Budoucí cena mléka ve Francii je stanovena

Výroční členská shromáždění dvou hlavních organizací sdružujících francouzské producenty mléka (FNPL) a jejich družstva (FNCL) se v druhé polovině dubna 2010 mohou konat v relativním poklidu. Dne 30. března se jim totiž podařilo ujednat dohodu se svazem soukromých mlékáren FNIL.

Operace se zdařila na poslední chvíli po nátlaku producentů v některých oblastech (zejména tam, kde působí mlékárenský gigant Lactalis), a za vydatné podpory Ministerstva zemědělství Francie. Ministr Bruno Le Maire se v celé věci osobně angažoval a sám ohlásil výsledek vyjednávání médiím.

Dohoda je kompromisem mezi zájmy producentů na straně jedné a tlaku mlékáren na straně druhé. Průměrná základní cena mléka (bez příplatků či srážek za kvalitu apod.) se tak bude po následující tři měsíce pohybovat v rozmezí 270-280 €/1.000 l syrového mléka. Výsledek naznačuje, že průměrná cena mléka by se měla v porovnání s druhým trimestrem roku 2009 zvýšit o 5,7 až 11,6%. Prezident svazu FNPL Henri Brichart hovoří o spokojenosti, protože to znamená, že producenti mléka se po krizovém roku 2009 mohou znovu nadechnout. Především se ale podařilo zachovat již léta zaběhnutý systém stanovování cen mléka, a to navzdory výtkám ze strany francouzského úřadu na ochranu hospodářské soutěže.

Mlékárnám se naopak podařilo do složitého vzorce výpočtu ceny na příští tři měsíce zakomponovat nové proměnné zohledňující „konkurenceschopnost“. Mezioborová organizace Cniel (sdružující FNPL, FNCL a FNIL) by tak měla do 31. května 2010 stanovit tři nové ukazatele vývoje ceny mléka. Jde o ukazatel rozdílu ceny mléka mezi Francií a Německem, ukazatel tržního zhodnocení másla, sušeného mléka a čerstvých mléčných výrobků určených pro maloobchodní síť, a konečně ukazatel zohledňující náklady farmářů na výrobu mléka. Zda-li budou tyto novinky ve francouzském systému hrát do karet producentů, to se teprve ukáže. Bude to mimo jiné záležet na tlaku, který dokáží v následujících týdnech vyvinout.

Z celé operace si lze pro právě probíhající debatu o budoucnosti evropské regulace v sektoru mléka vzít několik ponaučení. Zaprvé to, že se producentů podařilo společnými silami a za podpory státní správy uzavřít dohodu, která jim dává určitou perspektivu. Dává to za pravdu těm, co se snaží v evropské legislativě vybudovat pevné a jasné základy pro kolektivní vyjednávání v sektoru mléka. Základy, které budou stát na sdružování farmářů (ať již ve formě družstev nebo oborových producentských organizací), posvěceném z Bruselu nebo národních vlád. Zadruhé je to jasný signál, že lze dosáhnout toho, aby cena mléka zohledňovala jeho výrobní náklady. Ve francouzském prostředí to není úplná novinka, neboť Svaz chovatelů masného skotu FNB již oznámil podobné opatření v oblasti prodeje jatečného dobytka. Zatřetí jde o pro Francouze docela nové poznání, že ve stále více deregulovaném prostředí zemědělské politiky se musí zohledňovat i situace na trzích mléčných komodit, které jsou vyráběny u sousedů nebo dokonce až na protější straně zeměkoule. Tento poslední poznatek však nemusí vždy nutně hrát do karet všem producentům mléka v EU.