Ceny potravinářského obilí začínají růst

Kvůli špatným výnosům a nedobré kvalitě nebude při letošní sklizni na rozdíl od minulých let nadbytek potravinářské pšenice. Po dlouhém období stagnace začaly v posledních dnech ceny obilí na trhu pozvolna růst. Mlynáři si u zemědělců pojišťují dodávky kvalitní pšenice údajně i za ceny nad 4000 korun za tunu. Očekávat lze i nárůst cen krmného obilí, informovala Regionální agrární komora Jihomoravského kraje. Podle jejího předsedy Božíka Severina se totiž zklamání zemědělců z letošní sklizně s postupem žní stále prohlubuje. Výnosy u pšenice se pohybují okolo 3,5 tuny z hektaru oproti 4,7 tuny v loňském roce. Nynější přívalové deště navíc mohou kvalitu sklizeného obilí dál snížit, dodal Severin. Prodává se už za 3800 korun Přestože nabídky za potravinářskou pšenici překročily 4000 korun, podle agrární komory ani tato cena letos kvůli nízkým výnosům nezaručuje rentabilitu pěstování obilovin. Podle sdělení místopředsedy Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Zdeňka Koubka se tuna pšenice nyní prodává za ceny okolo 3800 korun, nicméně posun na úroveň 4000 korun za tunu by podle něj byl vítaný. V Jihomoravském kraji je obilovinami oseto celkem 176 253 hektarů. Zemědělci v regionu k začátku týdne téměř zcela sklidili ozimý ječmen s výnosem 2,9 tuny z hektaru. Hotová už byla i řepka olejná, její výnosy jsou ale jen 1,25 tuny z hektaru. Ozimé pšenice rolníci sklidili téměř 70 procent, její výnosy se pohybují na 3,6 tuny z hektaru, pšenice jarní pak už z polí zmizela třetina s výnosem 3,4 tuny z hektaru. Pokročila také sklizeň jarního ječmene, výnos ze sklizených 68 procent ploch činil 3,9 tuny. Obchodníci v České republice s ohledem na špatnou úrodu iv okolních zemích zatím s nákupy vyčkávají, uvedl Severin. Například v Německu se podle něj potravinářská pšenice nyní prodává v přepočtu za 4170 korun za tunu. Rovněž předseda burzovní komory Komoditní burzy Praha Martin Šiler na dotaz Práva potvrdil, že posledních několik dní na burze existuje velký převis poptávky po potravinářské pšenici, ale obchodů se moc neuzavírá. Při aktuálních cenách, jež se pohybují okolo 3200 korun za tunu, chybí nabídka na prodej. "Ceny se výrazněji nehýbou, ale dá se očekávat, že časem půjdou nahoru," domnívá se Šiler. Přesnější odhad dalšího vývoje si však podle něj nikdo z obchodníků netroufne předpovídat. Podnikatelé kritizují politiky i stát Zemědělci se tak dostávají do vážných potíží. Dluží za naftu, hnojiva a osiva, což chtěli srovnat z tržeb za úrodu, výpadky však budou katastrofální. "Stát nám navíc zatím neposlal ani korunu kompenzací za škody z nucených zaorávek po zimě, ani z loňských povodní," uvedla ředitelka mostecké agrární komory Ludmila Holadová. Tamní pěstitelé očekávají až 40procentní propad tržeb. Předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jan Veleba v závěru minulého týdne v Brně konstatoval, že po letech propadu od roku 1991, přerušených jen roky 2000 a 2001, spadlo české zemědělství až na samé dno. Základní důvody vidí v extrémním počasí, v trvalém tlaku obchodních řetězců a v nedostatečné podpoře státu. "Ukazuje se, že řadě představitelů státní administrativy, politických stran i nejvyšším ústavním činitelům neúměrně nízké ceny potravin vyhovují, neboť vytvářejí prostor pro zvyšování výdajů obyvatel na jiné účely, třeba na reformu veřejných financí," prohlásil Veleba. Stát po loňských prodělcích v tomto roce původně nechtěl do trhu s obilím vůbec zasahovat. Po signálech o špatné úrodě a přetrvávajících nízkých cenách obilí ale ministr zemědělství Jaroslav Palas spolu s vedením Státního zemědělského intervenčního fondu změnili názor a intervenční nákup potravinářské pšenice připravují. "Ještě nějaký čas počkáme, zda dojde k posunu cen. Pokud ne, jsme připraveni zasáhnout a část potravinářského obilí vykoupit," uvedl Palas před týdnem. Částečné finanční kompenzace za zaorávky nevzešlých ozimých obilovin a řepky v celkové částce 1,4 miliardy korun by k zemědělcům měly dorazit v září a v říjnu, slíbil ministr Palas na tiskové besedě 28. července.