Česačky chmele rachtají celý den, sklizeň je v plném proudu
30.08.2013 | Denik.cz
Téměř týden už jedou také dvě česačky v Hříškově na Lounsku, musí sklidit úrodu z pětačtyřiceti hektarů.
Za hlasitého hučení česacích strojů posílají pracovníci firmy Chmel Hříškov jeden štok chmele za druhým na zpracování. Traktory přivážejí k plechovým halám další a další fůry. Sklizeň je v plném proudu. Tak to v těchto dnech ostatně vypadá na všech česačkách v regionu, který je právě se zeleným zlatem spjat jako s ničím jiným.
„Těmito dvěma stroji projde úroda z pětačtyřiceti hektarů, na kterých chmel pěstujeme," ukazuje Jindřich Kabourek, šéf Chmelu Hříškov, na zařízení, která otrhávají cenné chmelové šišky a separují a drtí odpad. „Očekáváme trochu nadprůměrnou úrodu, stejnou nebo lehce lepší než loni. Nejdůležitější je ale kvalita, a ta je perfektní," pochvaluje si. Výtěžnost z hektaru by měla být letos asi 850 až 900 kilogramů zeleného, tedy ještě neusušeného chmele.
Sklizeň se kvůli zimě protáhneSklizeň v Hříškově začali v sobotu 24. srpna a podle odhadů by měla trvat zhruba dvacet dní. „To je asi o deset dní později, než v minulých letech. Může za to dlouhá zima," vysvětluje J. Kabourek. Pracovníci tak mají plné ruce práce. Česací stroje jedou každý den nepřetržitě od šesti do devatenácti hodin. Pak mají lidé, zavěšující štoky do dopravníku, konečně „padla".
Pro ostatní to ale zdaleka neplatí. Zařízení udržují v bezproblémovém chodu zkušení strojníci, kteří ho musejí dokonale znát a poradí si s každou nastalou situací. „Česačka musí pořád jet, abychom to všechno stihli. A letos je to zatím bez nejmenšího problému," cení si jejich práce J. Kabourek. Pro strojníky to ovšem znamená časně ráno vstávat a moci jít spát někdy až dlouho po půlnoci. Stejný úděl má i obsluha sušárny. Když se večer česací stroje zastaví, mají před sebou ještě hodiny práce, aby zelené šišky zpracovali a usušili.
Na chmelu pracují hlavně místní a SlováciChmel Hříškov nevyužívá k práci studentské brigádníky. „Ti se začátkem školy odejdou a pak musíme hledat náhradu. Celou sezonu tu máme lidi v důchodovém věku, které nemusí do práce nikdo honit sami si rádi vydělají. A jsou tu po celou sezonu co si nadrátkují a zavedou, to si pak také očešou," vysvětluje šéf společnosti.
Většinou jde o Slováky, pro které firma, když nastane čas, pošle autobus a dopraví je až na místo. „Doprava, ubytování, jídlo, všechno je zajištěno. Navíc díky trvalé spolupráci máme kontrolu nad tím, zda kolektiv dobře spolupracuje a že každý odvádí dobrou práci," uzavírá Jindřich Kabourek a utrhává z fůry několik šišek. „Letos je pěkný," usmívá se.
Autor: Zdeněk PlachýDalší články v kategorii Zemědělství
- Sedláci v ASZ ČR nepodporují plošnou aplikaci hubících prostředků proti hraboši polnímu (24.04.2026)
- Značku Výrobek roku Libereckého kraje ponese dalších deset regionálních výrobků (24.04.2026)
- SZIF zveřejnil analýzy k dotacím Agrofertu, chce předejít spekulacím (24.04.2026)
- Jarní mrazy ohrožují třešně, jabloně i brambory, na hodnocení dopadů je brzy (24.04.2026)
- Půda pro mladé zemědělce v ohrožení. Vládní poslanec navrhuje omezení pachtu státních pozemků (24.04.2026)
- EK navrhla pozastavení akreditace slovenské zemědělské platební agentuře PPA (23.04.2026)
- Rusko do prosince prodloužilo omezení vývozu hnojiv (23.04.2026)
- Babišovy zájmy? „V Bruselu si musí dávat velký pozor, co teď od české vlády jde,“ říká šéf Asociace (23.04.2026)
- Agrofert může opět čerpat dotace, rozhodl SZIF na základě analýz (23.04.2026)
- I extrémně nízké dávky pesticidů ohrožují mikrobiom vodních bezobratlých (23.04.2026)

Tweet



