Černá zvěř opět škodí na polích

Každoročně musejí farmáři na Rakovnicku do svých ztrát započítat škody, které jim na polích způsobí zvěř, zejména pak černá. Nejinak je tomu i letos. „Kdybych to měl odhadnout, tak za rok se škody pohybují okolo 200 - 250 tisíc korun. Už ani od myslivců nežádáme náhrady. V poslední době se divočáci naučili chodit do krechtů, kde máme silážovanou kukuřici. Přijdou si rovnou pro hotové,“ konstatuje Miloslav Mánek ze společnosti Rakochmel Kolešovice.

Jiří Kukla ze společnosti Emil Franěk s.r.o., Mutějovice podotýká: „Také my každoročně zaznamenáváme škody způsobené zvěří. S černou to bylo nejhorší, když jsme měli brambory. Letos pěstujeme hlavně chmel, obilí, řepku a hořčici. Na to divočáci moc nechodí, a tak nás spíš zlobila srnčí zvěř, která chodila ožírat chmel.“

Také odborníci z myslivecké veřejnosti uznávají, že divoká prasata mohou působit potíže. „Je fakt, že v letošním roce došlo k určitému přemnožení černé zvěře. Ta totiž nemá, kromě člověka, žádného jiného predátora,“ říká Jan Hamřík z Českomoravské myslivecké jednoty - okresního mysliveckého spolku Rakovník.

Zákon umožňuje myslivcům lovit mladé kusy - selata a lončáky, tedy divočáky do dvou let, celoročně hodinu po západu a hodinu před východem slunce. To znamená skoro celou noc. U jiných druhů spárkaté zvěře to povoleno není. Dospělé kusy mají dobu hájení a střílí se až v srpnu.

„Hlavní přírůstky dělají lončáci, kteří se díky dobré fyzické kondici a výživě brzy dále rozmnožují. Tak je víc černé zvěře, než bychom potřebovali,“ pokračuje Hamřík.

Podle Petra Zeithamla ze stejného spolku se divočáci soustřeďují hlavně tam, kde roste řepka a kukuřice. I když černá zvěř přirozeně žije v lese, zneklidňuje ji stále se zvyšující počet turistů, cykloturistů nebo houbařů v lesích. „Zvěř pak uniká do polí, kde má možnost žít v podstatě skrytě a nerušeně ve velkých lánech kukuřice a řepky. To je další příčina přemnožení černé,“ míní Zeithaml.

Podle myslivců je problém v tom, že v lánu kukuřice nebo řepky jsou myslivci prakticky bezmocní a není možné tam zvěř lovit. Jedinou možností je, když zvěř pole opustí, ale to se stává jen zřídka a navíc jen na krátkou dobu.

Odbor životního prostředí Městského úřadu Rakovník eviduje ročně přes 1600 ulovených divočáků, ale i to je málo.

„V zahraničí mají zemědělci nařízeno, aby obrovské polnosti byly rozděleny na menší části. V dělících koridorech musí pěstovat jiné plodiny, které by nebyly pro divočáky tak potravně zajímavé a které nedorůstají velkých výšek a zvířata jsou v nich vidět. Tam je pak můžeme lovit,“ uvádí Jan Hamřík.

POTÍŽE S DIVOČÁKY. Jan Hamřík (vlevo) a Pavel Pýcha z Českomoravské myslivecké jednoty Rakovník připravují trofeje pro výstavu. Černá zvěř ale stále působí škody zemědělcům.