takto účelově deklarovanou stavbu nepovolit. Nelze se ale uchylovat k obecným zákazům, které nespravedlivě postihují všechny a nedávají zemědělcům žádné jiné funkční řešení. Doufám, že současná vláda tuto záležitost bude aktivně řešit a vrátí jí alespoň trochu do normálu.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR